Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bez arzenu by možná nevznikl život na Zemi

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 361, 2009/6

Všechny sloučeniny arzenu patří mezi smrtelně nebezpečné jedy a oxid arzenitý, známý jako arzenik nebo též otrušík či utrejch, je přímo synonymem prudkého jedu. V průběhu dějin jím byly otráveny tisíce lidí a dodnes vysoké koncentrace arzenu ve vodě z podzemních zdrojů pomalu zabíjejí statisíce lidí v Indii, Bangladéši, Chile i jinde (viz Vesmír 77, 323, 1998/6; 77, 607, 1998/11; 85, 75, 2006/2). Většině Čechů a Moravanů se při slově „utrejch“ vybaví Maryša, klíčová postava stejnojmenného dramatu bratří Mrštíků, která otrávila svého nemilovaného manžela arzenikem nasypaným do kávy.

Domněnka Felisy WolfeSimonové a Paula Daviese z Arizonské státní univerzity, že arzen stál na počátku pozemského života, vypadá na první pohled neuvěřitelně. I když je vznik života na Zemi obestřen mnoha záhadami, všeobecně se má za to, že souvisí s vytvořením genetického kódu, neodmyslitelně spojeného s DNA. Molekuly této kyseliny byly prvními složitějšími molekulami, které měly schopnost spolu interagovat, a tím umožnily svou replikaci.

Makromolekula DNA je nositelkou genetické informace u všech buněčných organizmů. Je tvořena nukleotidy uspořádanými za sebou a spojenými fosfátovými skupinami. V prvotních zemských oceánech však bylo mnohem více arzenu než fosforu. Předpokládá se, že fosfor se v podobě fosforečnanů dostal do oceánů teprve později, působením mikrobů na pevninské horniny. O jaké druhy mikroorganizmů však šlo? Někteří evoluční biochemici se domnívají, že v prvotní DNA nehrály úlohu spojovacích můstků fosforečnany, ale arzeničnany. Teprve později, s narůstající koncentrací fosforečnanů v prostředí, byl arzen nahrazen fosforem, který je s ním izosterní (má podobnou prostorovou stavbu). Tato hypotéza silně otřásá zažitými představami o tom, že DNA je vysoce konzervativní molekula, která díky tomu přežila celou evoluci v základní nezměněné formě a spolehlivě přenášela genetický kód z generace na generaci. Je neuvěřitelné, že arzen, který je dnes hrozbou pro všechno živé, mohl stát na počátku života na Zemi. (New Scientist 198, 10, 2008/2653)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné