Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Zemědělský fungicid způsobuje rezistenci lidského patogena

Stejná plíseň v půdě i v pacientových plicích
 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 148, 2010/3

Kropidlák zakouřený (Aspergillus fumigatus) je běžný půdní organismus, plíseň, jejíž spory lze najít víceméně všude kolem nás. U lidí s oslabeným imunitním systémem je však schopna způsobit těžké infekce, končící nezřídka i smrtí. Typická je pro nemocné leukemií, chronickou obstruktivní plicní nemocí či aidsem.

Na obranu proti zmíněné plísni využívají zemědělci postřiky, nejčastěji na bázi azolů. Jde o fungicidní látky inhibující 14α-demetylázu, která katalyzuje tvorbu ergosterolu, klíčové složky plazmatické membrány plísní. Udává se, že azoly je v dnešní době ošetřována téměř polovina plochy evropských polí a vinohradů1) a jejich podíl na celkovém množství používaných fungicidů dlouhodobě roste.

Od roku 1967 se azoly používají i v humánní medicíně. Podle prohlášení expertního panelu Evropské komise z r. 2002 je nepravděpodobné, že by užití azolů v zemědělství mohlo vést k rezistenci na azoly u lidských patogenů. P. E. Verweij a jeho kolegové z Nizozemska ale v červnu 2009 publikovali studii poukazující na skutečnost, že 13 z 15 půdních izolátů A. fumigatus neslo stejné mutace jako izoláty téhož druhu plísně z klinických vzorků.2) Své poznatky posléze autoři shrnuli v článku,3) z nějž vyplývá, že ve zkoumaných nizozemských nemocnicích bylo 6 ž 13 % pacientů přenašeči kmenů plísně A. fumigatus rezistentních k azolům. V naprosté většině případů šlo o totožný pár mutací.

ve své snaze prokázat, že použití jednoho čiProvokativní studie skupiny P. E. Verweije vyvolaly velké pozdvižení. Část vědců je odmítla, někteří je dokonce označili za strašení veřejnosti. Proti byla samozřejmě i společnost Syngenta, která je hlavním producentem azolových fungicidů. Verweij pokračuje více azolových fungicidů je schopno v reálném čase způsobit tvorbu dvojice mutací nalezených u A. fumigatus v nemocnicích i ve volné krajině. Pokud má Verweij pravdu, půjde o první doložený příklad přímého vlivu použití zemědělských fungicidů na rezistenci lidského patogena. Až příliš to připomíná dnes již dobře známé nadužívání antibiotik v chovech zvířat, které vyústilo v objev rezistence na tatáž antibiotika u lidských patogenů. Odpůrci argumentují, že u plísní není tak snadný přenos DNA mezi jednotlivými organismy. Problém je v tom, že stejný A. fumigatus lze nalézt jak v půdě, tak v plicích pacientů.

Poznámky

1) Enserink M. a kol., Science 326, 1173, 2009.

2) Snelders E. a kol., Appl. Environ. Microbiol. 75, 4053, 2009.

3) Verweij P. E. a kol., Lancet Infect. Dis. 9, 789–795, 2009.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.