Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Být slyšen, nebo být milován?

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 613, 2011/11

U mnoha druhů živočichů hrají důležitou roli při dorozumívání partnerů akustické signály. U ptáků je v současnosti jedním z intenzivně studovaných, avšak zdaleka ne zcela objasněných témat význam frekvence zpěvu v komunikaci. Nizozemští ornitologové se pokusili zjistit, zda a jak se mění chování sýkory koňadry v hlučném antropogenním prostředí. S průmyslovou výrobou a dopravou ve městech je spojena celá škála zvuků o nízké frekvenci. Pro ptáky je podstatná nejen hlasitost a frekvence vlastního zpěvu, ale i hlučnost a frekvence zvuků okolního prostředí. Víme, že u některých pěvců je zpěv o nízké frekvenci známkou atraktivity samce. Takový zpěv je zároveň lépe slyšitelný v lese, a tedy ho snáze zaznamenají i samice na hnízdě. A podobně jako v lese i v hlučnějším městském prostředí jsou pro samice koňader atraktivnější samci zpívající v nižší frekvenci. Takové tóny však v urbánním prostředí bohatém na zvuky o podobně nízké frekvenci snáze zanikají. Samci koňadry si tak musí vybrat mezi atraktivním zabarvením svého zpěvu a tím, zda je vůbec nějaká samice uslyší. Sameček,který se rozhodne na okolní infrazvuk odpovědět vyšší frekvencí zpěvu, se podobně jako za přirozených podmínek v lese rázem stává pro svou partnerku méně atraktivní. Ta následně neváhá a při nejbližší příležitosti dává přednost samci zpívajícímu sice méně pronikavě, avšak „přitažlivěji“. Změna frekvence zpěvu v hlučném prostředí se tedy může zdát na první pohled vhodnou adaptací, je však třeba počítat s tím, že ptačí druhy, u nichž je atraktivita samců hodnocena samicemi na základě schopnosti zpívat v nízkých frekvencích, mohou v hlučném prostředí strádat. To může být jedním z vysvětlení, proč četné druhy pěvců hnízdí v blízkosti rušných komunikací a jiných hlučných míst méně často. (doi: 10.1073/pnas.1109091108)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...