Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Ústav molekulární genetiky

Akademie věd České republiky, v. v. i., Vídeňská 1083, 142 20, Praha 4 – Krč
12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 355, 2008/6
komerční prezentace

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (ÚMG) sídlí od ledna 2007 v krásné nové budově areálu biomedicínských ústavů Akademie věd v Praze-Krči. V této budově pracuje nyní ve 20 výzkumných skupinách a dalších servisních útvarech celkem 260 pracovníků (z toho přes 100 studentů). K hlavní budově přiléhá moderní budova zvěřince (pro zhruba 30 000 myší) a konferenční budova se sálem pro 300 lidí.

Laboratoř signální transdukce

vedoucí dr. Petr Dráber

Výzkum je zaměřen na objasňování molekulárních mechanismů vedoucích k alergickým reakcím. To jsou reakce založené hlavně na specializovaných typech bílých krvinek zvaných žírné buňky a bazofily. Ty mají na svém povrchu receptory, které prostřednictvím imunoglobulinu E (IgE) vážou cizí látky (alergeny). To spouští signalizační mechanismy uvolňující biologicky účinné látky (např. histamin) zodpovědné za známé alergické projevy. Laboratoř se snaží zmapovat všechny molekuly, které se účastní těchto aktivačních dějů, a zjistit jejich funkce.

Laboratoř biologie buněčného jádra

vedoucí prof. Pavel Hozák

Laboratoř se zabývá mj. studiem speciální jaderné bílkoviny – myosinu IC. Myosiny jsou odpovědné za svalový a buněčný pohyb; ukazuje se ale, že jsou přítomny i v jádře a že se podílejí na procesu čtení genetické informace. Snažíme se zjistit, jestli se tak děje pomocí „molekulárního motoru“, který posunuje DNA vůči „čtecí hlavě“, anebo nějakým jiným mechanismem. Další oblastí výzkumu je popis molekulární struktury bílkovinné sítě uvnitř jádra, ke které se DNA napojuje a která slouží k jejímu správnému uložení. Tento „jaderný skelet“ je dosud neprobádaný, ačkoliv jeho poruchy vedou k vážným onemocněním.

Laboratoř buněčné a virové genetiky

vedoucí dr. Jiří Hejnar

Tato laboratoř se zabývá retroviry (způsobují např. AIDS) a jejich vztahy s hostitelskými buňkami. Jsou vyvíjeny nové retrovirové „vektory“ pro experimentální vnášení genů do buněk nebo organismů. Ptačí retroviry lze rovněž využít pro vytváření slepičích linií produkujících prakticky užitečné bílkoviny ve velkém množství ve vaječném bílku. Jsou studovány dva zajímavé, původně retrovirové geny, které napomáhají vývoji placenty u člověka a ostatních primátů.

• ředitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. • zástupce ředitele RNDr. Petr Dráber, DrSc.

• zástupce ředitele pro ekonomicko-organizační záležitosti ing. Mgr. Jiří Špička •

předseda Rady ÚMG AV ČR, v. v. i., prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. • předseda Dozorčí

rady prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc. • tajemnice ústavu PhDr. Mgr. Šárka Takáčová

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné