Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Facetotecta: zoodetektivka pokračuje

Na cestě k řešení sto let staré hádanky
 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 11, 2009/1

Před několika lety se ukázalo (viz Vesmír 83, 223, 2004/4), že mořské planktonní „y-larvy“ (známé už více než sto let), k nimž nám chronicky chybějí dospělci, nejsou až taková banalita, jak by se mohlo zdát. Jak morfologie, tak první výsledky molekulární fylogenetiky totiž ukázaly, že jde o mláďata úplně samostatné, unikátní a evolučně izolované skupiny korýšů (Facetotecta), jejichž dospělce je tudíž nemožné nějak realisticky rekonstruovat. Žádní dospělí korýši bez známých larev navíc nikde nepřebývají.

Pohnout s tímto poněkud trapným problémem se pokusila skupina dánských a japonských zoologů pod vedením Henrika Glennera a Jense Høega (viz BMC Evol. Biol. 6, 21, 2008). Chvíli chovali y-larvy na Petriho miskách, a pak jim tam přidali roztoky několika látek, které by mohly vyprovokovat metamorfózu. Úspěšně proběhly pokusy s 20-hydroxyekdyzonem. Výsledky byly mírně překvapivé: larvy se nesvlékly do nějakého ráčka, nýbrž do červovitého či slimákovitého stadia, dlouhého asi třetinu milimetru, bez tělní segmentace, bez končetin, s mimořádně tenkou kutikulou a s degenerovanými svaly i očima. Tohoto tvora autoři pojmenovali "ypsigon" (podle vzoru "kentrogonů" a „vermigonů“ u vzdáleně příbuzných parazitických korýšů kořenohlavců – viz Vesmír 76, 467, 1997/8). Co by se dělo dál, nevíme. V Petriho misce zjevně chyběl další činitel, totiž zvíře, do něhož by ypsigon vlezl.

Výsledky pokusů tedy ukazují, že potomkem y-larev je nějaký endoparazit, což vysvětluje, proč jsme dospělce dosud hledali marně. Protože netušíme, co následuje po ypsigonovém stadiu a kdo je jeho hostitelem (krab? ryba? chobotnice? – korýši dovedou vysávat leckoho), není ani dnes možno pátrání nějak racionalizovat. Moře je koneckonců plné parazitických korýšů a s dosti vysokou pravděpodobností jednou zjistíme, že dospělé facetotekty jsou vlastně známé, ale nevíme to o nich.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné