Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proč si mistr hodinář vybral kukačku?

 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 70, 2009/2

Jinými slovy proč do svých hodin neposadil do hodin třeba slavíka, který lépe zpívá, nebo ledňáčka, který je barevnější? Jisto je, že kukačka si s časem zahrávala odjakživa, alespoň v představě našich předků, kteří její kuknutí sčítali a z jejich počtu leccos vyvozovali. Tak třeba počet dní uplynuvších od svatého Jana k prvnímu zakukání prý určoval cenu žita v groších. Když se kukačka zjara poprvé ozvala jedním zdlouhavým zakukáním, mělo následovat pěkné léto, kdežto když kukla několikrát krátce, očekávalo se léto naprosto příšerné.

To vše ale není nic proti tomu, že kukačka odpočítávala dívkám léta zbývající do svatby: Zezulenko, má panenko, pověz ty mi pravdu pravdivú, za kolik roků se vdám? A možná právě vdavekchtivé dívky v zoufalém čekání zhudebnily svou otázku: Žežuličko, kde jsi byla, proč’s tak dlouho nekukala? Přesto žádná z nich nebyla tak hloupá, aby pravou motivaci svého ornitologického dotazu v písni přiznala.

Jistě se shodneme na tom, že kukající hodiny, které v nejhorším případě kukly jen dvanáctkrát, musely jít na odbyt. A pokud byl v chalupě nemocný stařec, o němž se říkalo, že už neuslyší kukačku kukat (nedožije se jara), podpořily navíc kukající hodiny mezigenerační vztahy.

Kukačka, pravda, nebyla jediným ptákem, jehož volání bývalo sčítáno. Například křepelka odhadovala tržbu za obilí (pět peněz) poté, co žence znechutila opakovanou pobídkou Poďte žat! Poďte žat! V tom si s ní nezadal chřástal obtěžující sedláky protivnými povely: Seč, kos, seč, kos! Sama kukačka se ve společnosti ostatních ptáků chovala vcelku pragmaticky, podle jedné valašské písně volávala na dudka: Kup mi sukňu, kup mi sukňu. A když to dudek slyšel, hned se ozval: Už du, du du du.

Hodinář to neměl lehké, jedno však věděl: Kdyby v hodinách houkával sýc půjď, půjď!, našinec by houknutí přepočítával jakožto předsmrtné daňové přiznání, což by hodinářskému řemeslu nesvědčilo.

Ještě jedna kacířská myšlenka mě při pohledu na kukající hodiny napadla, že totiž kukačka vychází opakovaně ven, aby se ujistila, jestli ještě proleze otvorem. Z uzavřeného hnízda podstatně štíhlejšího hostitele rehka totiž musí být kukaččí mládě vyvedeno včas, aby se při svých úctyhodně vzrůstajících rozměrech (viz obrázek) stihlo ještě protlačit ven. Na pozadí této skutečnosti je pak zcela srozumitelné, proč ochranáři stavějí budky pro rehky s odklápěcí boční stěnou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné