Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Downův syndrom a rakovina

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 656, 2010/11

Jedinci s Downovým syndromem jsou mnohem méně postihováni rakovinou než jejich vrstevníci bez tohoto syndromu. Přesněji řečeno jsou méně postihováni většinou pevných nádorů, naopak leukemie se u nich objevuje častěji. Downův syndrom, trisomie 21. chromozomu, je patrně nejznámější geneticky podmíněnou vadou. Se syndromem se pojí celá řada abnormalit, postižení jedinci se vyznačují mentální retardací, vývojovými vadami a nižším věkem dožití.

Už dlouho byl zřejmý logický závěr, že za řídkým výskytem většiny pevných nádorů u jedinců s tímto syndromem musí stát některý či některé z genů ležících na 21. chromozomu.

Ale až roku 2009 se podařilo přesněji identifikovat první z odpovědných regionů zvaný DSCR1.1) Když se pokusným myším vložila jedna nadbytečná kopie tohoto regionu (a napodobila se tak situace u jedinců s Downovým syndromem), potlačila se v nově vznikajících nádorech tvorba cév a nádory hladověly.

Jenže existuje myší model, který nese nadbytečný fragment 81 % lidského chromozómu 21, ale bez regionu DSCR1. I u tohoto modelu byl pozorován zpomalený růst nádorů plic a myším transplantovaných lidských melanomů. I zde bylo v nádorech mnohem méně cév, než bývá obvyklé. Zjistilo se, že buňky cév těchto myší nedostatečně odpovídají na stimulaci růstovým faktorem.2) Vědci proto postupně umlčeli expresi tří dalších kandidátních genů v nadbytečném fragmentu lidského 21. chromozomu. Výsledek byl překvapivý. Pokud byl umlčen jen jeden ze tří kandidátních genů (ADAMTS1, JAM2, anebo PTTG11), tvorba cév začala probíhat běžným způsobem. Pokud byly v nadbytečném fragmentu umlčeny dva ze tří zmíněných genů, ten zbývající způsobil, že cévy začaly růst dokonce rychleji než u normálních myší.

Za nízkým výskytem nádorů u jedinců s Downovým syndromem tedy stojí hned několik genů nacházejících se na přebytečném chromozomu. Je zajímavé, že aktivita většiny z nich je vzájemně regulována a zvýšení exprese jen jednoho ze tří zmíněných genů nepostačuje pro pozorovaný protinádorový efekt trisomie 21. chromozoómu.

Poznámky

1) Baek K.-H. a kol., Nature, 459, 1126–1130, 2009.

2) Reynolds L. E. a kol., Nature, 465, 813–817, 2010.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...