Kilowatthodina
5. 11. 2010První rychlé spojení, které se nám vybaví při vyslovení uvedené veličiny, je složenka od dodavatele elektřiny, a možná ještě poslední dobou časté srovnávání ceny energie vyrobené solárními panely. Jinak nás nechává termín „kilowatthodina“ vcelku klidnými. Během let jsme si zvykli, že k nám prostřednictvím „drátů“ něco dojde a zajistí to chod všech spotřebičů. Neradi za to platíme a běda, když nedojde. Význam věcí si často uvědomujeme, až když nám chybějí.
Inspirován úvahami Václava Cílka v knize Nejistý plamen o fyzických limitech člověka a jeho mizivé schopnosti nahradit rozmařilou spotřebu energie, získávanou většinou z fosilních paliv, rozhodl jsem se pro demonstrační pokus.
Žentour (mechanismus využívající dříve zvířecí síly k pohonu zejména zemědělských strojů) jsem vybavil převodovkou, měřidly a dynamem o maximálním výkonu 1 kW. Spotřebičem se stalo 10 kusů 40wattových žárovek. Zájemců o vyzkoušení podivně vypadajícího soustrojí je poměrně dost. Kvůli světelnému efektu čekáme na setmění, kdy se dvě osoby chopí madel a roztočí ozubené převody. Při sportovním výkonu jsou zdatní chodci schopni dosáhnout produkce 40 V a 10 A, což v přepočtu dává výkon 400 W. Zpřevodování do rychla (2900 otáček na výstupu) klade lidské snaze značný odpor. Zdatný jedinec vydrží chodit cca 1 minutu, a když odpadá, je při otáčení střídán čerstvými přihlížejícími.
Efekt zařízení je dvojí. Nejdříve přijde nadšení. Lidé si obecně rádi hrají a radost na druhou jim způsobuje pohled na žárovky, které do tmy rozsvítili vlastní silou. Veselým, i když vyčerpaným, účastníkům pak vysvětlím, že pokud by takto chodili 2,5 hodiny, vyrobili by 1 kilowatthodinu, za kterou dnes platí cca 3,50 Kč. Jejich vtipné, zúčastněné i halasné poznámky dokládají, že objevili dosud nepoznanou hodnotu. Hodnotu kilowatthodiny vyrobené vlastními silami.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [663,97 kB]