Toosendanin – antibotulinový lék?

Botulismus je otrava způsobená botulotoxinem (klobásovým jedem). Botulismus postihuje nervový systém a způsobuje dočasnou obrnu různých částí těla, zástavu střevní peristaltiky, ochrnutí dýchacích svalů, dvojité vidění. Následky se objevují asi za 12–36 hodin po požití. Přirozený botulismus je vzácné, ale závažné paralytické onemocnění způsobené nervovým toxinem, botulotoxinem, který je produkován bakterií Clostridium botulinum. Botulotoxin je nejúčinnější známý jed, který blokuje nervové funkce a vede k respiračnímu a svalově-kosternímu ochrnutí. Botulotoxin blokuje uvolňování acetylcholinu z nervových zakončení a tak zastavuje jejich činnost.

Otrava může skončit smrtí zadušením a specifická antidotní terapie neexistuje. Aplikace antiséra je spojena s problémem stále častějšího používání botulotoxinu v kosmetice a kosmetické medicíně, takže čím dál větší část populace má v krvi protilátky proti tomuto toxinu. Prakticky jedinou možností terapie akutní intoxikace je řízené dýchání postiženého spojené s intenzivní lékařskou péčí. V případě hromadného výskytu otrav, a zejména v případě teroristického zneužití botulotoxinu, kdy by počty intoxikovaných mohly dosáhnout několika stovek obětí, by tento způsob péče o pacienty zkolaboval.

Potřeba nalezení účinného a jednoduše aplikovatelného léčivého přípravku je proto aktuální. Zdá se, že takovým prostředkem by mohl být přírodní triterpenoid z indomalajského tropického stromu Melia dubia Cav. alias Melia toosendan Sieb et Zucc, nazvaný toosendanin (obr. 1). Listy tohoto až 25 m vysokého stromu z čeledi Meliaceae jsou součástí tradiční čínské medicíny. Toosendanin je látka, kterou se rostlina brání před okusem predátory, zejména hmyzem, a působí tedy jako přírodní pesticid. Nedávno však bylo zjištěno, že toosendanin je agonistou napěťově řízených kalciových kanálů typu L a antagonizuje účinek botulotoxinu typu A. Na laboratorním modelu potkana intoxikovaného botulotoxinem byl prokázán terapeutický účinek toosendaninu. Přesný mechanismus účinku toosendaninu není znám, ale určitě hraje roli to, že toosendanin brání botulotoxinu vytvářet v membránách póry.

I když od experimentů na laboratorních zvířatech k praktické aplikaci na člověka vede dlouhá cesta, přece jen je tu jistá naděje na zlepšení terapie botulismu. V době zvýšeného nebezpečí bioterorismu je rozhodně nutné věnovat tomuto problému pozornost. V současné době se sleduje i cesta přípravy syntetických derivátů toosendaninu se zachovaným či dokonce zvýšeným antibotulinovým účinkem.