Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Ilustrovaná bible a mužská obřízka

Ad B. Vachala, Obřízka ve starém Egyptě, Vesmír 86, 660, 2007/10
 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 629, 2009/10

Na zajímavý článek egyptologa B. Vachaly jsem si vzpomněl při prohlížení ilustrované anglické bible krále Jakuba z r. 1611 (pozn. red.: ve vydání z roku 1971), která obsahuje důkaz o provádění obřízky u mužů z doby asi před 5000 lety. Konkrétně jde o egyptský basreliéf zobrazující libyjské zajatce se známkami obřízky na penisech (obr. 2). V zmíněné bibli je to uváděno jako důkaz naplnění Jeremiášova proroctví (Jr 15,2). Až se tě zeptají: „Kam máme jít?“, odpověz jim – Tak praví Hospodin: „Kdo má jít na smrt, zemře, kdo pod meč, ten pod meč, kdo do hladu, ten bude hladovět a kdo do zajetí, bude odvlečen.“ (bible překlad 21. století). Z další dokumentace vyplývá, že asi nejde o zajatce libyjského původu, ale odjinud (viz obr. 1).

O obřízce píše zasvěceně též Daniel Housa (Praktický lékař 79, 482, 1999/8). K tématu přistupuje z hlediska lékařského i religiózního, zabývá se obřízkou u Židů, křesťanů a muslimů. Uvádí, že spolu s trepanací lebky patří obřízka k nejdéle prováděným chirurgickým výkonům. Ve snaze odhadnout, od kdy se obřízka provádí, cituje názor egyptologa sira Graftona Elliota Smileho. Ten se domnívá, že obřízka je jedním z rysů heliolitické kultury, která se rozšířila do celého světa přibližně před 15 000 lety. Vypočítává možné motivace vyúsťující v obřízku u různých starších i mladších náboženství. Svůdná a známá je interpretace Freudova. Mužská obřízka může mít kořeny v boji o vedoucí postavení mezi primitivními skupinami hominidů, kde slabší jedinec mohl být vyřazen z konkurenčního postupu kastrací. (I Přemyslovci si krom vzájemného vylupování očí občas uřezávali „moudí“.) Později mohla být kastrace nahrazena rituálem zkrácení či zdeformování plodicího orgánu, což mělo sloužit k ubezpečení vedoucího samce o tom, že se nemusí obávat „hradního puče“ a že mladší samci se tím zříkají nároku na sexuální přístup k jeho harému. To by zároveň zamezovalo incestu, a tedy degeneraci. Ovšem kromě motivací religiózně ritualistických jsou nabíledni motivace hygienické.

Před 5000 lety musela být hygiena dost špatná a patrně nebyla lepší ani v době vzniku Starého zákona, v němž lze najít základní hygienická poučení (viz Deuteronomium 23,13 či Leviticus 15,32).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

George O. Krizek

M.D. George O. Krizek (*1932) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. V r. 1968 získal titul Dr. med. na Rudolfově univerzitě ve Vídni. Působil na Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu, D.C. Zabývá se mimo jiné psychiatrií a vztahem psychiatrie k historii.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné