Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Agrohorečka mezi optimizmem a obrazoborectvím

Bionafta nezaslouží velké nadšení, ale ani definitivní pohřeb
 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 594, 2008/9

Agropaliva se stala pro řadu amerických i evropských politiků hitem. Český premiér loni v srpnu s velkou pompou otevřel první továrnu na výrobu metylesteru řepkového oleje, který od prvního září 2007 i naši výrobci povinně přimíchávají do nafty. Počínaje letoškem platí obdobné pravidlo také pro benzin. Evropská komise navrhuje, aby do roku 2020 nahradila deset procent ropných paliv.

Záhy nato se objevily námitky. S agropalivy (viz rámeček 1 ) to prý není tak skvělé. Vlastně jsou úplně nanic, soudí někteří autoři. Jenomže tentokrát platí: namístě není nezřízený optimizmus, ale ani obrazoborecké odmítání šmahem.

Není palivo jako palivo

Bionafta či etanol mají nesporné plusy. Česká republika patří s 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. 1) A čistý dovoz ropy a ropných výrobků v roce 2007 přišel ekonomiku na 114 miliard korun. Účinná opatření, která by snížila závislost dopravy na naftě a benzinu, proto pomohou omezit uhlíkové emise a vylepší obchodní bilanci země.

Kouskem by mohla přispět i agropaliva. Ovšem jen velmi malým. Podle propočtů udělaných pro ministerstvo životního prostředí by desetiprocentní plán Evropské komise snížil české emise CO2 o tři promile.

Produkce ale zároveň emise vyvolává. Výroba průmyslových hnojiv, která zemědělci používají k pěstování, je energeticky velmi náročná. Při nasazení dusíkatých hnojiv se uvolňuje oxid dusný, skleníkový plyn. Orba spotřebuje velké množství nafty. Rovněž přepracování rostlin na kapalné palivo je někdy komplikovaný průmyslový proces.

Proto se někdy ozývá námitka, že výroba agropaliv spotřebuje více energie, než posléze nahradí. Obvykle (ale ne vždy) to není pravda. Postupně vznikla řada prací, které spočítaly uhlíkovou nebo energetickou bilanci agropaliv. Většina z nich se sice zabývala jen etanolem, nicméně dávají základní obrázek. Několik autorů dílčí studie revidovalo 2) , 3) a shodně dospěli k závěru, že energetický zisk je skoro vždy větší než vstupy.

Na druhou stranu výsledky nejsou nijak úžasné. Pokud místo litru benzinu nalijeme do nádrže americký kukuřičný etanol, znečištění se sníží asi o pětinu; pro bionaftu z řepky číslo činí asi 50 % a u etanolu z cukrové řepy zhruba 40 %. 4)

Energetické plodiny jsou výhodnější

Kladné výsledky jsou jedna věc, srovnání s jinými možnostmi druhá. Zemědělské půdy nemáme nekonečně mnoho. Proto ji (přesněji tu část, kterou nepotřebujeme k výrobě potravin) musíme použít nejvýhodnějším možným způsobem.

Použití energetických plodin k výrobě elektřiny nebo tepla má daleko lepší výsledky než motorová agropaliva. Snížení emisí oproti fosilnímu palivu běžně překračuje 80 %, u rychle rostoucích dřevin (pěstování vrby na polích pro energetické účely) dokonce i 95 %. 5) Je to mimo jiné tím, že zde zemědělci nepoužívají tolik průmyslových hnojiv a že pole není třeba orat každý rok.

Rozdíl má důsledky, které berou dech. Aby Česká republika nahradila jednu desetinu benzinu a nafty agropalivy, potřebovala by v současnosti 787 tisíc hektarů řepky a pšenice. 6) Ovšem pokud stejnou plochu využijeme k pěstování energetických plodin pro elektrárny, vyrobíme zhruba sedm terawatthodin elektřiny ročně, tj. kompletní spotřebu skoro poloviny českých domácností.

Předejdou škodám

Intenzivní pěstování kukuřice, řepky, řepy nebo pšenice silně zatěžuje krajinu. Běžně se při něm používají velké dávky pesticidů (česká řepková pole dostávají dvakrát větší dávky pesticidů než obilniny) a průmyslových hnojiv. Přispívají k erozi (viz Vesmír 84, 210, 2005/4; 84, 212, 2005/4) či kontaminaci půdy a znečištění vody; také kvůli nim mizí zeleň a ptáci, hmyz nebo divoké rostliny.

Naproti tomu pěstování energetických plo din – hlavně víceletých – je vůči krajině obvykle šetrnější. Ilustrativní je biologická diverzita. Plantáže rychle rostoucích dřevin mají větší populace většiny druhů ptáků než běžná obilná pole. 7) , 8)

Palivo pro elektrárny nebo teplárny se obvykle nevyplatí dovážet na velké vzdálenosti. Proto využívají místní zemědělce, nevysávají obyvatele hladových rozvojových zemí. Navíc nebudou mít dopad na ceny potravin, protože na rozdíl od současných motorových agropaliv nekonkurují na trhu s potravinářskými komoditami.

Exotická agropaliva

Horkým kandidátem na důležitý zdroj motorových agropaliv je tropická palma olejná, kterou pěstují především státy jihovýchodní Asie. Palmové plantáže zažívají bezprecedentní boom: v Indonésii se jejich plocha v letech 1985–2000 zvětšila na pětinásobek a do konce příštího desetiletí má zde přibývat dalších 150 000 hektarů ročně. 9) Vytlačují ale místní chudé zemědělce z půdy, kterou po staletí obdělávali. Vysoké dávky pesticidů a průmyslových hnojiv i toxický odpad, který vzniká při zpracování palmových plodů, silně znečišťují řeky. Kontaminují zdroje vody, a tím připravují rybáře o živobytí a poškozují zdraví lidí v okolních obcích.

Zhruba polovina nových plantáží vzniká přeměnou tropických pralesů. Indonésie kvůli nim už přišla asi o dva miliony hektarů unikátního biotopu s mimořádnou biologickou rozmanitostí. Palmový olej je dnes patrně nejvážnější hrozbou pro zbývající populaci orangutanů. Mizí tak i biotop nosorožce sumaterského, tygra a dalších druhů na Borneu a Sumatře. Vypalování při zakládání plantáží patří mezi hlavní příčiny lesních požárů, které koncem devadesátých let v jihovýchodní Asii zničily území o rozloze bezmála celého bývalého Československa. 10)

Také proto by nafta z palmového oleje přinesla více škody než užitku. Kácení a pálení tropických pralesů je navíc příčinou asi 10–30 % globálních emisí skleníkových plynů.

Závazné standardy?

Evropská komise navrhla závazné environmentální standardy pro agropaliva. Podpora státu (například zařazení do programů povinného přidávání k benzinu či naftě) má připadat v úvahu pouze u těch agropaliv, která podmínky dodrží.

Standardy jsou dobrý nápad, který by mohl některým problémům předejít. Háček tkví v konkrétním provedení navržených pravidel. Jsou hodně slabá. Požadují, aby podporovaná agropaliva zajistila jen nevelké snížení emisí skleníkových plynů (tj. dovolují podporovat i málo efektivní paliva). Neřeší podstatnou část environmentálních rizik a prakticky nic nedělají se sociálními dopady.

Nejprve výzkum, potom rozvoj

Stát by v každém případě měl podporovat spíše energetické plodiny pro elektrárny nebo teplárny, neboť z jednoho hektaru dají mnohem více energie. Automobilová paliva by měla být nanejvýš doplňkem (a rozhodně nikoli leitmotivem) obnovitelných zdrojů energie.

Máme tedy tuhle kapitolu úplně uzavřít? To právě by se stát nemělo. Agropaliva jsou ilustrativním příkladem skutečnosti, že každá vyhrocená debata o technologiích je špatná.

Agropaliva evidentně nebudou plošným řešením. Hlavní pozornost se musí soustředit na další opatření: vyšší efektivnost motorů, přesun nákladů z kamionů na železnici či podporu veřejné dopravy a cyklistiky ve městech.

Nicméně v oboru ještě nebylo řečeno vše. Nové technologie slibují lepší energetický výnos. Není proto na místě odvětví předem zatratit a nadobro opustit coby slepou uličku. Spíše potřebujeme výrobce motivovat k inovacím. Masivní rozvoj by měl počkat, až v laboratořích vyvinou další, efektivnější generaci agropaliv.

Přitom není nutné vyrábět jen z náročně pěstovaných plodin. Americké pokusy paradoxně ukázaly, že nejlepší výnos mají paliva, která nepocházejí z nějakých sofistikovaných intenzivních monokultur, nýbrž ze sena vypěstovaného na obyčejné květnaté louce (v tomto případě v prérii). 11) Odpadají zde totiž energeticky náročná průmyslová hnojiva i orba. Že bychom se ještě dočkali doby, kdy motorová paliva budou tím, co dá nový ekonomický účel orchidejovým loukám v Bílých Karpatech i jinde, a tím pomohou zachovat archaické kulturní biotopy, prozatím udržované při životě jen cílenými dotacemi? Možná. Ale zatím je potřeba agrohorečku ochladit. Se současnými technologiemi to je málo efektivní program, který navíc má vážné sociální i environmentální dopady.

Poznámky

1) Podle statistiky za rok 2006 Evropské agentury pro životní prostředí, vydané Evropskou komisí 18. června 2008, jsou emise skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 na jednoho obyvatele: Lucembursko 29,6; Irsko 17,5; Finsko 15,4; ČR 14,5; Kypr 14,3; Estonsko 13,5; Belgie 13,2; Dánsko 3,1; Nizozemsko 12,8; Německo 12,2; Řecko 12,1; Rakousko 11,3; Velká Británie 11; Polsko 10,5; Španělsko 10,4; Slovinsko 10,3; Itálie 9,9; Bulharsko 9,1; Francie 9,1; Slovensko 9,1; Malta 8; Portugalsko 8; Maďarsko 7,8; Švédsko 7,4; Rumunsko 7,2; Litva 6,6; Lotyšsko 5.
2) Environmental Science and Technology 40, 1744–1750, 2006.
3) Science 311, 506–508, 2006.
4) Doornbosch R., Steenblik R.: Biofuels: is the cure worse than the disease?, OECD, Paris 2007.
5) Bioenergy: environmental impact and best practice, Land Use Consultants pro Wildlife and Countryside Link, Bristol 2007.
6) Podrobné bilance obnovitelných zdrojů energie, analýza zpracovaná pro Nezávislou odbornou komisi pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, prosinec 2007, Ing. Jan Motlík a kol., Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie.
7) Göransson G.: Bird fauna of cultivated energy shrub forests at different heights, Biomass and Bioenergy 6, 49–52, 1994.
8) Sage R., Cunningham M., Boatman N.: Birds in willow short-rotation coppice compared to other arable crops in central England and a review of bird census data from energy crops in the UK, Ibis 148, 184–197, 2006.
9) Glastra R., Wakker E., Richert W.: Oil palm plantations and deforestation in Indonesia: What role do Europe and Germany play?, WWF Deutschland, Frankfurt a. M. 2002.
10) Nature 414, 169–172, 2001.
11) Science 314, 1598–1600, 2006.

AGROPALIVA NEJSOU TOTÉŽ CO ZELENÁ ENERGIE

Agropaliva a zelená energie nejsou totéž. Bionafta a další agropaliva slouží – v kapalném stavu – k pohonu motorů. Energetické plodiny se používají v elektrárnách nebo teplárnách a výtopnách coby náhrada uhlí, popřípadě zemního plynu. Tvoří asi 50–60 % českého potenciálu obnovitelných zdrojů energie.

SLOVNÍČEK

agropaliva (též biopaliva) – kapalná motorová paliva vyrobená z biomasy

bioenergetika – využívání různých forem rostlinné a živočišné biomasy k výrobě energie

biomasa – hmota vytvořená činností živých organizmů; podle typu organizmu se dělí na fytomasu (z rostlin), dendromasu (z dřevin) a zoomasu (ze živočichů)

CO2-ekvivalent – veličina, na kterou se přepočítává množství skleníkových plynů

energetické plodiny (resp. rostliny) – rostliny, dřeviny a tradiční zemědělské plodiny, které jsou pěstovány (popř. testovány) pro produkci energetické biomasy

fytoenergetika – využívání různých forem rostlinné biomasy k výrobě energie rychle rostoucí dřeviny – schopné roční objemové produkce dřeva více než 10 m3 z ha

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorovi

Vojtěch Kotecký

Mgr. Vojtěch Kotecký (*1974) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje jako programový ředitel Hnutí Duha, kde se zabývá českou environmentální politikou. (e-mail: vojtech.kotecky@hnutiduha.cz)

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné