Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Bez arzenu by možná nevznikl život na Zemi

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 361, 2009/6

Všechny sloučeniny arzenu patří mezi smrtelně nebezpečné jedy a oxid arzenitý, známý jako arzenik nebo též otrušík či utrejch, je přímo synonymem prudkého jedu. V průběhu dějin jím byly otráveny tisíce lidí a dodnes vysoké koncentrace arzenu ve vodě z podzemních zdrojů pomalu zabíjejí statisíce lidí v Indii, Bangladéši, Chile i jinde (viz Vesmír 77, 323, 1998/6; 77, 607, 1998/11; 85, 75, 2006/2). Většině Čechů a Moravanů se při slově „utrejch“ vybaví Maryša, klíčová postava stejnojmenného dramatu bratří Mrštíků, která otrávila svého nemilovaného manžela arzenikem nasypaným do kávy.

Domněnka Felisy WolfeSimonové a Paula Daviese z Arizonské státní univerzity, že arzen stál na počátku pozemského života, vypadá na první pohled neuvěřitelně. I když je vznik života na Zemi obestřen mnoha záhadami, všeobecně se má za to, že souvisí s vytvořením genetického kódu, neodmyslitelně spojeného s DNA. Molekuly této kyseliny byly prvními složitějšími molekulami, které měly schopnost spolu interagovat, a tím umožnily svou replikaci.

Makromolekula DNA je nositelkou genetické informace u všech buněčných organizmů. Je tvořena nukleotidy uspořádanými za sebou a spojenými fosfátovými skupinami. V prvotních zemských oceánech však bylo mnohem více arzenu než fosforu. Předpokládá se, že fosfor se v podobě fosforečnanů dostal do oceánů teprve později, působením mikrobů na pevninské horniny. O jaké druhy mikroorganizmů však šlo? Někteří evoluční biochemici se domnívají, že v prvotní DNA nehrály úlohu spojovacích můstků fosforečnany, ale arzeničnany. Teprve později, s narůstající koncentrací fosforečnanů v prostředí, byl arzen nahrazen fosforem, který je s ním izosterní (má podobnou prostorovou stavbu). Tato hypotéza silně otřásá zažitými představami o tom, že DNA je vysoce konzervativní molekula, která díky tomu přežila celou evoluci v základní nezměněné formě a spolehlivě přenášela genetický kód z generace na generaci. Je neuvěřitelné, že arzen, který je dnes hrozbou pro všechno živé, mohl stát na počátku života na Zemi. (New Scientist 198, 10, 2008/2653)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...