Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Kompaktnost půdy negativně ovlivňuje hnízdění ptáků

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 533, 2009/9

Výběr hnízdního biotopu je klíčovým procesem umožňujícím úspěšnou reprodukci. Za rozhodující faktory bývá obecně považována dostupnost potravy, ochrana před predátory, mikroklima či vzdálenost od lidských usedlostí aj. Jednotlivé druhy mohou mít ale požadavky poměrně specifické. Již několik let se ví, že zahnízdění ptáků vytesávajících si stromové dutiny (například datlů či strakapoudů) závisí na tvrdosti dřeva a schopnostech jednotlivých druhů (Auk 116, 658–665, 1999). Do příliš tvrdého dřeva se dutina vydlabává obtížně, a navíc se tím zvyšuje energetická náročnost procesu reprodukce. V poslední době se podobný vztah podařilo prokázat i u druhů hloubících si své nory v písčitých či hlinitých březích, například u břehulí, vlh či ledňáčků (Ecol. Res. 24, 453–459, 2009). Zdálo by se, že jiných než dutinových hnízdičů se tento problém netýká.

James J. Gilroy se svými kolegy je však jiného názoru (Biol. Cons. 141, 3116–3126, 2008). Zajímalo ho, proč na britských farmách klesá počet hnízdících konipasů lučních (Motacilla flava a její dostatečné odvodňování), a došel k překvapivému závěru. Soudí, že za mizením těchto ptáků z Británie stojí intenzifikace ostrovního zemědělství a s ní spojená změna techniky obdělávání půdy. Vzrůstá eroze, klesá podíl humusu a zvyšuje se kompaktnost půdy. Množství humusu, výška pěstovaných plodin ani dostupnost nezarostlých plošek nehrály statisticky významnou roli. Jako klíčová se v Gilroyově studii naopak ukázala kompaktnost půdy. Tam, kde půda následkem nevhodně použité technologie ztvrdla, bylo přítomno méně hmyzu. Podle Jamese J. Gilroye slouží ztvrdlá půda konipasům jako jakýsi signál, že daná lokalita nebude v době hnízdění schopna poskytovat dostatečné množství potravy. Zároveň Gilroy naznačuje, že snad kompaktní půda může konipasům komplikovat hloubení hnízdní kotlinky v obdobích s větším množstvím dešťových srážek.

Současná evropská politika ochrany půdy je zaměřena zejména na udržení produkčních vlastností půdy. Soudí se, že pro pěstování většiny plodin stačí, když se podíl humusu v půdě nesníží pod dvě procenta. Všechny Gilroyovy půdní vzorky se ale pohybovaly nad tímto limitem – konipas je tedy na degradaci půdy citlivější než samotné zemědělské plodiny. Zůstává otázkou, zda je zjištěná závislost omezena jen na jeden druh, nebo jde o obecný jev ovlivňující rozšíření a početnost většího spektra druhů zemědělské krajiny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné