Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Memento stých narozenin Ivana Málka

(*28. 9. 1909 v Zábřehu na Moravě, †8. 11. 1994 v Praze)
 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 5, 2010/1

Akademie věd pořádala 15. a 16. října seminář k stému výročí narození Ivana Málka. Ponechme historikům, mikrobiologům a pamětníkům jeho činnost vědeckou a organizační. Mám však pocit, že toto výročí otevřelo dveře do komnaty, která je žalostně prázdná: situace ve vědě, a zejména biologii v poválečných letech.

Ivan Málek byl členem ÚV KSČ a zastáncem některých směrů „sovětské biologie“. Co s tím? Politická funkce se biologii štědře vyplatila: Založil a prosadil vědecké ústavy, které umožnily velkému počtu mladých vědců pracovat na slušné technické úrovni, a celkově se přičinil o slušné postavení vědy v padesátých letech. Bez vysoké funkce by býval neměl šanci. Pokud vím, nikdy z pozice své funkce nikomu neuškodil, sám jsem spolu s ním v několika případech byl v opozici.

Jak je to s biologií? Lysenko, Lepešinská, Bošjan a podobní. Dívám se na to z historického kontextu. Vývoj vědeckých paradigmat má sociomorfní povahu. Když naše kulturní oblast byla organizována papežem a panovníky, obraz živého světa byl zcela rigidní: Existoval tak, jak byl stvořen; vznik nebo vymření druhu bylo nepředstavitelné. Rodí se kapitalismus ve viktoriánské společnosti, úspěšní se rozvíjejí, neúspěšní odcházejí ze scény – přichází Darwin a živý svět se dává do pohybu. Ten však pozvolna utichá. Pravidla společnosti naší kultury se koncem 19. a počátkem 20. století stabilizují. V biologii vyslovuje Mendel pravidla, která se výmluvně často nazývají „zákony“. Objevují se chromozomy, mitóza, meióza – vše je logicky provázáno, determinováno a obraz živého světa opět tuhne do stavu, který Stanislav Komárek trefně nazývá „sciolastika“ jako moderní metamorfóza scholastiky.

Vypukne revoluce v Rusku. Rozvíří stojaté vody a mnoho významných představitelů kultury – i té naší – se neskrývá svými sympatiemi. SSSR je mezi mocnostmi porazivšími fašismus, KSČ vyhrává u nás svobodné volby.

Považuji za projev sociomorfního charakteru biologických paradigmat, že přichází mladá generace (kalendářní věk nutno opravit léty války) považující to, co se tehdy nazývalo „sovětská biologie“, za směr, který do biologie může opět přinést dynamiku. Nikoli primitivními představami (Lysenko byl erudicí veterinární pomocník) o kukačkách líhnoucích se z vajec pěnkav pod vlivem pomnožení chlupatých housenek, ale jako směr myšlení, chceme-li i rehabilitace lamarckismu. Ostatně jeho „vyvrácení“ odstřihováním myších ocasů není svou úrovní daleko od těch kukaček.

Tento nástup poválečných biologů – vzpomeňme Ferdinanda Herčíka, Milana Haška, Slavomila Hejného, Emila Hadače, Františka Hořavku, Zdenka Kropáče a další – nadšených zrodem nového paradigmatu je nutno oddělit od sboru posluhovačů papouškujících v zájmu své kariéry mantry požadované státostranou, a hlavně upevňujících její „vedoucí roli“. Nátlakové prosazování tohoto směru jej u nás zdiskreditovalo. Když jsem však přišel začátkem šedesátých let na Michiganskou státní univerzitu, byl jsem překvapen zájmem zejména studentů o směr u nás souborně nazývaný „mičurinství“.

Jistě jsou zde povolaní, kteří by tuto poněkud pustou komnatu (kde máme sice některé osobní vzpomínky, ale i těch je na rozdíl od medicíny žalostně málo) zaplnili tím, co především chybí: všestrannou analýzou. Při příležitosti výročí Ivana Málka bych chtěl na tento dluh upozornit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné