Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Genom ptakopyska je stejně podivný jako jeho vzhled

 |  7. 8. 2008
 |  Vesmír 87, 506, 2008/8

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je jedno z nejpodivnějších zvířat na zemi. Tento asi 40 cm velký živočich žije pouze ve východní Austrálii a v Tasmánii, a když byl poprvé dovezen do Evropy, byl považován za podvrh. Svou srstí prý připomínal krtka, ocasem bobra, zobákem kachnu. Tím ale jeho podivný vzhled nekončí. Nohy má opatřeny plovací blánou, na nohou má jedovaté ostruhy, a ačkoliv je to savec, tj. krmí své potomky mlékem, nerodí živá mláďata, ale snáší vejce. Podivuhodná a unikátní je i jeho fyziologie. Je to primitivní savec s rysy plaza a z evolučního hlediska je považován za jednoho z nejprimitivnějších savců současnosti.

Mezinárodní tým biologů zjistil, že stejně podivný jako vzhled ptakopyska je i jeho genom (viz rovněž Vesmír 84, 437, 2005/8). Je pestrou směsicí nesourodých genů. Zahrnuje geny plazů, ptáků a savců, ale také geny, které nebyly nalezeny u žádného jiného živočicha. Geny kódující proteiny mléka jsou podobné genům savčím, geny spojené s vývojem pohlavních orgánů zase vykazují podobnost s geny ptačími a jed ptakopyska je kódován geny podobnými genům hadů. Specifickými jen pro ptakopyska jsou geny jeho imunitního systému. Metody molekulární biologie tedy prokázaly, že ptakopysk podivný nese své jméno právem. (Nature 453, 175–183, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné