Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Kompaktnost půdy negativně ovlivňuje hnízdění ptáků

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 533, 2009/9

Výběr hnízdního biotopu je klíčovým procesem umožňujícím úspěšnou reprodukci. Za rozhodující faktory bývá obecně považována dostupnost potravy, ochrana před predátory, mikroklima či vzdálenost od lidských usedlostí aj. Jednotlivé druhy mohou mít ale požadavky poměrně specifické. Již několik let se ví, že zahnízdění ptáků vytesávajících si stromové dutiny (například datlů či strakapoudů) závisí na tvrdosti dřeva a schopnostech jednotlivých druhů (Auk 116, 658–665, 1999). Do příliš tvrdého dřeva se dutina vydlabává obtížně, a navíc se tím zvyšuje energetická náročnost procesu reprodukce. V poslední době se podobný vztah podařilo prokázat i u druhů hloubících si své nory v písčitých či hlinitých březích, například u břehulí, vlh či ledňáčků (Ecol. Res. 24, 453–459, 2009). Zdálo by se, že jiných než dutinových hnízdičů se tento problém netýká.

James J. Gilroy se svými kolegy je však jiného názoru (Biol. Cons. 141, 3116–3126, 2008). Zajímalo ho, proč na britských farmách klesá počet hnízdících konipasů lučních (Motacilla flava a její dostatečné odvodňování), a došel k překvapivému závěru. Soudí, že za mizením těchto ptáků z Británie stojí intenzifikace ostrovního zemědělství a s ní spojená změna techniky obdělávání půdy. Vzrůstá eroze, klesá podíl humusu a zvyšuje se kompaktnost půdy. Množství humusu, výška pěstovaných plodin ani dostupnost nezarostlých plošek nehrály statisticky významnou roli. Jako klíčová se v Gilroyově studii naopak ukázala kompaktnost půdy. Tam, kde půda následkem nevhodně použité technologie ztvrdla, bylo přítomno méně hmyzu. Podle Jamese J. Gilroye slouží ztvrdlá půda konipasům jako jakýsi signál, že daná lokalita nebude v době hnízdění schopna poskytovat dostatečné množství potravy. Zároveň Gilroy naznačuje, že snad kompaktní půda může konipasům komplikovat hloubení hnízdní kotlinky v obdobích s větším množstvím dešťových srážek.

Současná evropská politika ochrany půdy je zaměřena zejména na udržení produkčních vlastností půdy. Soudí se, že pro pěstování většiny plodin stačí, když se podíl humusu v půdě nesníží pod dvě procenta. Všechny Gilroyovy půdní vzorky se ale pohybovaly nad tímto limitem – konipas je tedy na degradaci půdy citlivější než samotné zemědělské plodiny. Zůstává otázkou, zda je zjištěná závislost omezena jen na jeden druh, nebo jde o obecný jev ovlivňující rozšíření a početnost většího spektra druhů zemědělské krajiny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné