Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Být slyšen, nebo být milován?

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 613, 2011/11

U mnoha druhů živočichů hrají důležitou roli při dorozumívání partnerů akustické signály. U ptáků je v současnosti jedním z intenzivně studovaných, avšak zdaleka ne zcela objasněných témat význam frekvence zpěvu v komunikaci. Nizozemští ornitologové se pokusili zjistit, zda a jak se mění chování sýkory koňadry v hlučném antropogenním prostředí. S průmyslovou výrobou a dopravou ve městech je spojena celá škála zvuků o nízké frekvenci. Pro ptáky je podstatná nejen hlasitost a frekvence vlastního zpěvu, ale i hlučnost a frekvence zvuků okolního prostředí. Víme, že u některých pěvců je zpěv o nízké frekvenci známkou atraktivity samce. Takový zpěv je zároveň lépe slyšitelný v lese, a tedy ho snáze zaznamenají i samice na hnízdě. A podobně jako v lese i v hlučnějším městském prostředí jsou pro samice koňader atraktivnější samci zpívající v nižší frekvenci. Takové tóny však v urbánním prostředí bohatém na zvuky o podobně nízké frekvenci snáze zanikají. Samci koňadry si tak musí vybrat mezi atraktivním zabarvením svého zpěvu a tím, zda je vůbec nějaká samice uslyší. Sameček,který se rozhodne na okolní infrazvuk odpovědět vyšší frekvencí zpěvu, se podobně jako za přirozených podmínek v lese rázem stává pro svou partnerku méně atraktivní. Ta následně neváhá a při nejbližší příležitosti dává přednost samci zpívajícímu sice méně pronikavě, avšak „přitažlivěji“. Změna frekvence zpěvu v hlučném prostředí se tedy může zdát na první pohled vhodnou adaptací, je však třeba počítat s tím, že ptačí druhy, u nichž je atraktivita samců hodnocena samicemi na základě schopnosti zpívat v nízkých frekvencích, mohou v hlučném prostředí strádat. To může být jedním z vysvětlení, proč četné druhy pěvců hnízdí v blízkosti rušných komunikací a jiných hlučných míst méně často. (doi: 10.1073/pnas.1109091108)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné