Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Putování světem nepodložených spekulací…

Ad V. Karpenko, Vesmír 86, 667, 2007/10
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 70, 2008/2

Pan Vladimír Karpenko se mýlí, když píše, že Lazara Erckera o transnutaci kovů přesvědčil železný hřebík potahující se mědí v roztoku modré skalice. Sám Lazar Ercker o tomto problému napsal: Následují další užitečné postupy, které má prubíř spravedlivě také znát, zda bude ze železa také měď (železo sráží měď a měď stříbro). O tom má být čtenář zpraven, že jsem po dlouhý čas měl za to, poněvadž železo v mědnatých nádobách jako ve vitriolu, zeleném použitém vinném kameni a podobně sráží mědi, že jen měď sama je v takových vodách srážena železem a že železo samo o sobě se nestane mědí. Od té doby jsem ale viděl, že také ve vitriolových horninách v jednom dole žebříkové skoby a také hřebíky okovů a i jiné želené předměty dlouhým časem byly tak prosáknuty, že se tím vůbec staly pravou dobrou mědí. Proto musím nyní soudit, že také ze železa se stává měď. Neboť jestliže ve vitriolu a jiných měděných vodách se sráží měď dobře železem, přece jí není tolik, kolik je z toho mědi. Jen to by bylo kromě toho vědět: Poněvadž železo v takových mědnatých roztocích sráží měď, sráží měď stříbro (když v nich je). Proto není nesprávné, že se k obvyklé sraženině stříbra v lučavce vedle mědi přidává do usazeniny železný plech, aby vše vyšlo, co bylo v lučavce (Kniha o prubířství, překlad Pavla Vitouše z r. 1974, s. 184–185).

V 16. století byla substituce využívána v prubířství, metalurgii a zlatnictví. A nebyla považována za transmutaci kovů, viz též Agricolovy knihy o hornictví (VII–XII). Lazar Ercker věřil jen postupům, které sám měřením a vážením ověřil. Odpovědi a vysvětlení na otázky „proč?“ přenechával (podle jeho vlastních slov) filozofům. Byl také přesvědčen, že na rozdíl od technické praxe, při které jsou vždy nedopočitatelné ztráty, v přírodě existuje cosi jako mnohem později definovaný zákon o zachování hmoty. Proto jej přebytky mědi, které zjistil, přivedly k napsání výše uvedeného textu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Milan Holub

Ing. Milan Holub, CSc., (*1938) vystudoval ložiskovou geologii na Vysoké škole báňské v Ostravě. Při průzkumu ložisek pracoval řadu let v různých zemích světa. Jako osoba samostatně výdělečně činná se zabývá ekonomikou ložisek nerostných surovin.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné