Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Odlišuje nás od ostatních primátů zamilovanost?

Robin Dunbar: Příběh rodu Homo Academia, Praha 2009, edice Galileo, 224 stran, cena 225 Kč,
 |  9. 9. 2010
 |  Vesmír 89, 572, 2010/9

Kniha britského antropologa a evolučního biologa, profesora Liverpoolské univerzity, který se specializuje na chování primátů, shrnuje současné poznatky o evoluci člověka a jeho nejbližších žijících i vyhynulých příbuzných. Již z názvů kapitol a podkapitol lze usuzovat na zajímavá i překvapivá témata. Např. pod názvem „Umění podvádět“ se skrývá úvaha o schopnosti manipulovat s informacemi, které oběť manipulace o dané situaci má, a to nejen u lidoopů, ale dokonce i u opic.

Velký důraz je kladen na teorii mysli (představa o mysli jiného jedince) a otázku, zda o ní lze hovořit u některých recentních příbuzných člověka. Autor tuto schopnost připouští u šimpanzů. Gorily a orangutani specifickým testům podrobeni nebyli a opice zcela jistě teorii mysli nemají.

Každou kapitolu uvozuje fiktivní příběh ze života našeho předka, který naznačuje, čím se bude daná část zabývat. Po krátkém exkurzu do historie pohledu člověka na šimpanze se autor postupně vypořádává s otázkou vývoje genomu, chůze, kostry, mozku, mysli, agrese a sexu, řeči, písma, hudby a smíchu, kultury, lékařství a náboženství. Popisuje fylogenezi lidského druhu včetně tzv. slepých větví. Hledá výlučnosti lidského rodu, ale i spojitosti s našimi blízkými příbuznými. Otázka, v čem se od všech ostatních druhů lišíme, nadále zůstává nezodpovězena, autor však s nadsázkou uvádí jako odlišující znak zamilovanost.

Uchopit tak rozměrný úkol systematicky je téměř nemožné a text někdy působí trošku chaoticky, při uvádění jednotlivých příkladů skáče mezi jednotlivými opičími a lidoopími druhy a občas se uchyluje k spekulacím bez přímých odkazů.

V páté kapitole, která se věnuje vývoji jazyka, se objevuje velikost skupiny ve vztahu k velikosti neokortexu. (Obvykle se tento poměr nazývá Dunhamovo číslo, text ale takové pojmenování nepoužívá.) U lidí je součástí společenského systému jednoho jedince asi 150 osob. Následuje překvapivá úvaha o tom, že u člověka se jazyk a společný zpěv vyvinuly kvůli upevnění tak velké skupiny, což se ukázalo být daleko výhodnější než „grooming“ ostatních hominidů. Teprve později prý jazyk sloužil hlavně k přenosu informací.

Na závěr kniha nabízí podrobnou bibliografii členěnou podle jednotlivých kapitol s velkým množstvím anglicky psaných odborných prací, nechybí ani seznam doporučených českých překladů. Text doplňuje šest obrázků a převážně fylogenetické grafy.

Autor této čtivé publikace nedává jednoznačné odpovědi a neškatulkuje, ale jednotlivosti logicky propojuje a dospívá tak k nečekaným závěrům. Čtenářům ji lze rozhodně doporučit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jana Vacíková

Mgr. Jana Vacíková, Ph.D., (* 1965) vystudovala obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK a obor náboženské nauky na Katolické teologické fakultě UK. Na  Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni absolvovala doktorandské studium v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné