Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nepohodlná věda

Svoboda vědeckého bádání ve střetu s ideologií
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 80, 2008/2

„Co je mi do pravdy, když ji nemám já,“ říkával Jaroslav Hašek. Obdobně švejkovský postoj k pravdě zaujaly v Itálii vláda a Instituto Nazionale di Ricerca per gli Alimenti e la Nutrizione (INRAN), které zametly pod koberec nepohodlné výsledky experimentů.

V roce 2005 proběhly na farmě milánské univerzity v lombardském Landrianu polní pokusy s geneticky modifikovanou kukuřicí. Měly ukázat, zda se odrůdy vzniklé v laboratořích genových inženýrů hodí do podmínek severní Itálie a jaká bude kvalita sklizně.

Vědci zkoušeli dvě odrůdy, jež cíleným zásahem získaly zvýšenou odolnost k hmyzím škůdcům, 1) především k housenkám zavíječe kukuřičného. Srovnávali je s dvěma obdobnými odrůdami, které byly vyšlechtěny tradičními metodami a housenkám nevzdorují. S odstupem času je zřejmé, že italská vláda měla jako zadavatel výzkumu předem jasnou představu o tom, jakým výsledkem mají pokusy skončit.

Geneticky modifikované odrůdy kukuřice vzdorující hmyzím škůdcům se pěstují po celém světě na ploše zhruba 20 milionů hektarů. V posledních letech se začaly vysévat i na polích členských zemí Evropské unie včetně České republiky. 2) Italští zemědělci tyto odrůdy kukuřice pěstovat nesmějí. Landrianské pokusy ukázaly, o co tím přicházejí. Výnosy geneticky modifikované kukuřice vzdorující housenkám byly až o 43 % vyšší. Ekonomické propočty dokazují, že tak italští pěstitelé kukuřice přicházejí ročně přinejmenším o 300 milionů eur. Horní hranice ztrát se odhaduje na miliardu eur.

Už tyto výsledky byly pro vládu a představitele INRAN krajně nepohodlné, a proto byly „uklizeny“ do zastrčeného koutku ústavních webových stránek. O tom, že by byly publikovány v některém ze zemědělských vědeckých časopisů, nemohlo být řeči. Pokusy v Landrianu odhalily i další nepříjemnou pravdu. Na geneticky modifikované kukuřici nenašli vědci jedinou housenku zavíječe. Kukuřice vyšlechtěná klasickými postupy byla navzdory postřikům insekticidy tímto škůdcem masově napadená. Každá rostlina hostila v průměru 29 housenek, z toho více než třetina hodovala na zrnech. Housenkám v patách šly plísně rodu Fusarium, které infikují rostliny přednostně v místech, kde jsou poškozená pletiva. V teplém a vlhkém létě produkují tyto plísně řadu nebezpečných mykotoxinů. K tomu došlo i na polích v Landrianu. Například koncentrace fumonisinů byly v zrnu tradičních odrůd kukuřice zvýšeny ve srovnání s geneticky modifikovanou kukuřicí více než stokrát.

Tyto výsledky jsou už dva roky uloženy „u ledu“ a není naděje, že by byly publikovány. Vláda i vedení INRAN s nimi odmítají seznámit veřejnost. To už byl na biologa Piera Morandiniho z Univerzity v Miláně a genetika Roberta Defeze z Ústavu genetiky a biofyziky v Neapoli příliš silný tabák. Na vlastní náklady rozjeli osvětovou kampaň, 3) v níž vysvětlují situaci a upozorňují na rizika, která rozhodně nejsou zanedbatelná. Konzumace fumonisinů může vyvolat nádorové onemocnění jícnu a poškození jater a ledvin. U lidského plodu mohou fumonisiny způsobit vývojový defekt zvaný spina bifida. 4) Těžká onemocnění vyvolávají fumonisiny i u hospodářských zvířat.

Defez a Morandini nejsou biotechnologičtí extremisté, a nevolají proto po okamžitém osetí všech italských kukuřičných polí geneticky modifikovanými odrůdami.

Je na vládě, aby vysvětlila, proč byla data o těchto toxinech držena v tajnosti. Je mimo jakoukoli pochybnost, že výsledky patří italské veřejnosti a že jejich význam s ohledem na zdraví lidí i zvířat je nesporný. Výsledky by měly být co nejrychleji zaslány k publikaci v renomovaném časopise, aby se o nich dověděla vědecká veřejnost. Momentálně je však nejdůležitější zpřístupnit výsledky tak široce, aby spotřebitelé i zemědělci jasně pochopili finanční a zdravotní rizika, jež jsou tu v sázce. To je skutečně naléhavé s ohledem na dezinformace a lži šířené kampaní „Bez GMO“ (Liberi da OGM) koalice nátlakových skupin, které se snaží dosáhnout trvalého zákazu pro pěstování GM plodin v Itálii, říkají oba italští vědci ve svém tiskovém prohlášení.

Ve vědeckém světě se zdvihla vlna solidarity s italskými kolegy. A to je bezesporu dobře, protože ve hře je opravdu hodně. V první řadě lidské zdraví. V neposlední řadě pravda a svoboda vědeckého bádání.

Poznámky

1) Do dědičné informace kukuřice je vnesen gen půdní bakterie Bacillus thuringiensis, podle kterého je pak v rostlině syntetizován protein Cry. Ten se v hmyzím střevu váže na molekuly kadherinů a v alkalickém prostředí se štěpí. Vzniklé fragmenty vytvářejí komplexy, které jsou s to narušit střevní stěnu. Poškozená střevní sliznice nedovolí trávení, a navíc umožňuje střevní mikroflóře pronikat do těla hmyzu a vyvolat sepsi. Hmyz za několik dní po pozření proteinu Cry hyne. Pro jiné skupiny hmyzu (např. blanokřídlé včetně včel) či pro obratlovce včetně člověka je protein Cry neškodný.
2) V České republice se pěstuje od roku 2005 kukuřice linie MON810 odolná k housenkám motýlů. V roce 2007 jí čeští zemědělci oseli asi 5000 hektarů.
3) Talian Field Trial Suppressed www.pubresreg.org/.
4) Jde o nedokonalé uzavření dolní části páteřního kanálu. Děti s tímto defektem mají potíže s chůzí, mají postižené i močové cesty a někdy trpí sníženým intelektem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...