Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Měli by antidepresiva brát lidé, nebo „červi“?

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 218, 2009/4

Michael Petrascheck a jeho kolegové z Hutchinsonova výzkumného centra pro rakovinu v Seattlu zjistili, že antidepresiva prokazatelně prodlužují délku života hlístice háďátka obecného (Caenorhabditis elegans). Z 88 tisíc testovaných látek to byla právě antidepresiva, která těmto tvorům významně prodlužovala střední délku života. Nejúčinnější z nich, mianserin, dokonce téměř o třetinu. Z pohledu červa se tedy užívání antidepresiv jeví jako užitečné.

Vzhledem k tomu, kolik lidí užívá antidepresiva, ať již trpí depresí nebo různými „poruchami nálady“, je to zpráva jistě zajímavá. Lze však očekávat, že výsledky pokusů s tímto nepatrným (ani ne milimetrovým) „červíkem“ budou platit pro člověka?

Pokud jde o velikost těla, je rozdíl mezi hlísticí a člověkem značný, ale o velikosti genomu to říci nelze. Háďátko obecné bylo prvním z vícebuněčných organizmů, jehož genom byl přečten. A přestože je složeno sotva z tisícovky buněk, obsahuje 18 841 genů tvořených téměř 97 miliony nukleotidů. Genom člověka je sice složitější (přibližně 3 miliardy nukleotidů na 23 chromozomech), ale počet genů je jen o málo vyšší, něco přes 20 tisíc.

Zdálo by se, že tak složitý organizmus jako člověk musí mít větší počet genů než živočich tak primitivní. Zřejmě ale velikost genomu nemusí odpovídat složitosti organizmu, může být důsledkem genomových mutací. Srovnání ukázalo, že 74 % lidských genů má příbuzné geny v C. elegans. Od sotva viditelného „červíka“ na záhonku v naší zahrádce se tedy zase tak moc nelišíme. (Nature 450, 553–556, 2007; DOI: 10.1038/nature05991)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné