Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jeden portrét, dvě osobnosti?

 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 146, 2010/3

Adrien-Maria Legendre je jedním ze 72 význačných vědců, jejichž jména vybral Gustav Eiffel, aby zdobila fasádu věže v Paříži. Výkonné počítačové prohledávače přinesly dvěma studentům Štrasburské univerzity malé překvapení. Našly totiž, že literatura uvádí stejný portrét pro dvě různé postavy: Adriena-Marie Legendra a Louise Legendra. Kdyby nešlo o slavného matematika, možná by nad tím mávli rukou. Začali pátrat, čí portrét to vlastně je. Adrien-Maria Legendre (1752–1833) byl matematik. Louis Legendre byl řezník, účastnil se útoku na Bastilu, v následující revoluci byl zvolen do Národního konventu. Patřil k radikálnímu levicovému křídlu („montagnardů“), hlasoval pro popravu krále. Portrét přiřazovaly matematikovi A.-M. Legendrovi nejen autoritativní dějiny matematiky druhé poloviny 20. století, ale např. i Encyclopaedia Britannica z roku 1911 nebo kniha Alphonse Rebiera Pages Choisies des Savants Modernes: Extraits de Leurs OEvres z roku 1900. Blogeři vystopovali portrét až k publikaci F. S. Delpech (ed.): Iconographie des contemporains depuis 1789 jusqu’à 1829. Ta jednoznačně svědčí o tom, že inkriminovaný portrét patří Louisi Legendrovi. Je tam totiž zobrazen ve společnosti dalších montagnardů (až na to, že je zrcadlově obrácen).

To ovšem byl impuls pro horečné hledání skutečného portrétu Adriana-Marie Legendra. V roce 2008 byl v knihovně Francouzského institutu1) v Paříži ve vzácné sbírce karikatur členů této učené společnosti objeven akvarel s hlavami A.-M. Legendra a Fouriera. Sbírka měla rovněž dosti tajemnou historii: Karikatury vytvořil Julien-Léopold Boilly (1796–1874), který měl udělat rytiny členů Francouzského institutu. Tuto práci nikdy nedokončil. Mezi dokončenými rytinami nalezneme rytinu Fouriera, nikoli však Legendra. Sbírka karikatur byla v různých soukromých rukou až do roku 2001, kdy ji institutu věnoval člen Francouzského institutu Daniel Wildenstein (1917–2001), který ji v lednu 1999 zakoupil ve veřejné aukci v New Yorku. (Notices of the AMS 56, 1440–1443, 2009/11)

Poznámky

1) Pozn.: Francouzský institut (L’Institut de France) je francouzská učená společnost. Její dnešní podoba je výsledkem řady reforem, jimiž prošel Institut National des Sciences et Arts. Ten byl zřízen jako parlament učenců 25. října 1795 bývalými členy lóže Devět sester (Les Noef Soers) poté, co revoluční Národní konvent 8. srpna 1793 zrušil všechny francouzské vědecké a literární akademie dotované státem jako instituce „prohnilé aristokracie“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...