„Kladivohlavý“ kulohlavec

Kulohlavci jsou relativně velcí kytovci (dorůstají délky až kolem 7 metrů) příbuzní delfínům. Jsou bohužel nejznámější kvůli svým poměrně častým uvíznutím na plážích (že by kvůli nějaké „konstrukční“ vadě v jejich morfologii?). Proti delfínům mají krátké a kulovité rostrum (= zobák či „čumák“), což se ostatně odráží jak v českém, tak v latinském pojmenování rodu (Globicephala). Nedávno se podařilo při jednom rybářském zátahu v Severním moři vytáhnout fosilní zbytky asi 3 miliony let starého kulohlavce, který se od svých současných příbuzných lišil v mnoha ohledech (ne však velikostí) – vůbec nejnápadnější bylo protažení rostra do stran, takže se jeho čumák podobal asi nejvíce hlavě žraloka kladivouna. Na tomto rostru zřejmě sedělo poměrně velké tukové těleso zvané meloun, takže tento kulohlavec, který byl nazván Platalearostrum hoekmani, měl zřejmě mnohem baňatější čumák než dnešní kulohlavci. Tvarem hlavy a čumáku se nejspíš blížil vorvaňovi. Vlečné sítě vytahované ze Severního moře zaručují pravidelný příliv zajímavých zkamenělin, především však pleistocénních suchozemských savců. Uvidíme, co se ještě podaří vylovit... Škoda že je tento způsob výlovu jedním z nejničivějších kvůli „rozbagrovávání“ mořského dna. (K. Post, E. J. O. Kompanje, Deinsea 14, 1–13, 2010)