Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Kdo všechno si je vědom sám sebe?

 |  7. 5. 2009
 |  Vesmír 88, 289, 2009/5

Sebeuvědomování bylo dlouhou dobu bráno jako výlučně lidská vlastnost. Ovšem jak už to tak bývá, kvůli šimpanzům jsme o výlučnost přišli. Pak se k nim přidali bonobové, orangutani, občas podle nálady či uspořádání pokusu gorily a giboni. A nezůstalo jen u lidoopů – sami sebe poznají i delfíni a sloni. Předpokladem pro tuto kognitivní funkci se tedy jeví velký mozek a složité sociální vazby.

Ovšem co ptáci? Někteří používají nástroje a na základě svého chování predikují činy ostatních, dá se tedy předpokládat, že mají dostatečné duševní predispozice pro takovou schopnost. Na druhou stranu, poslední společný předek ptáků a savců žil před 300 miliony let a vyšší duševní schopnosti sídlí ve vývojově odlišných částech mozkové kůry. Prvním testovaným byl „šimpanz mezi ptáky“ papoušek žako, a ten zklamal. Další adepti byli hledáni mezi krkavcovitými, kteří se vyznačují velkým mozkem, vysokým stupněm socializace, komplikovaně skladují potravu a jsou schopni lhát. A volba padla na straku.

K testování schopnosti uvědomovat si sebe se používá zrcadlo. Zvířata se k němu přibližují a k svému odrazu se chovají jako k dalšímu příslušníkovi druhu se všemi agresivními či přátelskými gesty, která k tomu patří. U druhů, jež si samy sebe uvědomují, sociální chování slábne a zvířata začínají v zrcadle zkoumat vlastní tělo. Pro jistotu, že je toto chování skutečně vyvoláno odrazem v zrcadle, bývá zvířatům udělána na těle nějaká značka, kterou vidí jenom v zrcadle, a sleduje se, jak s ní naloží.

Straky projevovaly sociální chování vůči odráživé straně zrcadla, nikoliv vůči jeho zadní straně. Tři z pěti ptáků při opakovaných pokusech svou snahu o sociální kontakt snižovali, a byli pak úspěšní i v dalších testech. Tento poměr odpovídá situaci mezi šimpanzy (z nich se také poznají jen někteří). Tři ptáci dávali v preferenčním testu přednost části klece se zrcadlem, kdežto zbývající dva se jí vyhýbali. Když byla ptákům na černé peří umístěna žlutá skvrna, dva z nich si ji na základě pohledu do zrcadla odstranili. Přitom nikdy neklovli do skla, nýbrž se soustředili na své tělo. Když zrcadlo neměli, skvrnu neodstraňovali.

Bez specifického tréninku tedy straky prokázaly, že jsou schopny si uvědomovat samy sebe. Savci a ptáci zřejmě podstupují stejný selekční tlak na kognitivní schopnosti, který vedl ke konvergentnímu vývoji sebeuvědomování, jež je zřejmě důležité pro přemýšlení nad chováním jedinců stejného druhu. (PLoS Biol. 6, 1642–1650, 2008/8)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Simona Poláková

 

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné