Genom ptakopyska je stejně podivný jako jeho vzhled

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je jedno z nejpodivnějších zvířat na zemi. Tento asi 40 cm velký živočich žije pouze ve východní Austrálii a v Tasmánii, a když byl poprvé dovezen do Evropy, byl považován za podvrh. Svou srstí prý připomínal krtka, ocasem bobra, zobákem kachnu. Tím ale jeho podivný vzhled nekončí. Nohy má opatřeny plovací blánou, na nohou má jedovaté ostruhy, a ačkoliv je to savec, tj. krmí své potomky mlékem, nerodí živá mláďata, ale snáší vejce. Podivuhodná a unikátní je i jeho fyziologie. Je to primitivní savec s rysy plaza a z evolučního hlediska je považován za jednoho z nejprimitivnějších savců současnosti.

Mezinárodní tým biologů zjistil, že stejně podivný jako vzhled ptakopyska je i jeho genom (viz rovněž Vesmír 84, 437, 2005/8). Je pestrou směsicí nesourodých genů. Zahrnuje geny plazů, ptáků a savců, ale také geny, které nebyly nalezeny u žádného jiného živočicha. Geny kódující proteiny mléka jsou podobné genům savčím, geny spojené s vývojem pohlavních orgánů zase vykazují podobnost s geny ptačími a jed ptakopyska je kódován geny podobnými genům hadů. Specifickými jen pro ptakopyska jsou geny jeho imunitního systému. Metody molekulární biologie tedy prokázaly, že ptakopysk podivný nese své jméno právem. (Nature 453, 175–183, 2008)