Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

První vysokoškolská profesorka na našem území

Ad Vesmír 89, 76, 2010/2
 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 209, 2010/4

Ve sloupku Z akademické obce je drobná nepřesnost: Milada Paulová nebyla první vysokoškolskou profesorkou na našem území. Tou byla šluknovská rodačka Hedwig Langeckerová (1894–1989), která se 1. října 1934 stala mimořádnou profesorkou farmakologie a farmakognosie na německé lékařské fakultě v Praze (docentkou tamtéž byla jmenována 20. 9. 1926).

Milada Paulová (1891–1970) se 21. srpna 1935 stala první mimořádnou a 6. 11. 1945 (s platností od 28. října 1939) řádnou profesorkou na české vysoké škole, konkrétně na filosofické fakultě UK pro obor všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova (docentkou tam byla jmenována 30. 7. 1925 – v této kategorii jí priorita skutečně náleží).

První (rovněž mimořádnou) profesorkou v Československu se stala 31. 7. 1934 česká internistka-infektoložka Božena Štúrová-Kuklová (1893–1977) na lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, tato dáma se na UKo i habilitovala (13. 4. 1928 u tam působícího českého profesora Kristiána Hynka).

A ještě pro úplnost: první profesorkou na českých technických vysokých školách se v roce 1954 stala Julie Hamáčková (1892–1968) pro obor chemie vody na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.

Nelze ovšem pochybovat o tom, že bez ohledu na prvenství v tom či onom ranku všechny zmíněné dámy i jejich chronologicky nejbližší následovnice musely překonat řadu diskriminačních předsudků; svých postů dosáhly později a musely k tomu umět mnohem víc než jejich mužští kolegové. Navíc se pro svoji akademickou kariéru zpravidla musely vzdát manželství a mateřství. Máloco dokumentuje tehdy převládající názor výstižněji než výrok německého lékaře-genetika (pozdějšího exponenta nacistické rasové hygieny, ale to s naším případem nesouvisí) Fritze Lenze z roku 1914, tedy doby, kdy první tři zde uváděné průkopnice právě studovaly: „V době, kdy ukončí univerzitní studia, jsou ženy kvůli pokročilému věku, povadlým půvabům a nicotným zkušenostem s vedením domácnosti méně vhodné pro manželství, než mohly být dříve.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....