Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Žába bez plic

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 346, 2008/6

Ztráta plic je mezi čtvernožci mimořádně vzácná – je známa pouze u obojživelníků, a to u dvou čeledí ocasatých a jednoho druhu červora. Nyní se ukázalo, že se tato redukce může vyskytovat také u žab. Kuňka bornejská (Barbourula kalimantanensis) je poměrně malá vodní žabka (délka těla 5–7 cm), obývající chladné, čisté, rychle tekoucí pralesní potůčky. Její nejbližší příbuznou je kuňka pralesní (B. busuangensis) z Filipín a spolu s pěti druhy asijských a třemi druhy evropských kuněk rodu Bombina tvoří čeleď kuňkovitých žab (Bombinatoridae). Dosud byly známy pouze dva exempláře kuňky bornejské, objevené v letech 1976 a 1995 na dvou blízkých lokalitách v indonéské části Bornea (Kalimantanu).

Nedávno nalezl singapursko-indonéský tým dokonce dvě populace tohoto druhu, což umožnilo podrobněji prostudovat jeho anatomii. Tak se podařilo zjistit, že kuňka bornejská (na rozdíl od kuňky pralesní) nemá plíce ani záklopku oddělující trávicí a dýchací cesty. Dotáhla tak zřejmě k dokonalosti schopnost většiny obojživelníků – kožní dýchání (k výměně dýchacích plynů dochází přes pokožku a kůži přímo do krevních vlásečnic). Zřejmě pouhým kožním dýcháním získává dostatek kyslíku, a to díky chladné, dobře prokysličené vodě, nízkému metabolizmu a také plochému tělu, které má dostatečně velký povrch. Výhodou redukce plic je také menší vznášivost těla, která žábě dovoluje zdržovat se těsně u dna.

Výzkumná výprava bohužel také zjistila, že původní typová lokalita, z níž byl druh popsán, byla zcela zničena nelegální těžbou zlata a ani v jejím okolí, kde jsou potenciální příhodné lokality pro tuto unikátní žábu, to nevypadá lépe. Ochránit tento druh před vyhynutím je důležité nejen pro jeho kuriózní anatomii, ale také třeba proto, že zatím nevíme nic o jeho rozmnožování, potravě ani obraně proti predátorům. (Current Biology 18, R374–R375, 2008/9)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...