FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Bez arzenu by možná nevznikl život na Zemi

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 361, 2009/6

Všechny sloučeniny arzenu patří mezi smrtelně nebezpečné jedy a oxid arzenitý, známý jako arzenik nebo též otrušík či utrejch, je přímo synonymem prudkého jedu. V průběhu dějin jím byly otráveny tisíce lidí a dodnes vysoké koncentrace arzenu ve vodě z podzemních zdrojů pomalu zabíjejí statisíce lidí v Indii, Bangladéši, Chile i jinde (viz Vesmír 77, 323, 1998/6; 77, 607, 1998/11; 85, 75, 2006/2). Většině Čechů a Moravanů se při slově „utrejch“ vybaví Maryša, klíčová postava stejnojmenného dramatu bratří Mrštíků, která otrávila svého nemilovaného manžela arzenikem nasypaným do kávy.

Domněnka Felisy WolfeSimonové a Paula Daviese z Arizonské státní univerzity, že arzen stál na počátku pozemského života, vypadá na první pohled neuvěřitelně. I když je vznik života na Zemi obestřen mnoha záhadami, všeobecně se má za to, že souvisí s vytvořením genetického kódu, neodmyslitelně spojeného s DNA. Molekuly této kyseliny byly prvními složitějšími molekulami, které měly schopnost spolu interagovat, a tím umožnily svou replikaci.

Makromolekula DNA je nositelkou genetické informace u všech buněčných organizmů. Je tvořena nukleotidy uspořádanými za sebou a spojenými fosfátovými skupinami. V prvotních zemských oceánech však bylo mnohem více arzenu než fosforu. Předpokládá se, že fosfor se v podobě fosforečnanů dostal do oceánů teprve později, působením mikrobů na pevninské horniny. O jaké druhy mikroorganizmů však šlo? Někteří evoluční biochemici se domnívají, že v prvotní DNA nehrály úlohu spojovacích můstků fosforečnany, ale arzeničnany. Teprve později, s narůstající koncentrací fosforečnanů v prostředí, byl arzen nahrazen fosforem, který je s ním izosterní (má podobnou prostorovou stavbu). Tato hypotéza silně otřásá zažitými představami o tom, že DNA je vysoce konzervativní molekula, která díky tomu přežila celou evoluci v základní nezměněné formě a spolehlivě přenášela genetický kód z generace na generaci. Je neuvěřitelné, že arzen, který je dnes hrozbou pro všechno živé, mohl stát na počátku života na Zemi. (New Scientist 198, 10, 2008/2653)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...