Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Žába bez plic

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 346, 2008/6

Ztráta plic je mezi čtvernožci mimořádně vzácná – je známa pouze u obojživelníků, a to u dvou čeledí ocasatých a jednoho druhu červora. Nyní se ukázalo, že se tato redukce může vyskytovat také u žab. Kuňka bornejská (Barbourula kalimantanensis) je poměrně malá vodní žabka (délka těla 5–7 cm), obývající chladné, čisté, rychle tekoucí pralesní potůčky. Její nejbližší příbuznou je kuňka pralesní (B. busuangensis) z Filipín a spolu s pěti druhy asijských a třemi druhy evropských kuněk rodu Bombina tvoří čeleď kuňkovitých žab (Bombinatoridae). Dosud byly známy pouze dva exempláře kuňky bornejské, objevené v letech 1976 a 1995 na dvou blízkých lokalitách v indonéské části Bornea (Kalimantanu).

Nedávno nalezl singapursko-indonéský tým dokonce dvě populace tohoto druhu, což umožnilo podrobněji prostudovat jeho anatomii. Tak se podařilo zjistit, že kuňka bornejská (na rozdíl od kuňky pralesní) nemá plíce ani záklopku oddělující trávicí a dýchací cesty. Dotáhla tak zřejmě k dokonalosti schopnost většiny obojživelníků – kožní dýchání (k výměně dýchacích plynů dochází přes pokožku a kůži přímo do krevních vlásečnic). Zřejmě pouhým kožním dýcháním získává dostatek kyslíku, a to díky chladné, dobře prokysličené vodě, nízkému metabolizmu a také plochému tělu, které má dostatečně velký povrch. Výhodou redukce plic je také menší vznášivost těla, která žábě dovoluje zdržovat se těsně u dna.

Výzkumná výprava bohužel také zjistila, že původní typová lokalita, z níž byl druh popsán, byla zcela zničena nelegální těžbou zlata a ani v jejím okolí, kde jsou potenciální příhodné lokality pro tuto unikátní žábu, to nevypadá lépe. Ochránit tento druh před vyhynutím je důležité nejen pro jeho kuriózní anatomii, ale také třeba proto, že zatím nevíme nic o jeho rozmnožování, potravě ani obraně proti predátorům. (Current Biology 18, R374–R375, 2008/9)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...