Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Krajina jako petosféra

Ad Miloslav Lapka, Vesmír 87, 34, 2008/1
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 141, 2008/3

- Miloslav Lapka: Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové

Článek výborně vystihuje jednu z dimenzí změn, ke kterým dochází v evropské krajině. Na brněnské katedře environmentálních www.vesmir.cz/adm/index.php3?page=cl_edit&CID=7613 Vesmír Administrace -studií Fakulty sociálních studií připravuje kolega Radim Lokoč disertační práci „Zemědělec – správce krajiny?“, která by mohla být pro zájemce o vývoj krajiny podnětná. Zabývá se výzkumem postojů soukromých rolníků k proměnám jejich hospodaření v krajině na počátku 21. století; mimo jiné právě výzkumem postojů k petosféře.

Lapkův článek se věnuje procesům, které doposud hospodářský prostor proměňují v prostor rekreační, ceněný esteticky a emocionálně. Tyto změny považuje za ústřední a do budoucna za nepochybné: „Neolitické vztahování k půdě a její produkční funkci zřejmě nemá pokračování.“ „V celé Evropě se ukazuje, že se zemědělská půda začne měnit v les, louky, mokřady…“ Chápu, že M. Lapka zřejmě záměrně opomíjí fakt, že paralelně s těmito změnami dochází naopak k částečnému návratu „neolitického“ principu, a to ve formě státem a EU podporovaného tzv. ekologického či aspoň ekologizovaného zemědělství. Jde jistě o fenomén poměrně marginální, týkající se u nás zejména extenzivních forem hospodaření v podhorských oblastech.

Jako podstatné však vidím ještě něco jiného: v posledních letech či spíše měsících se ukazuje, že žádný z obou zmíněných trendů nemusí být do budoucna nosný ani převažující. Co se s petosférou, popřípadě s částečně ekologizovanou krajinou stane, ukáže-li se jako ekonomicky (dotačně nebo cenově) výhodná produkce biopaliv, a zejména porostou-li nadále ceny potravin v důsledku rostoucí tržní poptávky ve světě (v Číně, Indii)?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Hana Librová

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., (*1943) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...