Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

První vysokoškolská profesorka na našem území

Ad Vesmír 89, 76, 2010/2
 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 209, 2010/4

Ve sloupku Z akademické obce je drobná nepřesnost: Milada Paulová nebyla první vysokoškolskou profesorkou na našem území. Tou byla šluknovská rodačka Hedwig Langeckerová (1894–1989), která se 1. října 1934 stala mimořádnou profesorkou farmakologie a farmakognosie na německé lékařské fakultě v Praze (docentkou tamtéž byla jmenována 20. 9. 1926).

Milada Paulová (1891–1970) se 21. srpna 1935 stala první mimořádnou a 6. 11. 1945 (s platností od 28. října 1939) řádnou profesorkou na české vysoké škole, konkrétně na filosofické fakultě UK pro obor všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova (docentkou tam byla jmenována 30. 7. 1925 – v této kategorii jí priorita skutečně náleží).

První (rovněž mimořádnou) profesorkou v Československu se stala 31. 7. 1934 česká internistka-infektoložka Božena Štúrová-Kuklová (1893–1977) na lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, tato dáma se na UKo i habilitovala (13. 4. 1928 u tam působícího českého profesora Kristiána Hynka).

A ještě pro úplnost: první profesorkou na českých technických vysokých školách se v roce 1954 stala Julie Hamáčková (1892–1968) pro obor chemie vody na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.

Nelze ovšem pochybovat o tom, že bez ohledu na prvenství v tom či onom ranku všechny zmíněné dámy i jejich chronologicky nejbližší následovnice musely překonat řadu diskriminačních předsudků; svých postů dosáhly později a musely k tomu umět mnohem víc než jejich mužští kolegové. Navíc se pro svoji akademickou kariéru zpravidla musely vzdát manželství a mateřství. Máloco dokumentuje tehdy převládající názor výstižněji než výrok německého lékaře-genetika (pozdějšího exponenta nacistické rasové hygieny, ale to s naším případem nesouvisí) Fritze Lenze z roku 1914, tedy doby, kdy první tři zde uváděné průkopnice právě studovaly: „V době, kdy ukončí univerzitní studia, jsou ženy kvůli pokročilému věku, povadlým půvabům a nicotným zkušenostem s vedením domácnosti méně vhodné pro manželství, než mohly být dříve.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...