Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Chlad vyvolává agresivitu

 |  7. 5. 2009
 |  Vesmír 88, 288, 2009/5

Před pokusem na hmyzu je často třeba zkoumané jedince zchladit, třeba proto, aby vůbec bylo možné vyjmout je z chovného prostředí a umístit do experimentálního zařízení. Zejména to platí o mravencích, kteří jsou přirozeně bojovní a nenechají sebou jen tak vláčet. Pokud ale v následujícím pokusu sledujeme jejich chování, musíme se přesvědčit, zda příslušné změny nezpůsobuje samo chlazení.

V Utahu sledovali vliv anestezie chladem (ve srovnání s anestezií oxidem uhličitým a s kontrolními jedinci) na agresivní chování dvou blízce příbuzných druhů lesních mravenců, Formica xerophila a F. integroides. Tyto druhy si konkurují o zdroje, tudíž se navzájem rozpoznají i při náhodném setkání. Oba druhy také pravidelně zažívají nízké noční teploty, i takové, které byly v pokusu použity pro chladové koma.

Zchlazení zvyšovalo následnou agresivitu, ovšem jen u mravenců F. xerophila, kteří pak napadali nejen jedince konkurenčního druhu, ale i sestry z vlastního mraveniště. Vnitrodruhové potyčky však přeci jen končily mnohem dříve než mezidruhové. S časem uplynulým po zahřátí a probuzení agresivita mravenců F. xerophila klesala. Naproti tomu mravenci F. integroides se chovali rozumně hned po probuzení.

Zchlazení tedy nějakým způsobem krátkodobě zhoršuje schopnost rozpoznávání jedinců vlastního druhu (možná vlastního mraveniště). Protože se mravenci poznávají hlavně podle svého pachu, jsou asi chladem postiženy smyslové orgány v tykadlech nebo nervové dráhy vedoucí od nich. Také je ale možné, že je postiženo nějaké mozkové centrum podílející se na agresivním chování. Není jasné, proč takhle na chlad reaguje jen jeden ze dvou příbuzných druhů.

Výsledky s mravenci potvrzují některé předchozí zkušenosti, že chladová anestezie může ovlivnit následující chování hmyzu a že při etologických pokusech se tato možnost musí vzít v úvahu, popřípadě vyloučit. Cimrmanovská česká výprava na severní pól mohla být ráda, že se u „poručíka biologie Berana“ zmíněný efekt příliš neprojevil. (Insectes Sociaux 56, 64–69, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...