Nové nemoci pro staré léky
| 10. 12. 2009Thalidomid, který byl podáván těhotným pro spaní (ne u nás), vedl k vážným vývojovým poruchám – ženám se pak rodily děti bez rukou a nohou (říká se tomu fokomelie, z ř. phokos – tuleň, mélos – končetina). Po této tragédii byl thalidomid z trhu stažen. Po letech se však ukázalo, že je účinným lékem proti pokročilým stadiím lepry (malomocenství) a nyní se zkouší jeho využití proti některým nádorům (například mnohočetnému myelomu), dokonce pod názvem jen mírně pozměněným: thalomid. Je to typický příklad nalezení nové nemoci pro starý lék, což se pochopitelně farmaceutickým společnostem líbí, protože vývoj nového léku trvá 10–15 let a stojí půl až dvě miliardy dolarů. Toto „přeúčelování“ se rozšiřuje i na další léky, které se v původní indikaci neosvědčily nebo měly nežádoucí vedlejší účinky. 
Dokonce se z těch nežádoucích vedlejších účinků dají vystopovat nové a netušené indikace (viz Science 324, 1394, 2009). Například antidepresivum bupropion slouží jako pomocný přípravek při odvykání kouření, antidepresivum doloxetin se zas hodí pro některé případy inkontinence (neudržení moči). Když se to zkombinuje s internetem a jinými informačními kanály, bude se zřejmě „přeúčelování“ léků dále rozšiřovat – ovšemže ku prospěchu byznysu, ale snad i ku prospěchu nemocných.
Citát
Mimoto nám také chybí, jak zdůrazňuje Richard Dawkins (1987), smysl pro události, které mají delší periodu, než je délka lidského života. Proto jsme se také bez okolků usídlili i pod sopkami. Kdyby náš život trval deset tisíc let, nikdy bychom to neudělali, protože bychom věděli, že sopka s největší pravděpodobností vybuchne ještě za našeho života. A také bychom nepřebíhali silnice, protože pravděpodobnost, že budeme přejeti, by se po pár tisících letech změnila v jistotu.
Irenäus Eibl-Eibesfeldt: Člověk — bytost v sázce (Přírodopis lidské pošetilosti), Academia, Praha 2005, s. 44
Rozumnému člověku působí největší potěšení na světě objevování nových pravd; hned nato pak odhazování starých předsudků. [s. 19] …člověk může …být státníkem z povinnosti a filosofem z náklonnosti. Téměř nikdy nepůsobí lidé na místech, která by si sami zvolili, proto je tolik špatných ševců, špatných kazatelů, špatných ministrů a knížat. [s. 21]
Johann Gottfried Herder: Listy na podporu humanity, Nakl. Josefa Šimona, Praha 2003, s. 20
Pozn. red.: Koncem padesátých let obvinil předseda antimonopolního podvýboru amerického senátu Estes Kefauer farmaceutický průmysl že:
a) Patenty udržují vysoké ceny a zisky.
b) Náklady na ceny léků přemrštěně vzrostly velkými výdaji na propagaci.
c) Většina nových léků není účinnější než léky již zavedené.
Jak to vypadá s Kefauerovým obviněním po padesáti letech?
Velké farmakologické společnosti vynakládají své zdroje do tří oblastí:
- výzkum a vývoj nového léku (R&D) – sem spadají náklady na suroviny, laboratoře a přístroje, mzdy personálu, opotřebení infrastruktury a zařízení, externí služby užité při výzkumu;
- obecné výdaje na prodej a administrativu (SG&A) – náklady na prodej a na podporu prodeje, podporu zákazníka, reklamní kampaň, na ovlivňování veřejnosti, distribuci, sponzorství, obecné firemní zaměstnanecké výdaje;
- náklady na výrobu (COGS) – zahrnují cenu surovin, služby dodavatelů, mzdy pracovníků, opotřebování výrobních zařízení a další náklady spojené s výrobou.
Náklady na výrobu mají tendenci klesat na rozdíl od zbylých dvou skupin výdajů. Průzkum ukazuje, že velké farmaceutické společnosti utrácejí na propagaci zhruba dvojnásobek toho, co na výzkum a vývoj (přestože farmaceutické společnosti mají snahu tvrdit opak). Tato čísla neznamenají automaticky potvrzení Kefauerových obvinění. Poskytují však důležitý argument pro snahy zvrátit tento poměr a na výzkum a vývoj nových léků vydávat více peněz.
Investice do vývoje a výzkumu a do propagace ovlivňují cenu akcií farmaceutických společností: zatímco investice do výzkumu a vývoje zvyšují cenu akcií, investice do propagace a reklamy cenu akcií paradoxně snižují. Přestože tedy investice do výzkumu a vývoje zvyšují (dlouhodobě) cenu společnosti, vedení společností podporují investice do reklamy (že by proto, že jejich hodnocení a odměny jsou odvislé od prodeje a zisku?).
(PLoS Med 5(1): e1. doi: 10.1371/journal.pmed. 0050001; Nature Reviews Drug Discovery 8, 533–534, 2009)
Ivan Boháček
Ke stažení
článek ve formátu pdf [156,93 kB]
O autorovi
Vratislav Schreiber
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
