mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Toosendanin – antibotulinový lék?

 |  6. 10. 2011
 |  Vesmír 90, 548, 2011/10

Botulismus je otrava způsobená botulotoxinem (klobásovým jedem). Botulismus postihuje nervový systém a způsobuje dočasnou obrnu různých částí těla, zástavu střevní peristaltiky, ochrnutí dýchacích svalů, dvojité vidění. Následky se objevují asi za 12–36 hodin po požití. Přirozený botulismus je vzácné, ale závažné paralytické onemocnění způsobené nervovým toxinem, botulotoxinem, který je produkován bakterií Clostridium botulinum. Botulotoxin je nejúčinnější známý jed, který blokuje nervové funkce a vede k respiračnímu a svalově-kosternímu ochrnutí. Botulotoxin blokuje uvolňování acetylcholinu z nervových zakončení a tak zastavuje jejich činnost.

Otrava může skončit smrtí zadušením a specifická antidotní terapie neexistuje. Aplikace antiséra je spojena s problémem stále častějšího používání botulotoxinu v kosmetice a kosmetické medicíně, takže čím dál větší část populace má v krvi protilátky proti tomuto toxinu. Prakticky jedinou možností terapie akutní intoxikace je řízené dýchání postiženého spojené s intenzivní lékařskou péčí. V případě hromadného výskytu otrav, a zejména v případě teroristického zneužití botulotoxinu, kdy by počty intoxikovaných mohly dosáhnout několika stovek obětí, by tento způsob péče o pacienty zkolaboval.

Potřeba nalezení účinného a jednoduše aplikovatelného léčivého přípravku je proto aktuální. Zdá se, že takovým prostředkem by mohl být přírodní triterpenoid z indomalajského tropického stromu Melia dubia Cav. alias Melia toosendan Sieb et Zucc, nazvaný toosendanin (obr. 1). Listy tohoto až 25 m vysokého stromu z čeledi Meliaceae jsou součástí tradiční čínské medicíny. Toosendanin je látka, kterou se rostlina brání před okusem predátory, zejména hmyzem, a působí tedy jako přírodní pesticid. Nedávno však bylo zjištěno, že toosendanin je agonistou napěťově řízených kalciových kanálů typu L a antagonizuje účinek botulotoxinu typu A. Na laboratorním modelu potkana intoxikovaného botulotoxinem byl prokázán terapeutický účinek toosendaninu. Přesný mechanismus účinku toosendaninu není znám, ale určitě hraje roli to, že toosendanin brání botulotoxinu vytvářet v membránách póry.

I když od experimentů na laboratorních zvířatech k praktické aplikaci na člověka vede dlouhá cesta, přece jen je tu jistá naděje na zlepšení terapie botulismu. V době zvýšeného nebezpečí bioterorismu je rozhodně nutné věnovat tomuto problému pozornost. V současné době se sleduje i cesta přípravy syntetických derivátů toosendaninu se zachovaným či dokonce zvýšeným antibotulinovým účinkem.

Literatura

Patočka J., Kuča K., Jun D.: Botulinum toxin: bioterror and biomedicinal agents. Def. Sci. J. 56, 189–197, 2006.

Shi Y. L., Li M. F.: Biological effects of toosendanin, a triterpenoid extracted from Chinese traditional medicine. Prog. Neurobiol. 82, 1–10, 2007.

Nakai Y, Tepp W. H., Dickerson T. J., Johnson E. A., Janda K. D.: Function-oriented synthesis applied to the anti-botulinum natural product toosendanin. Bioorg. Med. Chem. 17, 1152–1157, 2009.

Fischer A., Nakai Y., Eubanks L. M., Clancy C. M., Tepp W. H., Pellett S., Dickerson T. J., Johnson E. A., Janda K. D., Montal M.: Bimodal modulation of the botulinum neurotoxin protein-conducting channel. Proc. Natl. Acad. Sci. USA. 106, 1330–1335, 2009.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Kamil Kuča

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...