Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Bloudící mláďata bahňáků

 |  22. 7. 2010
 |  Vesmír 89, 411, 2010/7

V České republice byl zaznamenán výskyt více než 50 druhů bahňáků, malých až středně velkých ptáků vázaných vesměs na vodu. Z nich u nás však hnízdí jen malé množství, většinu lze zastihnout pouze během jejich jarního a hlavně podzimního tahu. Dosavadní poznatky o průtahu bahňáků územím naší republiky vycházely především z očitých pozorování, která často nemohou rozlišit věk a pohlaví pozorovaných ptáků a neumožňují zamezit opakovanému započtení jedinců, kteří se na našem území zdržují déle.

J. Pietruszková a P. Adamík1) analyzovali kroužkovací data z let 1964–2006, a aby byla jejich zjištění dostatečně průkazná, vybrali si jen 15 nejčastěji kroužkovaných druhů. Výsledky jejich analýzy výrazně rozšířily znalosti o průběhu tahu těchto plachých zvířat. Zjistili, že u dvanácti z patnácti analyzovaných druhů protahují na podzim územím ČR nejprve dospělci a teprve s odstupem několika dnů až týdnů jejich mláďata. Přišli ovšem ještě na další zajímavou věc. S jedinou výjimkou výrazně převažovala nad dospělci mláďata, v některých případech činil poměr mladých ptáků a dospělých jedinců až 5 : 1. Toto zjištění odpovídá již léta tradovanému názoru, že mladí bahňáci jsou méně zkušení a často migrují jinými cestami než dospělí, navíc v průběhu tahu mívají více zastávek. Nové výsledky lze tedy uzavřít konstatováním, že většinu letních a podzimních tahů bahňáků na území naší republiky mají na svědomí mírně dezorientovaná mláďata, která si hledají cestu na jih do zimovišť svých rodičů.

Poznámky

1) Pietruszková J., Adamík P.: Sylvia 45, 89–103, 2009.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....