Vše o ptačím stěhování a jeho změnách

Také jste loni na podzim cítili ve vzduchu to lehké chvění? To čeští ornitologové vibrovali nedočkavostí. A měli k tomu pádný důvod – světlo světa totiž mělo spatřit historicky nejdůležitější dílo o našem ptactvu. Dlouho očekávaný Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky se nakonec v listopadu 2008 doopravdy podařilo vydat a naše ornitologie se tak zařadila na evropské výsluní. Podobným způsobem shrnuté poznatky o výzkumu přesunů ptáků pomocí kroužkování má totiž jen hrstka států a v měřítku střední a východní Evropy jde o hotový unikát. Atlas analyzuje a interpretuje údaje shromážděné za desítky let práce více než tisíce lidí, u řady druhů jde o jedinečná data, která se již pravděpodobně nikdy nepodaří rozšířit, protože populace, na kterých byly získány, již vymizely. Na čem je tedy Atlas založen a v čem vlastně tkví jeho význam?

Živelné kroužkování

Jak již bylo naznačeno, kniha se zabývá výsledky značení ptáků, které řídí Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Tyto výsledky byly statisticky analyzovány a na základě těchto analýz bylo možné usoudit, kde jací naši ptáci tráví zimu, kudy na zimoviště létají, jak jsou věrní hnízdišti či rodišti a jestli v těchto aspektech lze najít rozdíly vzhledem k věku, pohlaví či místní příslušnosti populace. Co je možná vůbec nejzajímavější, u některých druhů bylo patrné, jak se tyto jejich životní zvyky během 20. století měnily, možná ve vztahu ke změnám početnosti, možná s měnícími se přírodními podmínkami. Význam Atlasu spočívá jednak v povaze otázek, na které odpovídá, protože jde o klíčové a velmi obtížně studovatelné charakteristiky ptačího života. Dále v objemu materiálu, jejž zpracovával – popisuje více než 230 druhů, u řady z nich šlo o tisíce až statisíce datových položek. V našich podmínkách neexistuje ornitologická studie, která by disponovala podobným objemem dat, a tedy i mírou obecnosti své vypovídací hodnoty. V posledku bych Atlasu přiřadil enormní význam historický – uzavřel tak jednu osobitou epochu výzkumu naší avifauny. Bádání v této epoše totiž neprobíhalo tak, jak ho známe dnes, tedy pomocí jasně zacílených krátkodobých projektů, které řeší úzce profilované profesionální vědecké týmy. Kroužkování ptáků bylo naopak živelné, založené na mravenčí práci amatérů, zahrnující pestrou směsici lidí od specialistů na jeden či dva ptačí druhy po pořadatele masových chytacích akcí. Tento typ vědecké práce přináší ovoce až po velmi dlouhé době a právě Atlas je tím nejšťavnatějším kouskem. Budoucnost kroužkování však takto pravděpodobně vypadat nemůže – Atlas je reflexí, která poukázala na mezery, jež v poznatcích o našich ptácích přetrvávají. Jejich vyplnění bude možné pouze profesionálnějším přístupem – Kroužkovací stanice bude svým spolupracovníkům nabízet různé projekty, do nichž se budou zapojovat, a ono živelné kroužkování časem ustoupí do pozadí (nemluvě o možném nástupu jiných technologií výzkumu tahu ptáků).

Nejde o suchou monografii

Atlas se skládá jednak z obecných kapitol, ve kterých je uceleně popsána biologie ptačí migrace a jiných typů přesunů, metody jejich studia, způsoby odchytu ptáků, historie kroužkování v Česku i v Evropě a také celkové zhodnocení výsledků publikovaných v Atlasu. Dále Atlas (ve své objemnější části) popisuje každý druh, u něhož se podařilo získat alespoň jeden kroužkovací výsledek. Druhy s větším počtem výsledků jsou doprovázeny tabulkami, mapkami s jednotlivými kroužkovacími nálezy a barevnou ilustrací. Popisky doprovodných materiálů jsou dvojjazyčné (tj. česko- či slovensko-anglické) a každá kapitola má anglický souhrn. Na Atlasu je půvabné, že onu vzpomínanou epochu české ornitologie odráží (zřejmě neúmyslně) i svou náplní, takže rozhodně nejde o žádnou suchopárnou akademickou monografii. Mnoho kapitol sepsali různí kroužkovatelé (amatéři i univerzitní vědci) a vtiskli jim tak své rozličné individuality; stránky září dobře sladěnými barvami a grafickými efekty, fotodokumentace je bohatá a barevná. Na první pohled jde tedy o zdařilou knihu a dobrý dojem nezmizí ani po dočtení poslední stránky, i když do té doby již čtenář odhalil i některé nedostatky.

Celý Atlas bohužel poněkud hyzdí velké množství formálních chyb. U tak významné knihy toto opravdu hodně vadí a vystavuje se tak nehezká vizitka celé české ornitologii našich dnů. Co si o nás asi pomyslí kolegové v zahraničí, když hned na druhé stránce uvidí zpřeházené pořadí jmen editorů Atlasu? Sotva vezmou jako polehčující okolnost, že autory příliš tlačil termín dokončení… Jak se asi budou tvářit naši následovníci někdy za třicet let, když nebudou moci v seznamu literatury najít nějaký důležitý zdroj, protože významné procento prací citovaných v textu v seznamu referencí jednoduše chybí? Nad míru v ostatních knihách běžnou se v Atlasu vyskytují různé překlepy a pravopisné chyby. Ačkoliv okolnosti vzniku Atlasu jistě nebyly jednoduché, tým složený z osmi (!) editorů a jednoho recenzenta mohl formální nedostatky vychytat – stačilo, kdyby si někdo odpovědný celou knihu pozorně přečetl při korekturách.

Vysoká odborná úroveň

K hodnocení odborné úrovně knihy zde není dostatek místa. Je vesměs velmi vysoká, a zejména kapitoly z pera obou vědeckých pracovníků Kroužkovací stanice si nijak nezadají se studiemi uveřejňovanými na daná témata v prestižních zahraničních časopisech. Na druhových kapitolách se občas podepsal užší rozhled některého autora, takže místo popisu hlavních zákonitostí se čtenář musel prokousávat anekdotickými záznamy nebo dublováním informací z tabulek. Ovšem udržet nejvyšší laťku u všech druhů zřejmě nebylo z praktických důvodů možné, to by celou knihu musel napsat vedoucí Kroužkovací stanice sám. Pro neodborníky atraktivní by mohla být kapitola o způsobech odchytu ptáků. Bohužel pouze mohla, protože člověk, který popisované terénní metody detailně nezná, z informací v Atlasu nebude příliš moudrý – jde spíše o historický exkurz, který se z velké části překrývá s kapitolou o vývoji českého a slovenského kroužkování a který se hemží spoustou nevysvětlených termínů z oboru. Přitom by stačilo text místo fotografií (nebo i paralelně s nimi) doplnit několika schematickými náčrty. Co se týká statistických analýz datového materiálu, je jejich výsledek odrazem kvality datových souborů, kterou autoři nemohli ovlivnit. Velmi oceňuji důsledné upozorňování na možné nedostatky použitých dat či uvádění alternativních vysvětlení při interpretaci zjištěných jevů.

Poučení i radost snad najde každý

Atlas ukazuje mnohé zásadní výsledky, které jsou však velmi často zatíženy chybou kvůli nerovnoměrnému či nereprezentativnímu rozložení úsilí ve sběru základních dat, tedy odchytu či lovu ptáků. Tento nedostatek je zajímavý zejména ve srovnání se studiemi založenými na sčítání ptáků. Dnešní doba je (ovšem zajisté oprávněně) přímo posedlá náhodností či stratifikací při rozmisťování vzorkovacích ploch a článek, který neobsahuje některé z těchto klíčových slov, je v podstatě nepublikovatelný. Naopak u kroužkovacích výsledků toto nikdo při sběru dat nebo jejich analýze neřeší, přitom dopad na výsledná zjištění je zde pravděpodobně daleko větší. Aktivita místní partičky lovců či skupiny kroužkovatelů může řádně zahýbat s celkovými závěry o migračním chování některého druhu. Poprat se s tímto nežádoucím fenoménem bude jedním z hlavních úkolů nauky o přesunech ptáků v tomto století.

Přes všechnu uvedenou kritiku lze bez okolků prohlásit, že Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky je mimořádné dílo, které svým významem bude mnoho desítek let stát na špici středoevropské ornitologické bibliografie. Kniha je napsaná tak, že v ní poučení i radost najde snad každý, kdo se o ptáky nějak zajímá – od babiček sypajících na krmítka mezi paneláky po akademické hodnostáře.