Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Ústav molekulární genetiky

Akademie věd České republiky, v. v. i., Vídeňská 1083, 142 20, Praha 4 – Krč
12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 355, 2008/6
komerční prezentace

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (ÚMG) sídlí od ledna 2007 v krásné nové budově areálu biomedicínských ústavů Akademie věd v Praze-Krči. V této budově pracuje nyní ve 20 výzkumných skupinách a dalších servisních útvarech celkem 260 pracovníků (z toho přes 100 studentů). K hlavní budově přiléhá moderní budova zvěřince (pro zhruba 30 000 myší) a konferenční budova se sálem pro 300 lidí.

Laboratoř signální transdukce

vedoucí dr. Petr Dráber

Výzkum je zaměřen na objasňování molekulárních mechanismů vedoucích k alergickým reakcím. To jsou reakce založené hlavně na specializovaných typech bílých krvinek zvaných žírné buňky a bazofily. Ty mají na svém povrchu receptory, které prostřednictvím imunoglobulinu E (IgE) vážou cizí látky (alergeny). To spouští signalizační mechanismy uvolňující biologicky účinné látky (např. histamin) zodpovědné za známé alergické projevy. Laboratoř se snaží zmapovat všechny molekuly, které se účastní těchto aktivačních dějů, a zjistit jejich funkce.

Laboratoř biologie buněčného jádra

vedoucí prof. Pavel Hozák

Laboratoř se zabývá mj. studiem speciální jaderné bílkoviny – myosinu IC. Myosiny jsou odpovědné za svalový a buněčný pohyb; ukazuje se ale, že jsou přítomny i v jádře a že se podílejí na procesu čtení genetické informace. Snažíme se zjistit, jestli se tak děje pomocí „molekulárního motoru“, který posunuje DNA vůči „čtecí hlavě“, anebo nějakým jiným mechanismem. Další oblastí výzkumu je popis molekulární struktury bílkovinné sítě uvnitř jádra, ke které se DNA napojuje a která slouží k jejímu správnému uložení. Tento „jaderný skelet“ je dosud neprobádaný, ačkoliv jeho poruchy vedou k vážným onemocněním.

Laboratoř buněčné a virové genetiky

vedoucí dr. Jiří Hejnar

Tato laboratoř se zabývá retroviry (způsobují např. AIDS) a jejich vztahy s hostitelskými buňkami. Jsou vyvíjeny nové retrovirové „vektory“ pro experimentální vnášení genů do buněk nebo organismů. Ptačí retroviry lze rovněž využít pro vytváření slepičích linií produkujících prakticky užitečné bílkoviny ve velkém množství ve vaječném bílku. Jsou studovány dva zajímavé, původně retrovirové geny, které napomáhají vývoji placenty u člověka a ostatních primátů.

• ředitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. • zástupce ředitele RNDr. Petr Dráber, DrSc.

• zástupce ředitele pro ekonomicko-organizační záležitosti ing. Mgr. Jiří Špička •

předseda Rady ÚMG AV ČR, v. v. i., prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. • předseda Dozorčí

rady prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc. • tajemnice ústavu PhDr. Mgr. Šárka Takáčová

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...