Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

První vysokoškolská profesorka na našem území

Ad Vesmír 89, 76, 2010/2
 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 209, 2010/4

Ve sloupku Z akademické obce je drobná nepřesnost: Milada Paulová nebyla první vysokoškolskou profesorkou na našem území. Tou byla šluknovská rodačka Hedwig Langeckerová (1894–1989), která se 1. října 1934 stala mimořádnou profesorkou farmakologie a farmakognosie na německé lékařské fakultě v Praze (docentkou tamtéž byla jmenována 20. 9. 1926).

Milada Paulová (1891–1970) se 21. srpna 1935 stala první mimořádnou a 6. 11. 1945 (s platností od 28. října 1939) řádnou profesorkou na české vysoké škole, konkrétně na filosofické fakultě UK pro obor všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova (docentkou tam byla jmenována 30. 7. 1925 – v této kategorii jí priorita skutečně náleží).

První (rovněž mimořádnou) profesorkou v Československu se stala 31. 7. 1934 česká internistka-infektoložka Božena Štúrová-Kuklová (1893–1977) na lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, tato dáma se na UKo i habilitovala (13. 4. 1928 u tam působícího českého profesora Kristiána Hynka).

A ještě pro úplnost: první profesorkou na českých technických vysokých školách se v roce 1954 stala Julie Hamáčková (1892–1968) pro obor chemie vody na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.

Nelze ovšem pochybovat o tom, že bez ohledu na prvenství v tom či onom ranku všechny zmíněné dámy i jejich chronologicky nejbližší následovnice musely překonat řadu diskriminačních předsudků; svých postů dosáhly později a musely k tomu umět mnohem víc než jejich mužští kolegové. Navíc se pro svoji akademickou kariéru zpravidla musely vzdát manželství a mateřství. Máloco dokumentuje tehdy převládající názor výstižněji než výrok německého lékaře-genetika (pozdějšího exponenta nacistické rasové hygieny, ale to s naším případem nesouvisí) Fritze Lenze z roku 1914, tedy doby, kdy první tři zde uváděné průkopnice právě studovaly: „V době, kdy ukončí univerzitní studia, jsou ženy kvůli pokročilému věku, povadlým půvabům a nicotným zkušenostem s vedením domácnosti méně vhodné pro manželství, než mohly být dříve.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné