Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Chromozomální podivnost ptakopyska

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 437, 2005/8

Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají za určení pohlaví. U samců je za určení pohlaví odpovědná oblast s genem SRY právě na chromozomu Y. Ptačí samci mají chromozomy ZZ a samice ZW, přičemž za kandidáta určení pohlaví je považován gen DMRT1 lokalizovaný na chromozomu Z. U ptakopyska je však situace odlišná od ostatních savců a také od původních představ. Vědce zaujala problematická homologizace chromozomálních párů a zvláštní chování chromozomů v průběhu meiózy, kdy se tvořil jakýsi řetězec. Závěry bližšího výzkumu jsou pozoruhodné – ptakopysk má totiž 10 pohlavních chromozomů! Samice má deset chromozomů X (X1X1X2X2X3X3X4X4X5X5) a samec má pět chromozomů X a pět Y (X1Y1X2Y2X3Y3X4Y4X5Y5). Dále se podařilo najít homologní úsek (konkrétně na X1) s lidským chromozomem X, ale na druhou stranu též homologní úsek (konkrétně na X5) s ptačím chromozomem Z. Aby podivností nebylo málo, tak samci patrně nemají gen SRY, ale byl u nich prokázán gen DMRT1, který je považován za kandidáta ptačího určení pohlaví. Jako by ptakopysk byl opravdu potomkem kachničky a vodního myšáka, jak nám říkají legendy (viz Vesmír 81, 39, 2002/1). Ptakopysk tak bude pro genetiky v příštích letech nepochybně vysoce atraktivním objektem. (Nature 432, 817–8 a 913–7, 2004 a PNAS 101, 16257–61, 2004/46)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...