Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Být slyšen, nebo být milován?

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 613, 2011/11

U mnoha druhů živočichů hrají důležitou roli při dorozumívání partnerů akustické signály. U ptáků je v současnosti jedním z intenzivně studovaných, avšak zdaleka ne zcela objasněných témat význam frekvence zpěvu v komunikaci. Nizozemští ornitologové se pokusili zjistit, zda a jak se mění chování sýkory koňadry v hlučném antropogenním prostředí. S průmyslovou výrobou a dopravou ve městech je spojena celá škála zvuků o nízké frekvenci. Pro ptáky je podstatná nejen hlasitost a frekvence vlastního zpěvu, ale i hlučnost a frekvence zvuků okolního prostředí. Víme, že u některých pěvců je zpěv o nízké frekvenci známkou atraktivity samce. Takový zpěv je zároveň lépe slyšitelný v lese, a tedy ho snáze zaznamenají i samice na hnízdě. A podobně jako v lese i v hlučnějším městském prostředí jsou pro samice koňader atraktivnější samci zpívající v nižší frekvenci. Takové tóny však v urbánním prostředí bohatém na zvuky o podobně nízké frekvenci snáze zanikají. Samci koňadry si tak musí vybrat mezi atraktivním zabarvením svého zpěvu a tím, zda je vůbec nějaká samice uslyší. Sameček,který se rozhodne na okolní infrazvuk odpovědět vyšší frekvencí zpěvu, se podobně jako za přirozených podmínek v lese rázem stává pro svou partnerku méně atraktivní. Ta následně neváhá a při nejbližší příležitosti dává přednost samci zpívajícímu sice méně pronikavě, avšak „přitažlivěji“. Změna frekvence zpěvu v hlučném prostředí se tedy může zdát na první pohled vhodnou adaptací, je však třeba počítat s tím, že ptačí druhy, u nichž je atraktivita samců hodnocena samicemi na základě schopnosti zpívat v nízkých frekvencích, mohou v hlučném prostředí strádat. To může být jedním z vysvětlení, proč četné druhy pěvců hnízdí v blízkosti rušných komunikací a jiných hlučných míst méně často. (doi: 10.1073/pnas.1109091108)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...