Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Downův syndrom a rakovina

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 656, 2010/11

Jedinci s Downovým syndromem jsou mnohem méně postihováni rakovinou než jejich vrstevníci bez tohoto syndromu. Přesněji řečeno jsou méně postihováni většinou pevných nádorů, naopak leukemie se u nich objevuje častěji. Downův syndrom, trisomie 21. chromozomu, je patrně nejznámější geneticky podmíněnou vadou. Se syndromem se pojí celá řada abnormalit, postižení jedinci se vyznačují mentální retardací, vývojovými vadami a nižším věkem dožití.

Už dlouho byl zřejmý logický závěr, že za řídkým výskytem většiny pevných nádorů u jedinců s tímto syndromem musí stát některý či některé z genů ležících na 21. chromozomu.

Ale až roku 2009 se podařilo přesněji identifikovat první z odpovědných regionů zvaný DSCR1.1) Když se pokusným myším vložila jedna nadbytečná kopie tohoto regionu (a napodobila se tak situace u jedinců s Downovým syndromem), potlačila se v nově vznikajících nádorech tvorba cév a nádory hladověly.

Jenže existuje myší model, který nese nadbytečný fragment 81 % lidského chromozómu 21, ale bez regionu DSCR1. I u tohoto modelu byl pozorován zpomalený růst nádorů plic a myším transplantovaných lidských melanomů. I zde bylo v nádorech mnohem méně cév, než bývá obvyklé. Zjistilo se, že buňky cév těchto myší nedostatečně odpovídají na stimulaci růstovým faktorem.2) Vědci proto postupně umlčeli expresi tří dalších kandidátních genů v nadbytečném fragmentu lidského 21. chromozomu. Výsledek byl překvapivý. Pokud byl umlčen jen jeden ze tří kandidátních genů (ADAMTS1, JAM2, anebo PTTG11), tvorba cév začala probíhat běžným způsobem. Pokud byly v nadbytečném fragmentu umlčeny dva ze tří zmíněných genů, ten zbývající způsobil, že cévy začaly růst dokonce rychleji než u normálních myší.

Za nízkým výskytem nádorů u jedinců s Downovým syndromem tedy stojí hned několik genů nacházejících se na přebytečném chromozomu. Je zajímavé, že aktivita většiny z nich je vzájemně regulována a zvýšení exprese jen jednoho ze tří zmíněných genů nepostačuje pro pozorovaný protinádorový efekt trisomie 21. chromozoómu.

Poznámky

1) Baek K.-H. a kol., Nature, 459, 1126–1130, 2009.

2) Reynolds L. E. a kol., Nature, 465, 813–817, 2010.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné