Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Chromozomální podivnost ptakopyska

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 437, 2005/8

Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají za určení pohlaví. U samců je za určení pohlaví odpovědná oblast s genem SRY právě na chromozomu Y. Ptačí samci mají chromozomy ZZ a samice ZW, přičemž za kandidáta určení pohlaví je považován gen DMRT1 lokalizovaný na chromozomu Z. U ptakopyska je však situace odlišná od ostatních savců a také od původních představ. Vědce zaujala problematická homologizace chromozomálních párů a zvláštní chování chromozomů v průběhu meiózy, kdy se tvořil jakýsi řetězec. Závěry bližšího výzkumu jsou pozoruhodné – ptakopysk má totiž 10 pohlavních chromozomů! Samice má deset chromozomů X (X1X1X2X2X3X3X4X4X5X5) a samec má pět chromozomů X a pět Y (X1Y1X2Y2X3Y3X4Y4X5Y5). Dále se podařilo najít homologní úsek (konkrétně na X1) s lidským chromozomem X, ale na druhou stranu též homologní úsek (konkrétně na X5) s ptačím chromozomem Z. Aby podivností nebylo málo, tak samci patrně nemají gen SRY, ale byl u nich prokázán gen DMRT1, který je považován za kandidáta ptačího určení pohlaví. Jako by ptakopysk byl opravdu potomkem kachničky a vodního myšáka, jak nám říkají legendy (viz Vesmír 81, 39, 2002/1). Ptakopysk tak bude pro genetiky v příštích letech nepochybně vysoce atraktivním objektem. (Nature 432, 817–8 a 913–7, 2004 a PNAS 101, 16257–61, 2004/46)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...