mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Proč si mistr hodinář vybral kukačku?

 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 70, 2009/2

Jinými slovy proč do svých hodin neposadil do hodin třeba slavíka, který lépe zpívá, nebo ledňáčka, který je barevnější? Jisto je, že kukačka si s časem zahrávala odjakživa, alespoň v představě našich předků, kteří její kuknutí sčítali a z jejich počtu leccos vyvozovali. Tak třeba počet dní uplynuvších od svatého Jana k prvnímu zakukání prý určoval cenu žita v groších. Když se kukačka zjara poprvé ozvala jedním zdlouhavým zakukáním, mělo následovat pěkné léto, kdežto když kukla několikrát krátce, očekávalo se léto naprosto příšerné.

To vše ale není nic proti tomu, že kukačka odpočítávala dívkám léta zbývající do svatby: Zezulenko, má panenko, pověz ty mi pravdu pravdivú, za kolik roků se vdám? A možná právě vdavekchtivé dívky v zoufalém čekání zhudebnily svou otázku: Žežuličko, kde jsi byla, proč’s tak dlouho nekukala? Přesto žádná z nich nebyla tak hloupá, aby pravou motivaci svého ornitologického dotazu v písni přiznala.

Jistě se shodneme na tom, že kukající hodiny, které v nejhorším případě kukly jen dvanáctkrát, musely jít na odbyt. A pokud byl v chalupě nemocný stařec, o němž se říkalo, že už neuslyší kukačku kukat (nedožije se jara), podpořily navíc kukající hodiny mezigenerační vztahy.

Kukačka, pravda, nebyla jediným ptákem, jehož volání bývalo sčítáno. Například křepelka odhadovala tržbu za obilí (pět peněz) poté, co žence znechutila opakovanou pobídkou Poďte žat! Poďte žat! V tom si s ní nezadal chřástal obtěžující sedláky protivnými povely: Seč, kos, seč, kos! Sama kukačka se ve společnosti ostatních ptáků chovala vcelku pragmaticky, podle jedné valašské písně volávala na dudka: Kup mi sukňu, kup mi sukňu. A když to dudek slyšel, hned se ozval: Už du, du du du.

Hodinář to neměl lehké, jedno však věděl: Kdyby v hodinách houkával sýc půjď, půjď!, našinec by houknutí přepočítával jakožto předsmrtné daňové přiznání, což by hodinářskému řemeslu nesvědčilo.

Ještě jedna kacířská myšlenka mě při pohledu na kukající hodiny napadla, že totiž kukačka vychází opakovaně ven, aby se ujistila, jestli ještě proleze otvorem. Z uzavřeného hnízda podstatně štíhlejšího hostitele rehka totiž musí být kukaččí mládě vyvedeno včas, aby se při svých úctyhodně vzrůstajících rozměrech (viz obrázek) stihlo ještě protlačit ven. Na pozadí této skutečnosti je pak zcela srozumitelné, proč ochranáři stavějí budky pro rehky s odklápěcí boční stěnou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...