Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

Putování světem nepodložených spekulací…

Ad V. Karpenko, Vesmír 86, 667, 2007/10
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 70, 2008/2

Pan Vladimír Karpenko se mýlí, když píše, že Lazara Erckera o transnutaci kovů přesvědčil železný hřebík potahující se mědí v roztoku modré skalice. Sám Lazar Ercker o tomto problému napsal: Následují další užitečné postupy, které má prubíř spravedlivě také znát, zda bude ze železa také měď (železo sráží měď a měď stříbro). O tom má být čtenář zpraven, že jsem po dlouhý čas měl za to, poněvadž železo v mědnatých nádobách jako ve vitriolu, zeleném použitém vinném kameni a podobně sráží mědi, že jen měď sama je v takových vodách srážena železem a že železo samo o sobě se nestane mědí. Od té doby jsem ale viděl, že také ve vitriolových horninách v jednom dole žebříkové skoby a také hřebíky okovů a i jiné želené předměty dlouhým časem byly tak prosáknuty, že se tím vůbec staly pravou dobrou mědí. Proto musím nyní soudit, že také ze železa se stává měď. Neboť jestliže ve vitriolu a jiných měděných vodách se sráží měď dobře železem, přece jí není tolik, kolik je z toho mědi. Jen to by bylo kromě toho vědět: Poněvadž železo v takových mědnatých roztocích sráží měď, sráží měď stříbro (když v nich je). Proto není nesprávné, že se k obvyklé sraženině stříbra v lučavce vedle mědi přidává do usazeniny železný plech, aby vše vyšlo, co bylo v lučavce (Kniha o prubířství, překlad Pavla Vitouše z r. 1974, s. 184–185).

V 16. století byla substituce využívána v prubířství, metalurgii a zlatnictví. A nebyla považována za transmutaci kovů, viz též Agricolovy knihy o hornictví (VII–XII). Lazar Ercker věřil jen postupům, které sám měřením a vážením ověřil. Odpovědi a vysvětlení na otázky „proč?“ přenechával (podle jeho vlastních slov) filozofům. Byl také přesvědčen, že na rozdíl od technické praxe, při které jsou vždy nedopočitatelné ztráty, v přírodě existuje cosi jako mnohem později definovaný zákon o zachování hmoty. Proto jej přebytky mědi, které zjistil, přivedly k napsání výše uvedeného textu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Milan Holub

Ing. Milan Holub, CSc., (*1938) vystudoval ložiskovou geologii na Vysoké škole báňské v Ostravě. Při průzkumu ložisek pracoval řadu let v různých zemích světa. Jako osoba samostatně výdělečně činná se zabývá ekonomikou ložisek nerostných surovin.

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné