Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Hudba jako lék i jako riziko

 |  7. 8. 2008
 |  Vesmír 87, 506, 2008/8

Využívání hudby v medicíně má tradici. Podle jedněch autorů Bachova hudba příznivě ovlivňovala emoce a také imunitní funkce pacientů léčených pro infekční zánět plic, podle druhých zvyšoval poslech příjemné hudby aktivitu žaludečních svalů. Vhodná hudba patrně snižuje tepovou frekvenci a variabilitu srdečního rytmu a může prospívat i lidem s vysokým krevním tlakem. Hudba působí pozitivně dokonce na dementní pacienty, pacienty s Alzheimerovou nemocí a schizofreniky. Porůznu se hudba používala k mírnění úzkosti před bolestivým výkonem u dětí nebo k mírnění artritických bolestí u starších lidí. Klasickou hudbu v pozadí lze použít k zvýšení emoční otevřenosti.

Hudba se uplatňuje také v léčbě návykových nemocí (k průkopníkům u nás patřili Jitka Vodňanská a Jaroslav Skála, viz www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor). Při léčení závislosti na drogách používají hudbu v Íránu, zároveň ale poukazují na rizika. Íránský lékař M. R. Abdollahnejad si všiml, že poslech hudby, kterou měl závislý spojenou se zneužíváním drog, často vyvolával bažení po droze nebo agresivitu. Totéž potvrdila práce ze Severní Ameriky, podle níž byl poslech rapu spojen s vyšší spotřebou alkoholu a drog i s vyšší agresivitou. S vyšší spotřebou alkoholu a drog byl spojen rovněž poslech technoreggae. Může jít o příčinnou souvislost, uvážíme-li, že podobné hudební nahrávky často pojímají alkohol a ilegální drogy s humorem, a tím před posluchači snižují nebezpečnost návykových látek.

Efektivitu léčby často zvyšují kombinace muzikoterapie s různými formami psychoterapie, hudbu lze kombinovat například s cvičením nebo s relaxací. V tomto směru jsme zaznamenali pozitivní odezvy i od pacientů, kteří dříve hudbu neposlouchali. Například po skončení relaxace při Donizettiho skladbě pro harfu a housle řekl důchodce závislý na alkoholu, který vykonával celý život dělnické profese: „S tou hudbou je to nějaký lepší.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Karel Nešpor

Primář MUDr. Karel Nešpor, CSc., (*1952) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. V Psychiatrické léčebně v Praze 8 se zabývá léčbou závislostí. Je vědeckým sekretářem Společnosti pro návykové nemoci a autorem více než 100 prací týkajících se léčby závislostí, psychoterapie, relaxačních technik a jógy.

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné