Geneticky modifikované plodiny mohou být zdravější

Zatímco Evropa se jich stále bojí, za oceánem patří geneticky modifikované plodiny k osvědčené praxi. Kukuřice nesoucí gen Cry1A(b) mikroba Bacillus thuringiensis¹⁾ (Bt kukuřice) se jen v Argentině pěstuje na dvou milionech hektarů, což představuje 66 procent osevní plochy.²⁾ Přítomnost proteinu Cry zajišťuje její odolnost vůči hmyzím škůdcům (v Argentině jde zejména o larvy motýlků Helicoverpa zea a Diatraea saccharalis). Tím se zvyšují výnosy a není třeba používat insekticidy. Protein Cry chrání kukuřici i jinak. Škody působené hmyzem zdaleka nespočívají jen v úbytku hmoty, kterou škůdce spotřebuje pro svou obživu. Poraněná pletiva rostlin jsou vstupní branou pro patogenní mikroby a houby. Některé z nich tvoří látky, jež jsou pro člověka a další obratlovce toxické. Kukuřice je citlivá zejména vůči plísním rodu Fusarium, produkujícím karcinogenní fumonisiny, mykoestrogen zearalenon a trichotecen deoxynivalenol, jenž působí zažívací potíže a nechutenství. Bt kukuřici hmyz poškozuje méně, a díky tomu je i méně infikována. Studie, která na deseti lokalitách porovnávala napadení konvenční a Bt kukuřice plísněmi, zaznamenala na obou stejné druhy patřící k rodům Fusarium, Penicillium a Aspergillus, ale lišila se intenzita napadení. Obsah fumonisinů v Bt kukuřici se pohyboval mezi 0,012 a 0,39 mg/kg a na sedmi z deseti lokalit byl výrazně nižší než v konvenční kukuřici, která v jednom kilogramu obsahovala od 0,014 do 1,9 mg fumonisinů. (World Mycotoxin Journal 2 (1), 53–60, 2009.DOI 10.3920/WMJ2008.1029)