Měli by antidepresiva brát lidé, nebo „červi“?

Michael Petrascheck a jeho kolegové z Hutchinsonova výzkumného centra pro rakovinu v Seattlu zjistili, že antidepresiva prokazatelně prodlužují délku života hlístice háďátka obecného (Caenorhabditis elegans). Z 88 tisíc testovaných látek to byla právě antidepresiva, která těmto tvorům významně prodlužovala střední délku života. Nejúčinnější z nich, mianserin, dokonce téměř o třetinu. Z pohledu červa se tedy užívání antidepresiv jeví jako užitečné.

Vzhledem k tomu, kolik lidí užívá antidepresiva, ať již trpí depresí nebo různými „poruchami nálady“, je to zpráva jistě zajímavá. Lze však očekávat, že výsledky pokusů s tímto nepatrným (ani ne milimetrovým) „červíkem“ budou platit pro člověka?

Pokud jde o velikost těla, je rozdíl mezi hlísticí a člověkem značný, ale o velikosti genomu to říci nelze. Háďátko obecné bylo prvním z vícebuněčných organizmů, jehož genom byl přečten. A přestože je složeno sotva z tisícovky buněk, obsahuje 18 841 genů tvořených téměř 97 miliony nukleotidů. Genom člověka je sice složitější (přibližně 3 miliardy nukleotidů na 23 chromozomech), ale počet genů je jen o málo vyšší, něco přes 20 tisíc.

Zdálo by se, že tak složitý organizmus jako člověk musí mít větší počet genů než živočich tak primitivní. Zřejmě ale velikost genomu nemusí odpovídat složitosti organizmu, může být důsledkem genomových mutací. Srovnání ukázalo, že 74 % lidských genů má příbuzné geny v C. elegans. Od sotva viditelného „červíka“ na záhonku v naší zahrádce se tedy zase tak moc nelišíme. (Nature 450, 553–556, 2007; DOI: 10.1038/nature05991)