Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Nové nemoci pro staré léky

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 794, 2009/12

Thalidomid, který byl podáván těhotným pro spaní (ne u nás), vedl k vážným vývojovým poruchám – ženám se pak rodily děti bez rukou a nohou (říká se tomu fokomelie, z ř. phokos – tuleň, mélos – končetina). Po této tragédii byl thalidomid z trhu stažen. Po letech se však ukázalo, že je účinným lékem proti pokročilým stadiím lepry (malomocenství) a nyní se zkouší jeho využití proti některým nádorům (například mnohočetnému myelomu), dokonce pod názvem jen mírně pozměněným: thalomid. Je to typický příklad nalezení nové nemoci pro starý lék, což se pochopitelně farmaceutickým společnostem líbí, protože vývoj nového léku trvá 10–15 let a stojí půl až dvě miliardy dolarů. Toto „přeúčelování“ se rozšiřuje i na další léky, které se v původní indikaci neosvědčily nebo měly nežádoucí vedlejší účinky. Dokonce se z těch nežádoucích vedlejších účinků dají vystopovat nové a netušené indikace (viz Science 324, 1394, 2009). Například antidepresivum bupropion slouží jako pomocný přípravek při odvykání kouření, antidepresivum doloxetin se zas hodí pro některé případy inkontinence (neudržení moči). Když se to zkombinuje s internetem a jinými informačními kanály, bude se zřejmě „přeúčelování“ léků dále rozšiřovat – ovšemže ku prospěchu byznysu, ale snad i ku prospěchu nemocných.

Citát

Mimoto nám také chybí, jak zdůrazňuje Richard Dawkins (1987), smysl pro události, které mají delší periodu, než je délka lidského života. Proto jsme se také bez okolků usídlili i pod sopkami. Kdyby náš život trval deset tisíc let, nikdy bychom to neudělali, protože bychom věděli, že sopka s největší pravděpodobností vybuchne ještě za našeho života. A také bychom nepřebíhali silnice, protože pravděpodobnost, že budeme přejeti, by se po pár tisících letech změnila v jistotu.

Irenäus Eibl-Eibesfeldt: Člověk — bytost v sázce (Přírodopis lidské pošetilosti), Academia, Praha 2005, s. 44

Rozumnému člověku působí největší potěšení na světě objevování nových pravd; hned nato pak odhazování starých předsudků. [s. 19] …člověk může …být státníkem z povinnosti a filosofem z náklonnosti. Téměř nikdy nepůsobí lidé na místech, která by si sami zvolili, proto je tolik špatných ševců, špatných kazatelů, špatných ministrů a knížat. [s. 21]

Johann Gottfried Herder: Listy na podporu humanity, Nakl. Josefa Šimona, Praha 2003, s. 20

Pozn. red.: Koncem padesátých let obvinil předseda antimonopolního podvýboru amerického senátu Estes Kefauer farmaceutický průmysl že:

a) Patenty udržují vysoké ceny a zisky.

b) Náklady na ceny léků přemrštěně vzrostly velkými výdaji na propagaci.

c) Většina nových léků není účinnější než léky již zavedené.

Jak to vypadá s Kefauerovým obviněním po padesáti letech?

Velké farmakologické společnosti vynakládají své zdroje do tří oblastí:

  • výzkum a vývoj nového léku (R&D) – sem spadají náklady na suroviny, laboratoře a přístroje, mzdy personálu, opotřebení infrastruktury a zařízení, externí služby užité při výzkumu;
  • obecné výdaje na prodej a administrativu (SG&A) – náklady na prodej a na podporu prodeje, podporu zákazníka, reklamní kampaň, na ovlivňování veřejnosti, distribuci, sponzorství, obecné firemní zaměstnanecké výdaje;
  • náklady na výrobu (COGS) – zahrnují cenu surovin, služby dodavatelů, mzdy pracovníků, opotřebování výrobních zařízení a další náklady spojené s výrobou.

Náklady na výrobu mají tendenci klesat na rozdíl od zbylých dvou skupin výdajů. Průzkum ukazuje, že velké farmaceutické společnosti utrácejí na propagaci zhruba dvojnásobek toho, co na výzkum a vývoj (přestože farmaceutické společnosti mají snahu tvrdit opak). Tato čísla neznamenají automaticky potvrzení Kefauerových obvinění. Poskytují však důležitý argument pro snahy zvrátit tento poměr a na výzkum a vývoj nových léků vydávat více peněz.

Investice do vývoje a výzkumu a do propagace ovlivňují cenu akcií farmaceutických společností: zatímco investice do výzkumu a vývoje zvyšují cenu akcií, investice do propagace a reklamy cenu akcií paradoxně snižují. Přestože tedy investice do výzkumu a vývoje zvyšují (dlouhodobě) cenu společnosti, vedení společností podporují investice do reklamy (že by proto, že jejich hodnocení a odměny jsou odvislé od prodeje a zisku?).

(PLoS Med 5(1): e1. doi: 10.1371/journal.pmed. 0050001; Nature Reviews Drug Discovery 8, 533–534, 2009)

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné