Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Facetotecta: zoodetektivka pokračuje

Na cestě k řešení sto let staré hádanky
 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 11, 2009/1

Před několika lety se ukázalo (viz Vesmír 83, 223, 2004/4), že mořské planktonní „y-larvy“ (známé už více než sto let), k nimž nám chronicky chybějí dospělci, nejsou až taková banalita, jak by se mohlo zdát. Jak morfologie, tak první výsledky molekulární fylogenetiky totiž ukázaly, že jde o mláďata úplně samostatné, unikátní a evolučně izolované skupiny korýšů (Facetotecta), jejichž dospělce je tudíž nemožné nějak realisticky rekonstruovat. Žádní dospělí korýši bez známých larev navíc nikde nepřebývají.

Pohnout s tímto poněkud trapným problémem se pokusila skupina dánských a japonských zoologů pod vedením Henrika Glennera a Jense Høega (viz BMC Evol. Biol. 6, 21, 2008). Chvíli chovali y-larvy na Petriho miskách, a pak jim tam přidali roztoky několika látek, které by mohly vyprovokovat metamorfózu. Úspěšně proběhly pokusy s 20-hydroxyekdyzonem. Výsledky byly mírně překvapivé: larvy se nesvlékly do nějakého ráčka, nýbrž do červovitého či slimákovitého stadia, dlouhého asi třetinu milimetru, bez tělní segmentace, bez končetin, s mimořádně tenkou kutikulou a s degenerovanými svaly i očima. Tohoto tvora autoři pojmenovali "ypsigon" (podle vzoru "kentrogonů" a „vermigonů“ u vzdáleně příbuzných parazitických korýšů kořenohlavců – viz Vesmír 76, 467, 1997/8). Co by se dělo dál, nevíme. V Petriho misce zjevně chyběl další činitel, totiž zvíře, do něhož by ypsigon vlezl.

Výsledky pokusů tedy ukazují, že potomkem y-larev je nějaký endoparazit, což vysvětluje, proč jsme dospělce dosud hledali marně. Protože netušíme, co následuje po ypsigonovém stadiu a kdo je jeho hostitelem (krab? ryba? chobotnice? – korýši dovedou vysávat leckoho), není ani dnes možno pátrání nějak racionalizovat. Moře je koneckonců plné parazitických korýšů a s dosti vysokou pravděpodobností jednou zjistíme, že dospělé facetotekty jsou vlastně známé, ale nevíme to o nich.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné