Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Neviditelné dráty

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 728, 2010/12

Nálezy uhynulých či zmrzačených ptáků po nárazech do drátů elektrického vedení patří k smutným fenoménům dnešní doby. Ochránci přírody jim věnují poměrně hodně pozornosti, protože jde o problém, který místy dokáže ovlivnit i vývoj celých populací některých vzácných druhů. Např. úbytek orla jestřábího ve Španělsku bývá vysvětlován jeho zvýšenou úmrtností na elektrických drátech. Nikdo si však dosud nepoložil otázku, jak ptáci vlastně vidí dráty. A to doslova – jak dobře jsou pro ně nebezpečné dráty viditelné a zda se druhy mezi sebou liší ve schopnosti je spatřit.

Odpověď pro tři reprezentanty typických druhů, které na drátech běžně hynou (čápa, jeřába a dropa), se nyní pokusila nalézt dvojice ornitologů z Jižní Afriky a z Velké Británie. Vertikální rozsah zorného pole těchto druhů určuje, kolik toho jedinec před sebou vidí směrem vzhůru a dolů. Ukázalo se, že nejlépe na tom je čáp, který dobře vidí v širokém úhlu a může hlavou vcelku libovolně otáčet, aniž by ztratil přehled o tom, kam vlastně letí. Nejhůře na tom je naopak drop, který má zorný úhel ve vertikálním směru velmi úzký a už při mírném pohybu hlavy směrem dolů se mu prostor před ním, do kterého letí, stává neviditelným. K takovým pohybům hlavy může docházet během letu poměrně často – pták sleduje zemský povrch kvůli orientaci nebo ostatní jedince v hejnu, pokud se přesunují pospolu. Dravci, kteří mají zorné pole podobně úzké, se často koukají dolů na zem při vyhledávání kořisti. Nárazy na dráty jsou přitom právě u těchto skupin nejčastější.

Praktický důsledek těchto zjištění spočívá v tom, že současné snahy o zvýraznění drátů elektrického vedení, aby si jich migrující ptáci lépe všimli, jsou nesmyslné – i sebenápadnější překážka bude pro ptáky fatální, pokud stojí mimo jejich zorné pole. Velmi problematický je protibleskový drát vedený nad dráty s elektřinou, který může být pro jedince druhů s užším zorným polem neviditelný, i kdyby hlavu drželi stále rovně, a do kterého mohou narazit při snaze vyhnout se kolizi s dráty elektrickými. Zároveň tyto výsledky ukazují, že bude velmi obtížné současnou situaci nějak vyřešit – pokud ptáci dráty nevidí, je zřejmě jedinou možností, jak jim v této situaci pomoci, dráty do kritických míst nezavádět. (Biological Conservation 143, 2695–2702, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...