Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

První vysokoškolská profesorka na našem území

Ad Vesmír 89, 76, 2010/2
 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 209, 2010/4

Ve sloupku Z akademické obce je drobná nepřesnost: Milada Paulová nebyla první vysokoškolskou profesorkou na našem území. Tou byla šluknovská rodačka Hedwig Langeckerová (1894–1989), která se 1. října 1934 stala mimořádnou profesorkou farmakologie a farmakognosie na německé lékařské fakultě v Praze (docentkou tamtéž byla jmenována 20. 9. 1926).

Milada Paulová (1891–1970) se 21. srpna 1935 stala první mimořádnou a 6. 11. 1945 (s platností od 28. října 1939) řádnou profesorkou na české vysoké škole, konkrétně na filosofické fakultě UK pro obor všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova (docentkou tam byla jmenována 30. 7. 1925 – v této kategorii jí priorita skutečně náleží).

První (rovněž mimořádnou) profesorkou v Československu se stala 31. 7. 1934 česká internistka-infektoložka Božena Štúrová-Kuklová (1893–1977) na lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, tato dáma se na UKo i habilitovala (13. 4. 1928 u tam působícího českého profesora Kristiána Hynka).

A ještě pro úplnost: první profesorkou na českých technických vysokých školách se v roce 1954 stala Julie Hamáčková (1892–1968) pro obor chemie vody na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.

Nelze ovšem pochybovat o tom, že bez ohledu na prvenství v tom či onom ranku všechny zmíněné dámy i jejich chronologicky nejbližší následovnice musely překonat řadu diskriminačních předsudků; svých postů dosáhly později a musely k tomu umět mnohem víc než jejich mužští kolegové. Navíc se pro svoji akademickou kariéru zpravidla musely vzdát manželství a mateřství. Máloco dokumentuje tehdy převládající názor výstižněji než výrok německého lékaře-genetika (pozdějšího exponenta nacistické rasové hygieny, ale to s naším případem nesouvisí) Fritze Lenze z roku 1914, tedy doby, kdy první tři zde uváděné průkopnice právě studovaly: „V době, kdy ukončí univerzitní studia, jsou ženy kvůli pokročilému věku, povadlým půvabům a nicotným zkušenostem s vedením domácnosti méně vhodné pro manželství, než mohly být dříve.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...