Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Rondel v Bysni?

Středoevropské rondely
 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 79, 2009/2

Jaroslav Tříska, jaroslav.triska@centrum.cz

Rondel v Bysni. Soustava zahloubených objektů označovaná v České republice jako mladoneolitický rondel má dvě základní konstrukční části – příkop s typickým hrotitým profilem a palisádové žlábky umístěné uvnitř prostoru vymezeného příkopem. Tyto konstrukční části se objevují v různém počtu.

Část objektu objevená v Bysni a roku 1954 publikovaná A. Knorem 1) se skládá ze dvou paralelních objektů okrouhlého půdorysu o šířce 0,75–1 m. Odhadovaný maximální průměr celého objektu byl stanoven kolem 100 m (obrázek v publikaci je bohužel bez měřítka). Oba objekty přerušuje vstup, a to jihovýchodním směrem. I když celkový půdorys a nalezený vstup do areálu odpovídá objektům typu rondel, šlo spíše (na základě známých analogií) o palisádové žlábky, v nichž byla palisáda ukotvena. Objekt nebyl bohužel blíže archeologicky zkoumán, takže neznáme hloubku ani tvar profilu žlábků. Jednoznačné není ani datování. Datovatelný materiál pochází pouze z povrchových sběrů, v nichž je jen minimálně zastoupen materiál odpovídající datování těchto objektů v Čechách, tedy období kultury s vypíchanou keramikou. Jinak zde byla nalezena keramika z období eneolitu, starší doby bronzové, mladší doby bronzové a starší doby železné, svědčící o využívání zdejší plochy po dobu 4000 let.

Podobné palisádové objekty známe z několika dalších lokalit v Evropě, 2) jejich datování je ale obtížné a je založeno na horizontálně stratigrafických informacích (tj. na evidenci jednoznačných porušení lépe datovatelnými objekty). O takové informace se v případě Bysně bohužel nemůžeme opřít. Tyto objekty známe také z mladších období pravěku. 3) , 4) Objekt v Bysni sice byl v původním seznamu neolitických rondelů v Čechách, 5) jeho datování však už zpochybnil G. Trnka ve své klasické práci. 6) Z uvedených důvodů jsme jej ani my do seznamu mladoneolitických rondelů v České republice nezařadili.

Rondely se třemi vstupy. V současné době evidujeme celkem čtyři rondely se třemi vstupy, a to v Horoměřicích-Chotole (orientace SZ-SV-J?), Praze-Vinoři (orientace S-JZJV), Drážďanech-Nickernu (orientace SZ-SVJ) a v Gosecku (orientace SSV-JZ-JV). Jak je zřejmé, orientace těchto typů je různá. Velmi podrobně rozebral orientaci vstupů rondelu v Goseck W. Schlosser. 7)

Jaroslav Řídký, Archeologický ústav AV ČR, v. v. i.

Poznámky

1) Knor A.: Nálezy na chmelnicích v severozápadních Čechách, Památky archeologické XLV, 281–286, 1954
2) Konkrétně jsou to Quenstedt, Dolní Beřkovice, Plotiště nad Labem a Tuchoraz.
3) Podborský V. a kol.: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě. Primeval Socioritual Architecture in Moravia, Masarykova Univerzita, Brno 1999
4) Kovárník J.: Nově zjištěná pravěká příkopová ohrazení na Moravě. Rondely, rondeloidy a jiné příkopy – stručné shrnutí problematiky, Ve službách archeologie V., Brno 2004, s. 11–40
5) Pavlů I.: Die neolitischen Kreisgrabenanlagen in Böhmen, Archeologické rozhledy 34, 176–189, 1982
6) Trnka G.: Studien zu mittelneolitischen Kreisgrabenanlagen, Wien 1991
7) Schlosser W.: Lichtblicke – geometrisch-astronomische Analyse der Kreisgrabenanlage von Goseck, Ldkr. Weißenfels, Archäologie in Sachsen-Anhalt 4/II/06, Landesmuseum für Vorgeschichte 2006, s. 282–288

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jaroslav Řídký

Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D., (*1976) vystudoval archeologii a etnologii na FF UK v Praze. V Archeologickém ústavu AV ČR v Praze se věnuje především období neolitu na území střední Evropy, Předního východu a severovýchodní Afriky. Kromě „speciálních“ (monumentálních) staveb a sociálně-politických vazeb s nimi spojených se zaměřuje na studium adaptačních zvyklostí a potravinových strategií minulých společností. Je členem týmu L. Varadzina, zaměřeného na adaptační a subsistenční strategie v africkém Sahelu (Projekt Šakadúd, Lumina Quaeruntur, financovaný AV ČR).
Řídký Jaroslav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...