Chováme se jako rostliny?

Vlastně bych měla začít otázkou: Chovají se vůbec rostliny? Mohla by vzniknout etologie rostlin? Etologie rostlin založená na pozorování (očima a ušima) vzniknout nemůže, protože chování jako pohyb a komunikace jako vysílání a přijímání zvukových a optických signálů mezi rostlinami neexistují (abych byla přesnější, pohybují se pro nás netrpělivé pozorovatele příliš pomalu, a když využívají zrak, tak podle našich měřítek jsou skoro slepé. Tak například kokotice si vybere jako hostitele tmavě zelenou rostlinu s větší pravděpodobností než rostlinu světle zelenou). ²⁾ To ovšem neznamená, že rostliny optické signály nepoužívají. Naopak jsou v nich mistři, ale oslovují jimi výhradně živočichy. Je to pro ně cizí jazyk, který dokonale ovládly. A to my lidé můžeme posoudit – kdo by nerozuměl růži nebo hrušce?

Co ale dělají slova jako klamání, integrovaná obrana, dělba práce, kompetice, vyhledávání zdrojů, sázka na jistotu, guerila, falanga, banka semen atp. v botanické literatuře? Ekologie je plná takových bajek naruby, ve kterých se jevy pozorované u rostlin nazývají stejně jako chování živočichů, a to z čistě pragmatických důvodů, abychom si my vědciživočichové lépe rozuměli. Například jak označit některé orchideje, které bez skrupulí umějí lhát opylovačům, lákat je, a při tom je neodměňovat za jejich práci? Využívají „skutečnost“, že příbuzný a podobný druh koná naprosto fér a za práci dá opylovačům odměnu. Nebo jak nazvat jev, kdy jedna část rostliny může sdělit jiné části, že ji okusuje herbivor a že vyhlašuje chemický boj? Nebo jak skutečnost, že si části klonální rostliny rostoucí v různém prostředí mohou vzájemně pomáhat tím, že si vyměňují živiny či zásobní látky?

Skoro to vypadá, že by rostliny mohly být vzorem pro nejedno mravoučné pojednání. Ovšem mezi Ezopovými bajkami najdeme rost liny jen výjimečně. V tomto raném etnoetologickém díle jsem napočítala jenom 5 bajek o rostlinách, o zvířatech jich tam bylo 146 a o neživé přírodě 3. Že by se za Ezopových časů rostliny nepodváděly? Asi to Ezop nevěděl, časopis Nature ještě neměl ten vliv (jak říkáme my vědci impact). Přece jen tady je nějaký vědecký pokrok, vždyť od starých Řeků nás dělí více než 2000 let, mikroskop, Darwin a sekvenátor. Takže jsem, abych obohatila světovou literaturu, jednu amatérskou bajku vytvořila (viz s. 475): Ještě malé varování od jiného Řeka – Theophrasta z Eresu (370–285 př. n. l.): „Násilné srovnávání tam (rozuměj srovnávání rostliny a živočicha), kde není namístě, je jen ztrátou času a překáží našemu speciálnímu vědnímu oboru (rozuměj botanice).“