Hudba jako lék i jako riziko

Využívání hudby v medicíně má tradici. Podle jedněch autorů Bachova hudba příznivě ovlivňovala emoce a také imunitní funkce pacientů léčených pro infekční zánět plic, podle druhých zvyšoval poslech příjemné hudby aktivitu žaludečních svalů. Vhodná hudba patrně snižuje tepovou frekvenci a variabilitu srdečního rytmu a může prospívat i lidem s vysokým krevním tlakem. Hudba působí pozitivně dokonce na dementní pacienty, pacienty s Alzheimerovou nemocí a schizofreniky. Porůznu se hudba používala k mírnění úzkosti před bolestivým výkonem u dětí nebo k mírnění artritických bolestí u starších lidí. Klasickou hudbu v pozadí lze použít k zvýšení emoční otevřenosti.

Hudba se uplatňuje také v léčbě návykových nemocí (k průkopníkům u nás patřili Jitka Vodňanská a Jaroslav Skála, viz www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor). Při léčení závislosti na drogách používají hudbu v Íránu, zároveň ale poukazují na rizika. Íránský lékař M. R. Abdollahnejad si všiml, že poslech hudby, kterou měl závislý spojenou se zneužíváním drog, často vyvolával bažení po droze nebo agresivitu. Totéž potvrdila práce ze Severní Ameriky, podle níž byl poslech rapu spojen s vyšší spotřebou alkoholu a drog i s vyšší agresivitou. S vyšší spotřebou alkoholu a drog byl spojen rovněž poslech techno a reggae. Může jít o příčinnou souvislost, uvážíme-li, že podobné hudební nahrávky často pojímají alkohol a ilegální drogy s humorem, a tím před posluchači snižují nebezpečnost návykových látek.

Efektivitu léčby často zvyšují kombinace muzikoterapie s různými formami psychoterapie, hudbu lze kombinovat například s cvičením nebo s relaxací. V tomto směru jsme zaznamenali pozitivní odezvy i od pacientů, kteří dříve hudbu neposlouchali. Například po skončení relaxace při Donizettiho skladbě pro harfu a housle řekl důchodce závislý na alkoholu, který vykonával celý život dělnické profese: „S tou hudbou je to nějaký lepší.“