Ilustrovaná bible a mužská obřízka

Na zajímavý článek egyptologa B. Vachaly jsem si vzpomněl při prohlížení ilustrované anglické bible krále Jakuba z r. 1611 (pozn. red.: ve vydání z roku 1971), která obsahuje důkaz o provádění obřízky u mužů z doby asi před 5000 lety. Konkrétně jde o egyptský basreliéf zobrazující libyjské zajatce se známkami obřízky na penisech (obr. 2). V zmíněné bibli je to uváděno jako důkaz naplnění Jeremiášova proroctví (Jr 15,2). Až se tě zeptají: „Kam máme jít?“, odpověz jim – Tak praví Hospodin: „Kdo má jít na smrt, zemře, kdo pod meč, ten pod meč, kdo do hladu, ten bude hladovět a kdo do zajetí, bude odvlečen.“ (bible překlad 21. století). Z další dokumentace vyplývá, že asi nejde o zajatce libyjského původu, ale odjinud (viz obr. 1).

O obřízce píše zasvěceně též Daniel Housa (Praktický lékař 79, 482, 1999/8). K tématu přistupuje z hlediska lékařského i religiózního, zabývá se obřízkou u Židů, křesťanů a muslimů. Uvádí, že spolu s trepanací lebky patří obřízka k nejdéle prováděným chirurgickým výkonům. Ve snaze odhadnout, od kdy se obřízka provádí, cituje názor egyptologa sira Graftona Elliota Smileho. Ten se domnívá, že obřízka je jedním z rysů heliolitické kultury, která se rozšířila do celého světa přibližně před 15 000 lety. Vypočítává možné motivace vyúsťující v obřízku u různých starších i mladších náboženství. Svůdná a známá je interpretace Freudova. Mužská obřízka může mít kořeny v boji o vedoucí postavení mezi primitivními skupinami hominidů, kde slabší jedinec mohl být vyřazen z konkurenčního postupu kastrací. (I Přemyslovci si krom vzájemného vylupování očí občas uřezávali „moudí“.) Později mohla být kastrace nahrazena rituálem zkrácení či zdeformování plodicího orgánu, což mělo sloužit k ubezpečení vedoucího samce o tom, že se nemusí obávat „hradního puče“ a že mladší samci se tím zříkají nároku na sexuální přístup k jeho harému. To by zároveň zamezovalo incestu, a tedy degeneraci. Ovšem kromě motivací religiózně ritualistických jsou nabíledni motivace hygienické.

Před 5000 lety musela být hygiena dost špatná a patrně nebyla lepší ani v době vzniku Starého zákona, v němž lze najít základní hygienická poučení (viz Deuteronomium 23,13 či Leviticus 15,32).