Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Věda a víra

 |  10. 6. 2010
 |  Vesmír 89, 395, 2010/6

35. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • 21. duben 2010 • hosté (na snímcích vpravo shora): prof. Ing. Rudolf Zahradník (Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jiří Grygar (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.), Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (Ústav etiky 3. lékařské fakulty UK v Praze), moderátor Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo). • Záznam si můžete poslechnout na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/knihovna; zde uvádíme jen zlomeček neautorizovaných postřehů z diskuse.

Robert Tamchyna: Co může znamenat věda pro víru, víra pro vědu?

Marek Vácha: Víra, věda – a ještě k tomu můžeme přidat umění – jsou tři paprsky světla, tři pohledy na tutéž skutečnost. Existuje pravda vědy, pravda umění a pravda víry. Jsou to komplementární pohledy.

Robert Tamchyna: Kam podle vás patří úžas, vědecký údiv?

Jiří Grygar: Úžas má jisté společné rysy, nevím, zda by se dalo říci, že vědecký a věroučný úžas jsou identické, ale skoro bych byl ochoten říci, že ano, že je to totéž.

Rudolf Zahradník: Pro horlivého badatele jsou báječnou odměnou chvíle spojené s úžasem, který je podmíněn badatelstvím.

Marek Vácha: Newton roku 1687 publikoval Principia a ještě v jeho době byla představa světa jako velikánského mechanického orloje, který tak krásně běží, chápána jako důkaz Boží existence. A neuběhla ani generace a už se to chápalo, řekněme, ateisticky. Narážíme na filozofický koncept, který je znám jako Bůh mezer (God of the gaps), tedy Bůh, kterým si zaplácneme mezeru v našem vzdělání. A od 17. do 19. století se řada mezer v našem vzdělání zaplnila a nakonec jsme v 19. století konstatovali, že Boha jako velkého inženýra už de facto nepotřebujeme…

Jiří Grygar: Věda se úžasným způsobem stále vyvíjí, a dokonce se říká – možná je to bonmot – že poločas rozpadu vědeckých poznatků je sedm let. Když se ve vědě něco naučíte, tak za sedm let už polovina z toho neplatí…

Rudolf Zahradník: To, co se jeví jako ryzí zázrak, může být za týden, za rok, za tři století objasněno zcela racionálně…

Jiří Grygar: Pokud jde o Český klub skeptiků Sisyfos, zásadně se otázkami náboženství nezabýváme, jednak bychom se v tom vzájemně neshodli. A není tam co řešit. Záležitosti, které se snažíme kritizovat, jsou prohřešky proti kritické vědecké metodě, prohřešky je možná slabé slovo, jsou to hrůzy, velké hříchy… které mají závažné společenské důsledky. A také se snažíme obhajovat vědeckou kritickou metodu…

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné