Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Být slyšen, nebo být milován?

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 613, 2011/11

U mnoha druhů živočichů hrají důležitou roli při dorozumívání partnerů akustické signály. U ptáků je v současnosti jedním z intenzivně studovaných, avšak zdaleka ne zcela objasněných témat význam frekvence zpěvu v komunikaci. Nizozemští ornitologové se pokusili zjistit, zda a jak se mění chování sýkory koňadry v hlučném antropogenním prostředí. S průmyslovou výrobou a dopravou ve městech je spojena celá škála zvuků o nízké frekvenci. Pro ptáky je podstatná nejen hlasitost a frekvence vlastního zpěvu, ale i hlučnost a frekvence zvuků okolního prostředí. Víme, že u některých pěvců je zpěv o nízké frekvenci známkou atraktivity samce. Takový zpěv je zároveň lépe slyšitelný v lese, a tedy ho snáze zaznamenají i samice na hnízdě. A podobně jako v lese i v hlučnějším městském prostředí jsou pro samice koňader atraktivnější samci zpívající v nižší frekvenci. Takové tóny však v urbánním prostředí bohatém na zvuky o podobně nízké frekvenci snáze zanikají. Samci koňadry si tak musí vybrat mezi atraktivním zabarvením svého zpěvu a tím, zda je vůbec nějaká samice uslyší. Sameček,který se rozhodne na okolní infrazvuk odpovědět vyšší frekvencí zpěvu, se podobně jako za přirozených podmínek v lese rázem stává pro svou partnerku méně atraktivní. Ta následně neváhá a při nejbližší příležitosti dává přednost samci zpívajícímu sice méně pronikavě, avšak „přitažlivěji“. Změna frekvence zpěvu v hlučném prostředí se tedy může zdát na první pohled vhodnou adaptací, je však třeba počítat s tím, že ptačí druhy, u nichž je atraktivita samců hodnocena samicemi na základě schopnosti zpívat v nízkých frekvencích, mohou v hlučném prostředí strádat. To může být jedním z vysvětlení, proč četné druhy pěvců hnízdí v blízkosti rušných komunikací a jiných hlučných míst méně často. (doi: 10.1073/pnas.1109091108)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné