Krajina jako petosféra

- Miloslav Lapka: Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové

Článek výborně vystihuje jednu z dimenzí změn, ke kterým dochází v evropské krajině. Na brněnské katedře environmentálních www.vesmir.cz/adm/index.php3?page=cl_edit&CID=7613 Vesmír Administrace -studií Fakulty sociálních studií připravuje kolega Radim Lokoč disertační práci „Zemědělec – správce krajiny?“, která by mohla být pro zájemce o vývoj krajiny podnětná. Zabývá se výzkumem postojů soukromých rolníků k proměnám jejich hospodaření v krajině na počátku 21. století; mimo jiné právě výzkumem postojů k petosféře.

Lapkův článek se věnuje procesům, které doposud hospodářský prostor proměňují v prostor rekreační, ceněný esteticky a emocionálně. Tyto změny považuje za ústřední a do budoucna za nepochybné: „Neolitické vztahování k půdě a její produkční funkci zřejmě nemá pokračování.“ „V celé Evropě se ukazuje, že se zemědělská půda začne měnit v les, louky, mokřady…“ Chápu, že M. Lapka zřejmě záměrně opomíjí fakt, že paralelně s těmito změnami dochází naopak k částečnému návratu „neolitického“ principu, a to ve formě státem a EU podporovaného tzv. ekologického či aspoň ekologizovaného zemědělství. Jde jistě o fenomén poměrně marginální, týkající se u nás zejména extenzivních forem hospodaření v podhorských oblastech.

Jako podstatné však vidím ještě něco jiného: v posledních letech či spíše měsících se ukazuje, že žádný z obou zmíněných trendů nemusí být do budoucna nosný ani převažující. Co se s petosférou, popřípadě s částečně ekologizovanou krajinou stane, ukáže-li se jako ekonomicky (dotačně nebo cenově) výhodná produkce biopaliv, a zejména porostou-li nadále ceny potravin v důsledku rostoucí tržní poptávky ve světě (v Číně, Indii)?