Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Odlišuje nás od ostatních primátů zamilovanost?

Robin Dunbar: Příběh rodu Homo Academia, Praha 2009, edice Galileo, 224 stran, cena 225 Kč,
 |  9. 9. 2010
 |  Vesmír 89, 572, 2010/9

Kniha britského antropologa a evolučního biologa, profesora Liverpoolské univerzity, který se specializuje na chování primátů, shrnuje současné poznatky o evoluci člověka a jeho nejbližších žijících i vyhynulých příbuzných. Již z názvů kapitol a podkapitol lze usuzovat na zajímavá i překvapivá témata. Např. pod názvem „Umění podvádět“ se skrývá úvaha o schopnosti manipulovat s informacemi, které oběť manipulace o dané situaci má, a to nejen u lidoopů, ale dokonce i u opic.

Velký důraz je kladen na teorii mysli (představa o mysli jiného jedince) a otázku, zda o ní lze hovořit u některých recentních příbuzných člověka. Autor tuto schopnost připouští u šimpanzů. Gorily a orangutani specifickým testům podrobeni nebyli a opice zcela jistě teorii mysli nemají.

Každou kapitolu uvozuje fiktivní příběh ze života našeho předka, který naznačuje, čím se bude daná část zabývat. Po krátkém exkurzu do historie pohledu člověka na šimpanze se autor postupně vypořádává s otázkou vývoje genomu, chůze, kostry, mozku, mysli, agrese a sexu, řeči, písma, hudby a smíchu, kultury, lékařství a náboženství. Popisuje fylogenezi lidského druhu včetně tzv. slepých větví. Hledá výlučnosti lidského rodu, ale i spojitosti s našimi blízkými příbuznými. Otázka, v čem se od všech ostatních druhů lišíme, nadále zůstává nezodpovězena, autor však s nadsázkou uvádí jako odlišující znak zamilovanost.

Uchopit tak rozměrný úkol systematicky je téměř nemožné a text někdy působí trošku chaoticky, při uvádění jednotlivých příkladů skáče mezi jednotlivými opičími a lidoopími druhy a občas se uchyluje k spekulacím bez přímých odkazů.

V páté kapitole, která se věnuje vývoji jazyka, se objevuje velikost skupiny ve vztahu k velikosti neokortexu. (Obvykle se tento poměr nazývá Dunhamovo číslo, text ale takové pojmenování nepoužívá.) U lidí je součástí společenského systému jednoho jedince asi 150 osob. Následuje překvapivá úvaha o tom, že u člověka se jazyk a společný zpěv vyvinuly kvůli upevnění tak velké skupiny, což se ukázalo být daleko výhodnější než „grooming“ ostatních hominidů. Teprve později prý jazyk sloužil hlavně k přenosu informací.

Na závěr kniha nabízí podrobnou bibliografii členěnou podle jednotlivých kapitol s velkým množstvím anglicky psaných odborných prací, nechybí ani seznam doporučených českých překladů. Text doplňuje šest obrázků a převážně fylogenetické grafy.

Autor této čtivé publikace nedává jednoznačné odpovědi a neškatulkuje, ale jednotlivosti logicky propojuje a dospívá tak k nečekaným závěrům. Čtenářům ji lze rozhodně doporučit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jana Vacíková

Mgr. Jana Vacíková, Ph.D., (* 1965) vystudovala obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK a obor náboženské nauky na Katolické teologické fakultě UK. Na  Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni absolvovala doktorandské studium v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné