Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Žába bez plic

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 346, 2008/6

Ztráta plic je mezi čtvernožci mimořádně vzácná – je známa pouze u obojživelníků, a to u dvou čeledí ocasatých a jednoho druhu červora. Nyní se ukázalo, že se tato redukce může vyskytovat také u žab. Kuňka bornejská (Barbourula kalimantanensis) je poměrně malá vodní žabka (délka těla 5–7 cm), obývající chladné, čisté, rychle tekoucí pralesní potůčky. Její nejbližší příbuznou je kuňka pralesní (B. busuangensis) z Filipín a spolu s pěti druhy asijských a třemi druhy evropských kuněk rodu Bombina tvoří čeleď kuňkovitých žab (Bombinatoridae). Dosud byly známy pouze dva exempláře kuňky bornejské, objevené v letech 1976 a 1995 na dvou blízkých lokalitách v indonéské části Bornea (Kalimantanu).

Nedávno nalezl singapursko-indonéský tým dokonce dvě populace tohoto druhu, což umožnilo podrobněji prostudovat jeho anatomii. Tak se podařilo zjistit, že kuňka bornejská (na rozdíl od kuňky pralesní) nemá plíce ani záklopku oddělující trávicí a dýchací cesty. Dotáhla tak zřejmě k dokonalosti schopnost většiny obojživelníků – kožní dýchání (k výměně dýchacích plynů dochází přes pokožku a kůži přímo do krevních vlásečnic). Zřejmě pouhým kožním dýcháním získává dostatek kyslíku, a to díky chladné, dobře prokysličené vodě, nízkému metabolizmu a také plochému tělu, které má dostatečně velký povrch. Výhodou redukce plic je také menší vznášivost těla, která žábě dovoluje zdržovat se těsně u dna.

Výzkumná výprava bohužel také zjistila, že původní typová lokalita, z níž byl druh popsán, byla zcela zničena nelegální těžbou zlata a ani v jejím okolí, kde jsou potenciální příhodné lokality pro tuto unikátní žábu, to nevypadá lépe. Ochránit tento druh před vyhynutím je důležité nejen pro jeho kuriózní anatomii, ale také třeba proto, že zatím nevíme nic o jeho rozmnožování, potravě ani obraně proti predátorům. (Current Biology 18, R374–R375, 2008/9)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné