Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Čichám, čicháš, čicháme… již od útlého dětství

Vývoj čichových schopností
 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 587, 2009/9

Čich je velice starobylý smysl, který hraje v životě mnoha savců významnou roli. U některých z nich proto také představuje čichový mozek velmi podstatnou část mozkové kůry. Navíc jsou s čichovými podněty úzce svázány emočně laděné stavy a chování (např. bázeň, agresivita, sexuální chování či chování spojené s péčí o potomstvo). U většiny primátů a člověka je čichový mozek omezen jen na některé menší oblasti, a přestože čich zřejmě není naším nejvýznamnějším smyslem, stále nám tyto smyslové informace pomáhají při navazování sociálních vztahů (vztahu matky a dítěte, vztahů s ostatními rodinnými příslušníky, při výběru sexuálního partnera) i v dalších kontextech důležitých pro život (například potravní preference významně ovlivňuje nejen chuťová složka, ale i čichová). V poslední době nabývají na popularitě nejrůznější výzkumy lidského čichu, ovšem valná většina z nich se soustředí na dospělé jedince a o tom, jak je to s vývojem čichu a jeho významu v dětství, toho víme poměrně málo.

Jak voníš, mami?

Čich a čichová komunikace hrají důležitou roli již v raném věku dítěte při navazování vztahu s matkou a dalšími blízkými jedinci. K čichovému učení dochází zřejmě již v děloze matky, neboť bylo experimentálně zjištěno, že novorozenec do stáří dvou dnů dává přednost vůni vlastní plodové tekutiny oproti cizí. To znamená, že v průběhu svého vývoje v děloze plod čichem vnímá své okolí, a dokonce je schopen si tyto podněty zapamatovat do doby po porodu. Ještě před narozením je plod obklopen plodovou vodou, která je vnímána čichem i chutí a může být považována za jakýsi chuťově-pachový most k mateřskému mléku, protože strava matky ovlivňuje chuť a vůni jak plodové vody, tak později mateřského mléka. Tímto způsobem přichází již plod, a poté kojenec do kontaktu s jídlem, jehož chuť je příznačná pro danou rodinu či kulturu. Experimentálně bylo zjištěno, že chuť a vůni mateřského mléka ovlivňuje například konzumace česneku, vanilky, ale i alkoholu.

Pro děti v novorozeneckém či kojeneckém věku je příznačné, že pokládají vůni mateřského mléka za příjemnou a vůně prsu kojící matky je přitažlivá dokonce i pro děti krmené umělou stravou. Tato preference je tedy zřejmě do určité míry vrozená a nejde pouze o podmíněnou reakci na odměnu v podobě mléka. Na dvorcích prsních bradavek se vyskytuje množství specifických žláz, které se v průběhu těhotenství a s nástupem kojení zvětšují. Ženy, které mají větší množství těchto žláz, začínají kojit dříve a jejich novorozenci přibývají rychleji na váze. Později můžeme u kojených dětí pozorovat, že začínají považovat za příjemné i jiné vůně či pachy, se kterými přicházejí do kontaktu. Příkladem může být podpažní vůně vlastní matky, kterou kojené děti rozeznávají úspěšněji než děti krmené z láhve. To můžeme vysvětlit bližším kontaktem mezi matkou a kojencem, při němž si dítě matčinu vůni lépe zapamatuje.

Po čichu poznej nejen rodinu

Jak se v průběhu života setkáváme s různými lidmi, poznáváme jejich vzhled, hlasy, ale i specifické vůně. Mnozí z nás jsou také schopni známé osoby čichem rozpoznat a tato schopnost se objevuje již od raného dětství. Děti předškolního věku například dokážou nejen rozlišit vůni svého sourozence oproti vůni nepříbuzného vrstevníka, ale také rozpoznají vůni některých svých kamarádů. Jiný výzkum ukazuje, že devítileté děti jsou schopny identifikovat svou osobní vůni i vůni některých svých spolužáků, a to především těch, se kterými se přátelí. V tomto věku je typické, že děti kamarádí s vrstevníky stejného pohlaví, proto nás nepřekvapí, že spolužáky stejného pohlaví rozpoznávají lépe než spolužáky opačného pohlaví a oblíbené spolužáky lépe než ty, ke kterým mají neutrální vztah. Další studie ukazuje, že se schopnost poznávat příbuzné a nepříbuzné jedince do určité míry liší. Podle ní jsou děti ve věku od 4 do 11 let schopny pomocí čichu rozpoznat své vlastní sourozence, ne však již poloviční nebo nevlastní sourozence. Navíc je čichové poznání sourozence opačného pohlaví snadnější než rozpoznání sourozence pohlaví stejného a děti vykazují jistou averzi k osobní vůni sourozence opačného pohlaví. Tato averze založená na čichu může být jedním ze způsobů zabránění incestu.

Zaměříme-li se na schopnost rozpoznat svou vlastní vůni, ukazuje se, že je u dětí obdobná jako u dospělých, přičemž v obou těchto skupinách lze najít výrazné odlišnosti mezi jednotlivci. Někteří jedinci poznají vlastní pach spolehlivě, jiní s obtížemi či vůbec. Také to, jak je pro nás čich důležitý v různých situacích, se mezi lidmi liší. Francouzská skupina výzkumníků vytvořila dotazník pro děti, který se zaměřuje na používání čichu v různých kontextech (potravním, sociálním a týkajícím se prostředí). Jejich výsledky ukazují, že dívky používají čich obecně více a přikládají čichovým podnětům větší význam.

Co dětem voní

preference pouze důsledkem učení na základěV dospělosti máme často jasnou představu o tom, co nám voní a co ne. Naše znalosti o tom, kdy a jak tyto preference vznikají, jsou však spíše kusé. Ukazuje se, že děti předškolního věku hodnotí neutrálně pachy, které dospělí vnímají převážně jako nepříjemné (například pach exkrementů). Přibližně kolem pátého či šestého roku jsou děti kritičtější a některé pachy začínají považovat za nelibé. Je to zřejmě dáno také tím, že rodiče svým potomkům jasně říkají, co je „fuj“, a s tím spojený pach je posléze hodnocen jako negativní. Otevřenou otázkou však zůstává, zda jsou všechny čichové odměn a trestů.

K dalším změnám preferencí vůní dochází zřejmě v pubertě, kdy také začínají být aktivní podpažní žlázy (mazové a apokrinní), které úzce souvisejí s vytvářením pachového podpisu člověka (tímto termínem označujeme jedinečnou vůni každého jednotlivce). Individuální podpažní pachový podpis vzniká nejen na základě informací uložených v genomu, ale podílejí se na něm i vlivy vnějšího prostředí (celkové zdraví, strava a v neposlední řadě osobní hygiena či kouření). Pachové látky, které vytvářejí naši podpažní vůni, vznikají bakteriální přeměnou produktů žláz nacházejících se v této oblasti. Ukazuje se, že nelibost k podpažnímu pachu se v našich kulturních podmínkách objevuje právě někdy v průběhu puberty. V té době se totiž jedinec poprvé začne každodenně dostávat do kontaktu s tímto druhem pachu, především s pachem svého vlastního potu, který se v průběhu puberty kvalitativně mění. V předpubertálním období nejsou apokrinní žlázy aktivní, tudíž bývá dětský pot hodnocen převážně příjemně. Vzorky mužského potu jsou adolescentům, především dívkám, nepříjemnější než dětem. Naproti tomu hodnocení vůní jídla se většinou s věkem nemění, nicméně byly nalezeny rozdíly v hodnocení vůně kávy. S přibývajícím věkem ji děti hodnotí jako příjemnější.

Škola čichu

Položme si nyní otázku, zda se naše čichové schopnosti mění v průběhu dospívání. Nejen u dospělých, ale také u dětí můžeme k hodnocení různých čichových schopností používat několik druhů čichových testů. Nejčastěji bývá hodnocena čichová citlivost, tj. při jaké koncentraci daná osoba testovanou látku zaznamená čichem. To ve skutečnosti znamená, že dokáže tuto prahovou koncentraci odlišit od prostého rozpouštědla. Výsledky testování prahu detekce se liší v závislosti na testované látce. Většina studií ukazuje, že se hodnoty čichového prahu naměřené u dětí neliší od hodnot získaných u mladých dospělých.

Nicméně například androstenon a androstenol (tj. androsteny, látky významně přispívající k podpažnímu pachovému podpisu člověka) jsou schopny čichem zaznamenat malé děti, kdežto v dospělé populaci je poměrně rozšířená naprostá neschopnost je zachytit (specifická anosmie). Během dospívání přibývá mužů, kteří nejsou schopni tyto látky rozpoznat. Navíc u mužů, kteří jsou schopni androstenon vnímat, se s přibývajícím věkem zvyšuje čichový práh. Androsteny patří k látkám, které někteří vědci považují za lidské feromony. Přestože tento termín v souvislosti s lidskou chemickou komunikací vyvolává mezi odborníky velmi vzrušené debaty, existují studie, které nám ukazují, že právě androsteny mohou ovlivňovat lidské chování. Ačkoli část lidí není schopna tyto látky na vědomé úrovni cítit, doposud nebylo testováno, zda na ně působí na nevědomé úrovni. Vyšší citlivost u adolescentních dívek než u dívek před pubertou byla nalezena nejen pro androsteny, ale i pro jiné látky, např. pro amylacetát (vůně banánu). Když se zkoumaly reakce na opakované vystavování danému podnětu, zjistilo se snížení prahu citlivosti (senzitivizace) u skupiny žen v reprodukčním věku, ne však u dívek před pubertou či žen po přechodu ani v žádné skupině mužů. Je tedy možné, že určité čichové schopnosti mohou být pod vlivem ženských pohlavních hormonů.

Dalším způsobem jak prověřit naše čichové vnímání je vyzkoušet si identifikační test. Jak název napovídá, jde o to dokázat vybrané čichové látky poznat a většinou též pojmenovat. Schopnost spontánně pojmenovat určitý pach je u většiny lidí poměrně nízká, přestože danou látku znají. V čichových identifikačních studiích se proto často využívá výběr správné látky z několika možností – dětem můžeme navíc předložit obrázky, které představují zdroj dané vůně či pachu. Většina dětí je v poměrně útlém věku obeznámena se širokým spektrem vůní a pachů. Přestože již šestileté děti dosahují v identifikačních testech velmi dobrých výsledků, je schopnost správně pojmenovávat vůně závislá na věku. Starší děti nebo dospělí proto obvykle bývají v poznávání vůní a pachů úspěšnější než mladší. Také platí, že děti úspěšnější v testu na slovní zásobu mívají často lepší výsledky v identifikačním testu než děti s horší slovní zásobou. V neposlední řadě je třeba říci, že svou roli hraje také pohlaví dítěte. Dívky často mívají v čichové identifikaci lepší výsledky než chlapci. Můžeme tedy shrnout, že se schopnost čichové identifikace zlepšuje s věkem a souvisí s pohlavím a s verbálními schopnostmi dítěte.

Výzkum čichu obecně, a u dětí obzvlášť, se dostává do popředí našeho zájmu teprve v poslední době. Zůstává tak spousta otevřených otázek. Nevíme například téměř nic o tom, v jakém rozsahu využívají čich děti mezi prvním a šestým rokem věku, zda máme určitou biologickou dispozici k tomu, že některé látky považujeme za příjemné a jiné za nepříjemné, co je příčinou lepších čichových schopností dívek a žen v porovnání s muži (viz rámeček). Nadcházející roky tak v této oblasti zřejmě přinesou nejedno překvapení.

ODKUD SE BEROU POHLAVNÍ ROZDÍLY V ČICHOVÉM VNÍMÁNÍ?

Podle většiny výzkumů dospělé ženy předčí muže v nejrůznějších aspektech čichového vnímání. Dotazníkové studie také ukazují, že ženy přikládají čichu větší váhu při výběru partnera. Někteří badatelé se proto domnívají, že lepší čichové schopnosti žen jsou důsledkem většího selekčního tlaku při výběru partnera. Nicméně výsledky naší nedávné studie (Havlicek a kol., Pers. Indiv. Diff. 45, 565–570, 2008/6), při níž bylo více než 700 mužů a žen dotazováno na důležitost čichu a ostatních smyslů v různých kontextech (například výběr partnera, jídla, co vás zaujme v nové krajině apod.), ukazuje, že se význam čichu neomezuje jenom na sociální vztahy. Týkají se však tyto rozdíly pouze dospělých? A pokud ne, kdy a proč vznikají? Výzkumy dětí z Francie a Finska ukazují, že dívky ve věku 7 až 11 let využívají čich ve více kontextech a reagují na různé pachy častěji než stejně staří chlapci. Autoři se proto domnívají, že lepší čichové schopnosti žen jsou alespoň do určité míry dány větší zkušeností dívek s nejrůznějšími pachy a vůněmi. A to především proto, že větší množství aktivit, které považujeme za „ženské“, zahrnuje čich (např. vůně pokrmů či parfémované čisticí prostředky). Nemohlo by to však být i opačně? Protože mají holčičky „citlivější nos“, svět vůní je více zajímá, čímž se roztočí kolo pozitivních zpětných vazeb? Skutečnost, že se v naší kultuře stírají rozdíly mezi mužskou a ženskou rolí, by mohla vést k zajímavému experimentu. Budou-li muži více vařit, uklízet, zajímat se o květiny a parfémy, zmizí i pohlavní rozdíly v čichové citlivosti či schopnosti vůně pojmenovat?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie

O autorech

Jan Havlíček

Dagmar Kohoutová

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné