Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Daně a smrt

O dvou věcech, jež jsou v životě jisté
 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 13, 2010/1

S příchodem roku 2000 v newyorských nemocnicích rapidně narostl počet zemřelých, bylo jich o 50,8 % více než v předchozím týdnu. Za nejlepší objasnění fenoménu byla přijata zvláštní domněnka – lidé se natolik těšili na příchod nového věku, že zůstali naživu o několik dní déle, aby se Nového i nového roku dočkali. Poté v poklidu zesnuli.

I datum úmrtí lze považovat za rozhodnutí, uvědomili si ekonomové Wojciech Kopczuk z Univerzity Britské Kolumbie a Joel Slemrod z Michiganské univerzity, a jali se zjišťovat, zda se daňoví poplatníci mrzce nevyhýbají vyšším daním volbou optimálního data odchodu ze světa.1)

Pro čtenáře, jimž se zdá umírání přece jen neekonomickým problémem, připomeňme, že ekonomické motivy lze najít i v plánování data svatby. Znamenalo-li by pro novomanžele oddání v daném roce vyšší daňovou povinnost, datum vdavek rázem posunují na další rok. Podobně je tomu i u rození dětí. V jedné ze studií provedených ve Spojených státech bylo odhadnuto, že mohou-li rodiče dosáhnout na pětisetdolarové snížení daní, narodí-li se dítě koncem roku a nikoliv na počátku, naroste pravděpodobnost porodu v posledním týdnu roku o třetinu.2)

O možnosti „odsunout“ datum skonu existuje překvapivě mnoho důkazů. U židů v týdnu před Pesachem (obdoba křesťanských Velikonoc) klesá rázně úmrtnost a připadajíli svátky na víkend a jsou očekávány obzvláště mohutné oslavy, je pokles úmrtnosti největší. Po Pesachu počet úmrtí opět vzroste. Stejný jev lze najít i u dalších náboženství či národností. Muslimové před Ramadánem i Číňané před Svátky středu podzimu umírají významně méně než po nich. Ukazuje se, že mnozí lidé dokážou překonat i smrt, aby se dočkali několika radostných chvil či zažili přelomové události.

Od této skutečnosti je jen krůček k úvaze, že umírající mohou ovlivňovat datum své smrti tak, aby minimalizovali výši dědických daní, jež by pozůstalí museli zaplatit.3) Toho lze dosáhnout zejména tehdy, když se mění daňové zákony. Má-li dojít v dalším období k vzrůstu daňových sazeb, je „optimální“ zemřít dříve, než vstoupí v platnost. Naopak nastane-li pokles sazeb, je vhodné s úmrtím co nejdéle vyčkávat. A umírající, zdá se, pravidlo skutečně ctí. Každá potenciální daňová úspora 10 tisíc dolarů v novém daňovém systému znamenala, že se zvýšila pravděpodobnost smrti v období s nižšími daněmi o 1,6 %. Vliv je to neveliký, ale existuje. Zároveň tak byl v ekonomii objeven zcela unikátní argument pro nezbytnost snižování daní.

Poznámky

1) Kopczuk W., Slemrod J.: Dying to Save Taxes: Evidence from Estate-Tax Returns on the Death Elasticity, The Review of Economics and Statistics 85, 256–265, 2003/2. Autoři za objev získali Ig Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2001; plně naplnili její cíl „oslavit mimořádnost, vyznamenat nápaditost a pobídnout zájem o vědu“.

2) Dickert-Conlin S., Chandra A.: Taxes and the Timing of Births, Journal of Political Economy 107, 161–177, 1999/1.

3) Nelze se vyhnout poznámce, že drazí pozůstalí mnohdy sami usměrňují datum úmrtí smrtelně nemocných příbuzných či se jinak manipuluje s úmrtními listy. Ani jednu z možností statistická analýza nemůže vyloučit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Houdek

Doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., (*1981) je vedoucím Centra vědy a výzkumu, členem katedry managementu na Fakultě podnikohospodářské VŠE a členem Katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Věnuje se terénním a laboratorním experimentům na nečestnost, podvádění a rozhodovací chyby.
Houdek Petr

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...