Vzpoura zotročených mravenců

Mravenci patří mezi nejagresivnější tvory v celé živočišné říši. Jejich život je neustálý boj. Výpady na cizí území a souboje s okolními koloniemi o potravu a teritorium patří mezi jejich každodenní činnost. Někteří mravenci pořádají nájezdy na jiná mraveniště a kradou jejich larvy. Až larvy vyrostou v dospělce, stávají se z nich otroci. Ti pak celý život pracují pro své nové pány. Takovým druhem mravence je i u nás žijící mravenec otročí (Formica fusca).

Naši vžitou představu o poslušnosti zotročených mravenců poněkud narušil výzkum, který prováděla Susanne Foitzik, profesorka behaviorální ekologie na Univerzitě v Mnichově, spolu se svou doktorandkou Alexandrou Achenbachovou. Při studiu otrokářského mravence Protomognathus americanus, zotročujícího mravence rodu Temnothorax, zjistily, že zotročení mravenci někdy proti svým pánům povstanou a jejich dělnice pak zničí kukly, ze kterých by se vylíhly královny, a kolonii vyplení. Ponechají jen kukly, z nichž se mají vylíhnout samci, ti se nájezdů na jejich kolonie nezúčastňují (Evolution 63, 1068, 2008, DOI: 10.1111/j.1558-5646.2009.00591.x). Jestli je do vzpoury vede nějaký Spartakus, není známo, ale v každém případě jde o dosud nepozorovaný druh evoluční strategie.