Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ilustrovaná bible a mužská obřízka

Ad B. Vachala, Obřízka ve starém Egyptě, Vesmír 86, 660, 2007/10
 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 629, 2009/10

Na zajímavý článek egyptologa B. Vachaly jsem si vzpomněl při prohlížení ilustrované anglické bible krále Jakuba z r. 1611 (pozn. red.: ve vydání z roku 1971), která obsahuje důkaz o provádění obřízky u mužů z doby asi před 5000 lety. Konkrétně jde o egyptský basreliéf zobrazující libyjské zajatce se známkami obřízky na penisech (obr. 2). V zmíněné bibli je to uváděno jako důkaz naplnění Jeremiášova proroctví (Jr 15,2). Až se tě zeptají: „Kam máme jít?“, odpověz jim – Tak praví Hospodin: „Kdo má jít na smrt, zemře, kdo pod meč, ten pod meč, kdo do hladu, ten bude hladovět a kdo do zajetí, bude odvlečen.“ (bible překlad 21. století). Z další dokumentace vyplývá, že asi nejde o zajatce libyjského původu, ale odjinud (viz obr. 1).

O obřízce píše zasvěceně též Daniel Housa (Praktický lékař 79, 482, 1999/8). K tématu přistupuje z hlediska lékařského i religiózního, zabývá se obřízkou u Židů, křesťanů a muslimů. Uvádí, že spolu s trepanací lebky patří obřízka k nejdéle prováděným chirurgickým výkonům. Ve snaze odhadnout, od kdy se obřízka provádí, cituje názor egyptologa sira Graftona Elliota Smileho. Ten se domnívá, že obřízka je jedním z rysů heliolitické kultury, která se rozšířila do celého světa přibližně před 15 000 lety. Vypočítává možné motivace vyúsťující v obřízku u různých starších i mladších náboženství. Svůdná a známá je interpretace Freudova. Mužská obřízka může mít kořeny v boji o vedoucí postavení mezi primitivními skupinami hominidů, kde slabší jedinec mohl být vyřazen z konkurenčního postupu kastrací. (I Přemyslovci si krom vzájemného vylupování očí občas uřezávali „moudí“.) Později mohla být kastrace nahrazena rituálem zkrácení či zdeformování plodicího orgánu, což mělo sloužit k ubezpečení vedoucího samce o tom, že se nemusí obávat „hradního puče“ a že mladší samci se tím zříkají nároku na sexuální přístup k jeho harému. To by zároveň zamezovalo incestu, a tedy degeneraci. Ovšem kromě motivací religiózně ritualistických jsou nabíledni motivace hygienické.

Před 5000 lety musela být hygiena dost špatná a patrně nebyla lepší ani v době vzniku Starého zákona, v němž lze najít základní hygienická poučení (viz Deuteronomium 23,13 či Leviticus 15,32).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

George O. Krizek

M.D. George O. Krizek (*1932) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. V r. 1968 získal titul Dr. med. na Rudolfově univerzitě ve Vídni. Působil na Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu, D.C. Zabývá se mimo jiné psychiatrií a vztahem psychiatrie k historii.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...