Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Chromozomální podivnost ptakopyska

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 437, 2005/8

Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají za určení pohlaví. U samců je za určení pohlaví odpovědná oblast s genem SRY právě na chromozomu Y. Ptačí samci mají chromozomy ZZ a samice ZW, přičemž za kandidáta určení pohlaví je považován gen DMRT1 lokalizovaný na chromozomu Z. U ptakopyska je však situace odlišná od ostatních savců a také od původních představ. Vědce zaujala problematická homologizace chromozomálních párů a zvláštní chování chromozomů v průběhu meiózy, kdy se tvořil jakýsi řetězec. Závěry bližšího výzkumu jsou pozoruhodné – ptakopysk má totiž 10 pohlavních chromozomů! Samice má deset chromozomů X (X1X1X2X2X3X3X4X4X5X5) a samec má pět chromozomů X a pět Y (X1Y1X2Y2X3Y3X4Y4X5Y5). Dále se podařilo najít homologní úsek (konkrétně na X1) s lidským chromozomem X, ale na druhou stranu též homologní úsek (konkrétně na X5) s ptačím chromozomem Z. Aby podivností nebylo málo, tak samci patrně nemají gen SRY, ale byl u nich prokázán gen DMRT1, který je považován za kandidáta ptačího určení pohlaví. Jako by ptakopysk byl opravdu potomkem kachničky a vodního myšáka, jak nám říkají legendy (viz Vesmír 81, 39, 2002/1). Ptakopysk tak bude pro genetiky v příštích letech nepochybně vysoce atraktivním objektem. (Nature 432, 817–8 a 913–7, 2004 a PNAS 101, 16257–61, 2004/46)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....