mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Nejen buk, ale i vřetenatka

 |  8. 12. 2011
 |  Vesmír 90, 701, 2011/12

To, co Petr Pokorný píše o buku a historii jeho rozšíření, téměř doslova platí i pro drobného plže vřetenatku obecnou (Alinda biplicata), který je dnes nejhojnějším zástupcem čeledi závornatkovitých (Clausiliidae) ve střední Evropě, stejně jako buk by byl naší nejhojnější lesní dřevinou, kdyby nemusel ustoupit smrkovým monokulturám. Těžištěm výskytu vřetenatky byly původně listnaté nebo smíšené lesy pahorkatin a vrchovin, zejména na suťových stanovištích; místy byla hojná i v nížinných luzích. Jednotlivě vystupovala až k horní hranici lesa v horách, na chráněných místech do výšek kolem 1400 m i výše (Velká Fatra, Rozsutec) – tedy podobně jako buk v klečovitých formách, třeba na vrcholu Vtáčniku (1346 m). V současné kulturní krajině našla vhodná náhradní stanoviště v křovištích, při úpatí zdí v zahradách i na poloruderálních místech v urbanizovaném prostředí, nezřídka silně znečištěném. Tak tomu je u nás i v sousedství, zejména ve středním a jižním Německu. Roztroušeně proniká až k pobřeží Baltu a její výskyt vyznívá v Dánsku, jižní Skandinávii, na severovýchodě Francie, včetně několika míst v jižní Anglii – v pozoruhodné shodě s bukem. Ačkoli téměř chybí na jih od Alp, zasahuje roztroušeně na severní Balkán, ne však do východních pohoří Karpat, takže i na východě Slovenska se objevuje již jen ojediněle. K severu probíhá její východní hranice zhruba středem Polska. Řada těchto okrajových výskytů zřejmě vznikla zavlečením v důsledku lidských aktivit.

Severní a východní hranice vřetenatky i buku nasvědčují, že jde o druhy citlivé k nízkým zimním teplotám, což je řadí k význačným prvkům bioty teplých období kvartéru – interglaciálů a holocénu. Nicméně porovnáme-li životní nároky buku a vřetenatky, nesmíme pominout, že na jedné straně jde o statný strom vystavený v plné míře účinkům makroklimatu, na druhé pak o drobného plže, na nějž působí především půdní mikroklima víceméně modifikované vegetačním krytem. Pozdní mrazy, které často spálí rašící buk, proto pro vřetenatku vážnější nebezpečí nepředstavují. Přesto však je schopna přizpůsobit se i daleko drsnějším klimatickým podmínkám, jak dokazuje její výskyt na xerotermních skalách v našich nejteplejších polohách, kde denní i noční výkyvy teploty i vlhkosti dosahují mnohem vyšších hodnot než pod lesní opadankou nebo v bujných porostech vysokých bylin. Vřetenatka obecná na těchto stanovištích ovšem vytváří zvláštní drobné formy, často značně odlišného vzhledu od běžných populací, jejichž taxonomická hodnota zatím zůstává nejasná. Nicméně je to náš jediný klauziliid, který obývá plně xerotermní stanoviště se sporým vegetačním krytem. Z hlediska svých adaptačních schopností je tedy ve srovnání s bukem podstatně zvýhodněna.

Ve fosilním stavu se u nás i v sousedních zemích objevuje od středního holocénu, maxima však obvykle dosahuje až v jeho poslední třetině, což odpovídá jejím dnešním životním nárokům. Zato v pleistocénních interglaciálech, kde by nepochybně našla vhodné podmínky, patří k vzácnostem s nízkou abundancí – stejně jako buk. Rovněž v glaciálních refugiích ve slovenských Karpatech po ní není ani stopy, ač se v nich vyskytuje řada druhů, s nimiž běžně žije v současnosti. Zatímco záhada buku je patrně již vyřešena, na odhalení tajemství vřetenatky dosud čekáme, přestože výzkum fosilních plžů zaznamenal v kvartéru Evropy nebývalý pokrok během posledního půlstoletí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...