Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Převrat ve výzkumu migrace ptáků

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 360, 2009/6

Dosud bylo téměř nemožné sledovat tahové cesty pěvců na jejich zimoviště. I přes úctyhodné množství okroužkovaných ptáků se trvale nedaří získávat dostatečné množství výsledků z méně rozvinutých zemí, u evropských pěvců pak chybějí zejména údaje z jejich afrických zimovišť. Uveďme si konkrétní příklad – spolupracovníci české kroužkovací centrály okroužkovali za desítky let její existence přes 100 000 jedinců břehule říční (Riparia riparia). Přes veškerou snahu však ze zimovišť české populace tohoto druhu obdrželi jeden jediný doklad, což je více než nedostatečné.

O tom, že kroužkování trpí nízkou efektivitou, se ví již dlouho. Jsme jím sice schopni dobře dokumentovat návrat druhů na jejich tradiční hnízdiště, neumožňuje ale sledovat migraci konkrétního jedince v reálném čase. Navíc u řady druhů nevede ani přes obrovské vynaložené úsilí k bližšímu poznání přesné lokalizace jejich tahových cest a zimovišť. Snahy doplnit data získaná kroužkováním se objevují již delší dobu – u větších druhů ptáků se to podařilo vyřešit pomocí satelitních vysílačů, například u nás hojně medializovaných čapích „batůžků“. Ovšem u pěvců, z nichž většina váží jen několik gramů, není tato metoda z technických důvodů využitelná. Dostupné vysílače mají určitou minimální hmotnost, která by drobnému pěvci jednoduše bránila v letu. Alternativami může být snímkování migrujících hejn pomocí radaru, studie početnosti a diverzity migrantů u napajedel v trase předpokládaných tahových zastávek, popřípadě nepočetné pokusy označit pěvce lehkými rádiovými vysílačkami, a potom je sledovat letadly.

Nejnovější studie Bridget J. M. Stutchburyové a jejích kanadských, amerických i britských kolegů (Science 323, 896, 2009) znamená převrat v možnostech získávání dat o migraci pěvců. Autory napadlo využít geolokátory, což jsou zařízení měřící každých 60 sekund intenzitu viditelného světelného záření. Každých deset minut jsou měření vyhodnocena a do paměti je uložena maximální hodnota z daných deseti měření. Díky zaznamenaným měřením je možno zjistit, v kolik hodin přesně vyšlo a zašlo v místě pobytu sledovaného ptáka slunce. Čas východu a západu slunce je unikátní pro každé místo na Zemi. Po opětovném odchytu ptáka je tak možno zpětně rekonstruovat tahovou trasu daného jedince během jednotlivých dní. Přesnost použitých geolokátorů byla 110 km (zeměpisná délka), resp. 220–320 km (zeměpisná šířka). Měření je možné provádět po celý rok, jedinou výjimku představuje nemožnost měření zeměpisné šířky během 15 dní před i po jarní a podzimní rovnodennosti. K vyhodnocení dat je nutno ptáka znovu odchytit – pro minimalizaci nároků na elektrickou energii geolokátor neemituje žádný signál.

Připevnili je na hřbet 14 drozdům lesním (Hylocichla mustelina) a 20 jiřičkám modrolesklým (Progne subis), dvěma běžným severoamerickým druhům pěvců. Následující rok se jim podařilo pět drozdů a dvě jiřičky nesoucí geolokátory odchytit a ze zaznamenaných dat analyzovat jejich migrační trasy i zimoviště. I když bylo do pokusu zahrnuto poměrně malé množství jedinců, již první získaná data podstatně poopravila mínění severoamerických ornitologů o tahových trasách a rychlosti migrace zmíněných druhů. Díky využití geolokátorů bude mož no lépe cílit ochranu biotopů považovaných za klíčové pro zimující a migrující populace pěvců.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné