Za měsíc na Měsíc?
37. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • 16. června 2010 • hosté: Mgr. Antonín Vítek, CSc. (Akademie věd ČR), Ing. Čestmír Bárta, CSc. (spoluzakladatel společnosti BBT – Material Processing), Milan Halousek (vedoucí odboru vzdělávání České kosmické kanceláře) • moderoval Marek Kuchařík (Český rozhlas Leonardo). • Záznam si můžete poslechnout na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/knihovna; zde uvádíme jen několik neautorizovaných postřehů ze záznamu diskuse.
Marek Kuchařík: Kosmický výzkum je jedním z nejnáročnějších oborů lidské činnosti. Podílí se na něm velké množství oborů a je to oblast, která by měla vést technologický pokrok lidstva. Zároveň je to ale činnost velice drahá, jejíž návratnost je dlouhodobá a veřejnosti se špatně vysvětluje…
Antonín Vítek: Dodnes nemáme právně definovánu hranici kosmického prostoru, dost obtížně se dá definovat i fyzikálně…
Marek Kuchařík: 12. listopadu 2008 jsme vstoupili do Evropské kosmické agentury a stali jsme se jejím 18. řádným členem. Co to znamená pro české firmy a české výzkumné ústavy?
Milan Halousek: Třináct oborů, v kterých jsme zapojeni, reprezentuje firmy a projekty, v nichž jsme pracovali: od pozorování Země, telekomunikace, navigace ad., až po čistou vědu. České firmy samozřejmě mají v první etapě určité výhody. ESA pracuje trochu zvláštním způsobem, nedává zakázky úplně otevřeně. Existují pobídkové systémy, nové členské země mají „chráněné období“, kdy jsou malinko zvýhodňovány proti těm s plným zapojením do projektů.
Marek Kuchařík: Jak je nastaveno financování?
Milan Halousek: Za rok 2009 jsme do ESA zaplatili 6,8 milionu euro. Příspěvek se dělí na dvě části: část, která se platí pro povinné aktivity (příspěvek byl 5,6 milionu euro a odvíjí se od hrubého domácího produktu), a zbytek (1,2 milionu euro) jsme si určili vstupem do 13 programů a stanovili jsme si, kolik budeme do kterého programu ročně investovat. Probíhá to tak, že peníze se odvedou do ESA a ta platí firmu, která vyhraje příslušnou zakázku.
Dříve byla kosmonautika věda, dnes je již spíše průmysl či aplikace. Je spravována ministerstvem školství a to řídí svou část (vysoké školy, ústavy atd.), ale větší část kosmonautiky spadá pod jiná ministerstva. Ministerstvo dopravy má ve své gesci aktivity, které se týkají navigace (Galileo), angažuje se i ministerstvo životního prostředí (například snímkování Země), zapojeno je ministerstvo zemědělství, průmyslu a obchodu a ministerstvo zahraničních věcí.
Marek Kuchařík: A administrativa spojená se zakázkou?
Čestmír Bárta: Pakliže přijdou peníze na projekt, dojdou v listopadu. Problém je i dorozumívání přes software, který je vypracován úplně pro něco jiného a rozumět si s ním je velice obtížné. Ale snad to jsou jen dětské bolesti…
Antonín Vítek: I když nesouhlasím úplně se vším, co dělá v oblasti kosmonautiky prezident Obama, souhlasím s jednou věcí. A sice s tím, že rutinní věci, ty které nepřinášejí nic nového a jsou normálním provozem, by neměla dělat vládní instituce. Vládní instituce by se měla věnovat základnímu výzkumu a probíjení nových cest.
Marek Kuchařík: Má se ESA snažit o pilotovanou kosmonautiku?
Antonín Vítek: Myslím, že jedině ve spolupráci s velkými kosmickými velmocemi. Současný evropský kosmický program je obrovský balon, který se nafukuje všemi možnými směry. Kdyby se začal nafukovat jen jedním směrem, asi by praskl. Každopádně by se ESA měla podílet na pilotovaném kosmickém programu, ale v rámci spolupráce. Vždyť ESA je plnoprávným členem týmu, který využívá mezinárodní vesmírnou stanici.
Ze záznamu vybral Stanislav Vaněk
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [266,13 kB]