Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Neviditelné dráty

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 728, 2010/12

Nálezy uhynulých či zmrzačených ptáků po nárazech do drátů elektrického vedení patří k smutným fenoménům dnešní doby. Ochránci přírody jim věnují poměrně hodně pozornosti, protože jde o problém, který místy dokáže ovlivnit i vývoj celých populací některých vzácných druhů. Např. úbytek orla jestřábího ve Španělsku bývá vysvětlován jeho zvýšenou úmrtností na elektrických drátech. Nikdo si však dosud nepoložil otázku, jak ptáci vlastně vidí dráty. A to doslova – jak dobře jsou pro ně nebezpečné dráty viditelné a zda se druhy mezi sebou liší ve schopnosti je spatřit.

Odpověď pro tři reprezentanty typických druhů, které na drátech běžně hynou (čápa, jeřába a dropa), se nyní pokusila nalézt dvojice ornitologů z Jižní Afriky a z Velké Británie. Vertikální rozsah zorného pole těchto druhů určuje, kolik toho jedinec před sebou vidí směrem vzhůru a dolů. Ukázalo se, že nejlépe na tom je čáp, který dobře vidí v širokém úhlu a může hlavou vcelku libovolně otáčet, aniž by ztratil přehled o tom, kam vlastně letí. Nejhůře na tom je naopak drop, který má zorný úhel ve vertikálním směru velmi úzký a už při mírném pohybu hlavy směrem dolů se mu prostor před ním, do kterého letí, stává neviditelným. K takovým pohybům hlavy může docházet během letu poměrně často – pták sleduje zemský povrch kvůli orientaci nebo ostatní jedince v hejnu, pokud se přesunují pospolu. Dravci, kteří mají zorné pole podobně úzké, se často koukají dolů na zem při vyhledávání kořisti. Nárazy na dráty jsou přitom právě u těchto skupin nejčastější.

Praktický důsledek těchto zjištění spočívá v tom, že současné snahy o zvýraznění drátů elektrického vedení, aby si jich migrující ptáci lépe všimli, jsou nesmyslné – i sebenápadnější překážka bude pro ptáky fatální, pokud stojí mimo jejich zorné pole. Velmi problematický je protibleskový drát vedený nad dráty s elektřinou, který může být pro jedince druhů s užším zorným polem neviditelný, i kdyby hlavu drželi stále rovně, a do kterého mohou narazit při snaze vyhnout se kolizi s dráty elektrickými. Zároveň tyto výsledky ukazují, že bude velmi obtížné současnou situaci nějak vyřešit – pokud ptáci dráty nevidí, je zřejmě jedinou možností, jak jim v této situaci pomoci, dráty do kritických míst nezavádět. (Biological Conservation 143, 2695–2702, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné