Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Downův syndrom a rakovina

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 656, 2010/11

Jedinci s Downovým syndromem jsou mnohem méně postihováni rakovinou než jejich vrstevníci bez tohoto syndromu. Přesněji řečeno jsou méně postihováni většinou pevných nádorů, naopak leukemie se u nich objevuje častěji. Downův syndrom, trisomie 21. chromozomu, je patrně nejznámější geneticky podmíněnou vadou. Se syndromem se pojí celá řada abnormalit, postižení jedinci se vyznačují mentální retardací, vývojovými vadami a nižším věkem dožití.

Už dlouho byl zřejmý logický závěr, že za řídkým výskytem většiny pevných nádorů u jedinců s tímto syndromem musí stát některý či některé z genů ležících na 21. chromozomu.

Ale až roku 2009 se podařilo přesněji identifikovat první z odpovědných regionů zvaný DSCR1.1) Když se pokusným myším vložila jedna nadbytečná kopie tohoto regionu (a napodobila se tak situace u jedinců s Downovým syndromem), potlačila se v nově vznikajících nádorech tvorba cév a nádory hladověly.

Jenže existuje myší model, který nese nadbytečný fragment 81 % lidského chromozómu 21, ale bez regionu DSCR1. I u tohoto modelu byl pozorován zpomalený růst nádorů plic a myším transplantovaných lidských melanomů. I zde bylo v nádorech mnohem méně cév, než bývá obvyklé. Zjistilo se, že buňky cév těchto myší nedostatečně odpovídají na stimulaci růstovým faktorem.2) Vědci proto postupně umlčeli expresi tří dalších kandidátních genů v nadbytečném fragmentu lidského 21. chromozomu. Výsledek byl překvapivý. Pokud byl umlčen jen jeden ze tří kandidátních genů (ADAMTS1, JAM2, anebo PTTG11), tvorba cév začala probíhat běžným způsobem. Pokud byly v nadbytečném fragmentu umlčeny dva ze tří zmíněných genů, ten zbývající způsobil, že cévy začaly růst dokonce rychleji než u normálních myší.

Za nízkým výskytem nádorů u jedinců s Downovým syndromem tedy stojí hned několik genů nacházejících se na přebytečném chromozomu. Je zajímavé, že aktivita většiny z nich je vzájemně regulována a zvýšení exprese jen jednoho ze tří zmíněných genů nepostačuje pro pozorovaný protinádorový efekt trisomie 21. chromozoómu.

Poznámky

1) Baek K.-H. a kol., Nature, 459, 1126–1130, 2009.

2) Reynolds L. E. a kol., Nature, 465, 813–817, 2010.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné