Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kompaktnost půdy negativně ovlivňuje hnízdění ptáků

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 533, 2009/9

Výběr hnízdního biotopu je klíčovým procesem umožňujícím úspěšnou reprodukci. Za rozhodující faktory bývá obecně považována dostupnost potravy, ochrana před predátory, mikroklima či vzdálenost od lidských usedlostí aj. Jednotlivé druhy mohou mít ale požadavky poměrně specifické. Již několik let se ví, že zahnízdění ptáků vytesávajících si stromové dutiny (například datlů či strakapoudů) závisí na tvrdosti dřeva a schopnostech jednotlivých druhů (Auk 116, 658–665, 1999). Do příliš tvrdého dřeva se dutina vydlabává obtížně, a navíc se tím zvyšuje energetická náročnost procesu reprodukce. V poslední době se podobný vztah podařilo prokázat i u druhů hloubících si své nory v písčitých či hlinitých březích, například u břehulí, vlh či ledňáčků (Ecol. Res. 24, 453–459, 2009). Zdálo by se, že jiných než dutinových hnízdičů se tento problém netýká.

James J. Gilroy se svými kolegy je však jiného názoru (Biol. Cons. 141, 3116–3126, 2008). Zajímalo ho, proč na britských farmách klesá počet hnízdících konipasů lučních (Motacilla flava a její dostatečné odvodňování), a došel k překvapivému závěru. Soudí, že za mizením těchto ptáků z Británie stojí intenzifikace ostrovního zemědělství a s ní spojená změna techniky obdělávání půdy. Vzrůstá eroze, klesá podíl humusu a zvyšuje se kompaktnost půdy. Množství humusu, výška pěstovaných plodin ani dostupnost nezarostlých plošek nehrály statisticky významnou roli. Jako klíčová se v Gilroyově studii naopak ukázala kompaktnost půdy. Tam, kde půda následkem nevhodně použité technologie ztvrdla, bylo přítomno méně hmyzu. Podle Jamese J. Gilroye slouží ztvrdlá půda konipasům jako jakýsi signál, že daná lokalita nebude v době hnízdění schopna poskytovat dostatečné množství potravy. Zároveň Gilroy naznačuje, že snad kompaktní půda může konipasům komplikovat hloubení hnízdní kotlinky v obdobích s větším množstvím dešťových srážek.

Současná evropská politika ochrany půdy je zaměřena zejména na udržení produkčních vlastností půdy. Soudí se, že pro pěstování většiny plodin stačí, když se podíl humusu v půdě nesníží pod dvě procenta. Všechny Gilroyovy půdní vzorky se ale pohybovaly nad tímto limitem – konipas je tedy na degradaci půdy citlivější než samotné zemědělské plodiny. Zůstává otázkou, zda je zjištěná závislost omezena jen na jeden druh, nebo jde o obecný jev ovlivňující rozšíření a početnost většího spektra druhů zemědělské krajiny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné