Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Mořská příšerka rozedranec

 |  5. 11. 2009
 |  Vesmír 88, 728, 2009/11

Když se člověk podívá na korálový útes, ne vždy hned spatří všechny živočichy, kteří tam žijí. Mnozí jsou drobní a dobře maskovaní. Přehlédnout lze však lehce i velké živočichy. Mezi takové patří hlavně jedovaté ropušnice a odranci, kteří vypadají jako kus kamene a zblízka připomínají staré ježibaby (Vesmír 86, 512, 2007/8). Jim velmi podobní jsou rozedranci z nepříbuzné čeledi Antennariidae. Na rozdíl od ropušnic jsou však spíš neškodnými roztomilými příšerkami.

Žijí v tropických a subtropických vodách (mimo Středozemní moře). Ve studených mořích pak nalezneme jejich příbuzné – mořské ďasy. Společně tvoří řád Lophiiformes. Rozedranec není jedovatý ani nebezpečný, avšak spousta lidí si ho s jedovatými ropušnicemi plete. Umí se výborně maskovat. Zbarvením a tvarem těla připomíná kus korálu nebo mořské houby. Barvu dokáže i mírně měnit a přizpůsobit se svému okolí ještě precizněji. Jeho tělo pokrývají drobné výběžky, skvrny a prohloubeniny, které dále dotvářejí iluzi korálového útesu. Dokonalé maskování mu slouží k nerušenému lovu nic netušící kořisti plovoucí okolo.

Aby zvýšil svou loveckou úspěšnost, pořídil si rozedranec ještě rybářskou udičku (ilicium), jež mu čouhá z hlavy. Je to taková malá anténka s pohyblivým roztřepeným koncem, který připomíná červíčka, drobného korýše nebo rybku. Vznikla přeměnou jednoho ze tří paprsků první hřbetní ploutve. Trny zároveň nesou důležité znaky, odlišující rozedrance od ostatních ďasovitých ryb. Rozedranec láká svou potenciální kořist na návnadu podobně jako rybář. Nehybně sedí na útesu, kameni či třeba kousku lana a čeká na neopatrnou rybu. Přitom se opírá o speciálně uzpůsobené prsní ploutve, podobné kráčivým nohám. Často také imituje vlnění a pohybuje se společně s mořskými řasami v rytmu vln. Unikátním druhem je rozedranec sargasový (Histrio histrio), který nežije u dna, ale na plovoucích řasách rodu Sargassum.

Některé druhy rozedranců dorůstají jen 3–10 cm, jiné mohou být dlouhé až téměř 40 cm. Živí se převážně jinými rybkami a korýši. Když se kořist přiblíží, rozedranec otevře tlamu a kořist vsaje. Vytvoří přitom Výborná stránka pro identifikaci jednotlivých druhů www.frogfish.ch. velký podtlak, takže lov trvá zlomek sekundy. Celý svůj úlovek pak postupně pozře. Dokáže sníst dokonce i jedovatého perutýna, stejně velkého, jako je on sám. Podtlak vytvořený během lovu způsobí, že se jedovaté ostny přitisknou k perutýnovu tělu  a rozedrance nepobodají.

Rozedranci neumějí dobře plavat. Pohybují se po dně, po němž lezou za pomoci již zmíněných přeměněných ploutví. Krom toho využívají i tryskový pohon – ryba vypouští vodu z malého otvoru za břišními ploutvemi.

Pro své dokonalé maskovací schopnosti je téměř nemožné rozedrance najít. K setkání s ním je nutné mít bystré oči a trochu štěstí. Vzhledem k omezené pohyblivosti a jisté teritorialitě rozedranců je však možné pozorovat nalezeného jedince i po několik týdnů. Největší druhové rozmanitosti dosahují rozedranci v Indickém oceánu a nejblíže k nám se vyskytují v Rudém moři. Nejběžnější jsou druhy velké asi 20 cm, např. Antennarius commersonAntennarius pictus, lišící se délkou anténky. Ta je u prvního druhu delší než druhý trn hřbetní ploutve a návnadu tvoří malý, bíle průsvitný útvar s dlouhými výběžky. Druhý druh má anténku dvakrát delší než druhý trn hřbetní ploutve a návnada vypadá jako roztřepená kulička. Navíc má na ocasní ploutvi většinou tři světlé skvrny. Mezi menší, často nalézané druhy patří Antennarius dorehensis, Antennarius coccineusAntennarius nummifer. Liší se mimo jiné opět tvarem návnady a délkou anténky.

Výborná stránka pro identifikaci jednotlivých druhů www.frogfish.ch.

Rozedrancovití (Antennariidae)

jsou typické ryby tropických a subtropických moří. Patří do řádu ďasů (Lophiiformes), v němž rozlišujeme 16 čeledí a 265 druhů. Samotných rozedranců je známo asi 60 druhů, ale vzhledem k jejich skvělým maskovacím schopnostem to jistě není číslo konečné. Kupříkladu r. 2009 byl objeven nový druh Histiophryne psychedelica v hloubce 5–7 m u Ambonu a Bali v Indonésii. V zátoce, kde panoval celkem silný proud, se zvířata schovávala mezi korály téměř úplně obrostlými sumkami, houbami a řasami. Tento rozedranec má po celém těle bílé proužky a unikátní stavbu hlavy, která je plochá, s rozšířenými tvářemi.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Martina Balzarová

Mgr. Martina Balzarová (*1987) je studentkou zoologie na Přírodovědecké fakultě jiho-české univerzity v Českých Budějovicích. Zaměřuje se převážně na ekologii a etologii mořských bezobratlých živočichů. Má profesionální kvalifikaci PADI Divemaster a specializaci na podvodní fotografování a natáčení. Za své podvodní fotografie byla několirát oceněna u nás i na zahraničních festivalech. Jako vůbec první Čech získala r. 2005 na prestižním festivalu v Antibes ve Francii cenu společnosti Our world – underwater scholarship pro fotografy do 25 let. O rok později ji obhájila. Pravidelně své články a fotografie publikuje v mnoha českých periodikách. Od roku 2007 pořádá autorské výstavy. Putovní výstava velkoplošných fotografií Tváře moře má úspěch v mnoha městech republiky a byla uvedena i v rámci festivalu v Antibes. Pořádá besedy a přednášky o mořském světě a zemích, které navštívila (Vietnam, Papua – Nová Guinea, Mexiko, Indonésie). Další informace najdete na webových stránkách www.balzarova.cz.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné