Orcela – mekongský „kanárek“?

Orcela je zvláštní asijský kytovec (viz Vesmír 85, 69, 2006/2). Nejnovější odhady její početnosti v řece Mekong ukázaly, že už to zde má spočítané, pokud se nestane nějaký zázrak… V Mekongu zbývá podle všeho kolem 70 orcel, což je příliš málo, uvážíme-li, že od roku 2003 jich bylo nalezeno 88 uhynulých (60 % z toho byla mláďata mladší dvou týdnů). Příčiny se zdají být čitelné – otrava pesticidy a polychlorovanými bifenyly. Mekong je jimi zjevně zamořen a během pár let nelze očekávat změnu. Nad pravděpodobným vymřením mekongské orcely by se možná dalo mávnout rukou (zbylé asijské populace orcely tuponosé snad alespoň prozatím zajišťují přežití druhu). Na druhou stranu nám tato situace zřetelně ukazuje, jak ve zdejším regionu přichází k úhoně nejen životní prostředí, ale i lidé – podobně jako kanárci v dolech.

A ani ono pomyslné mávnutí rukou není zcela na místě. Mekongská populace je totiž geneticky rovnocenná všem ostatním asijským populacím, takže vyhynutím mekongských orcel ztratíme další kus kytovčí rozmanitosti. Kytovci sice opakovaně a úspěšně pronikli do sladkých vod, ale pod vlivem civilizačního tlaku na asijské říční toky mohou být všechny tyto pokusy brzy ukončeny vymřením. Ne nadarmo se delfínovci v Indu a Ganze řadí dlouhodobě k nejohroženějším asijským savcům. Delfínovec čínský zřejmě již úplně vyhynul a svébytný poddruh sviňuchy hladkohřbeté (Neophocaena phocaenoides asiaeorientalis) ze stejné řeky Jang-c’-ťiang na tom zřejmě také není nejlépe. K újmě čím dál více přicházejí i kytovci, kteří se vyskytují přednostně v mělkých vodách – to je případ orcely nebo třeba sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus), jejíž početnost byla v roce 2007 odhadnuta na pouhých 150 jedinců. Její roční úmrtnost odhadovaná na 40 jedinců spolu s nepřítomností „babyboomu“ také nevěští nic dobrého… (news.bbc.co.uk/2/hi/asiapacific/8106323.stm; EDGE – www.edgeofexistence.org/mammals/species_info.php?id=78)