Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Vasopresinový nosní sprej pro lepší orientaci v sociálních vztazích

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 583, 2010/10

Arginin vasopresin (AVP) je peptidický hormon produkovaný v hypotalamu. Podílí se na vodním hospodaření tím, že reguluje reabsorpci vody v distálních tubulech ledvin. AVP je svou strukturou podobný oxytocinu, jinému peptidickému hormonu, který je považován za hormon lásky a věrnosti, vzájemnosti a přátelství. Oba hormony, AVP i oxytocin, mají své specifické receptory v mozku a významným způsobem ovlivňují emotivní chování člověka. Adam Guastella se spolupracovníky z univerzity v Sydney testovali ve dvojitě slepém experimentu nosní sprej s obsahem vasopresinu (AVP 20 IU) na 24 dospělých dobrovolnících. Po jeho aplikaci jim ukázali 54 lidských obličejů, které vypadaly šťastně, rozzlobeně nebo neutrálně. Účastníci se vrátili zpět následující den a měli vybírat ze souboru 108 obrázků, které tvořily směs souboru z předchozího dne a souboru nového. Vdechnutí AVP posílilo schopnost účastníků přesněji rozeznávat šťastné a rozzlobené obličeje a tyto si lépe zapamatovat. Autoři studie se domnívají, že AVP může u lidí podporovat vytváření vazeb tím, že jim usnadňuje rozpoznat pozitivní a negativní sociální vztahy v každodenních interakcích (Biol. Psych., DOI: 10.1016/j.biopsych.2010.03.014).

Člověk, který se v sociálních vztazích moc neorientuje, zkrátka nemá na to „dobrý nos“, včas nerozpozná, kdo to s ním myslí dobře a kdo ne, a snadno se dostane do konfliktu. Nebylo by proto vhodné mít v kapse nosní sprej s AVP a před důležitým jednáním jej použít?

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...