Nepohodlná věda

„Co je mi do pravdy, když ji nemám já,“ říkával Jaroslav Hašek. Obdobně švejkovský postoj k pravdě zaujaly v Itálii vláda a Instituto Nazionale di Ricerca per gli Alimenti e la Nutrizione (INRAN), které zametly pod koberec nepohodlné výsledky experimentů.

V roce 2005 proběhly na farmě milánské univerzity v lombardském Landrianu polní pokusy s geneticky modifikovanou kukuřicí. Měly ukázat, zda se odrůdy vzniklé v laboratořích genových inženýrů hodí do podmínek severní Itálie a jaká bude kvalita sklizně.

Vědci zkoušeli dvě odrůdy, jež cíleným zásahem získaly zvýšenou odolnost k hmyzím škůdcům, ¹⁾ především k housenkám zavíječe kukuřičného. Srovnávali je s dvěma obdobnými odrůdami, které byly vyšlechtěny tradičními metodami a housenkám nevzdorují. S odstupem času je zřejmé, že italská vláda měla jako zadavatel výzkumu předem jasnou představu o tom, jakým výsledkem mají pokusy skončit.

Geneticky modifikované odrůdy kukuřice vzdorující hmyzím škůdcům se pěstují po celém světě na ploše zhruba 20 milionů hektarů. V posledních letech se začaly vysévat i na polích členských zemí Evropské unie včetně České republiky. ²⁾ Italští zemědělci tyto odrůdy kukuřice pěstovat nesmějí. Landrianské pokusy ukázaly, o co tím přicházejí. Výnosy geneticky modifikované kukuřice vzdorující housenkám byly až o 43 % vyšší. Ekonomické propočty dokazují, že tak italští pěstitelé kukuřice přicházejí ročně přinejmenším o 300 milionů eur. Horní hranice ztrát se odhaduje na miliardu eur.

Už tyto výsledky byly pro vládu a představitele INRAN krajně nepohodlné, a proto byly „uklizeny“ do zastrčeného koutku ústavních webových stránek. O tom, že by byly publikovány v některém ze zemědělských vědeckých časopisů, nemohlo být řeči. Pokusy v Landrianu odhalily i další nepříjemnou pravdu. Na geneticky modifikované kukuřici nenašli vědci jedinou housenku zavíječe. Kukuřice vyšlechtěná klasickými postupy byla navzdory postřikům insekticidy tímto škůdcem masově napadená. Každá rostlina hostila v průměru 29 housenek, z toho více než třetina hodovala na zrnech. Housenkám v patách šly plísně rodu Fusarium, které infikují rostliny přednostně v místech, kde jsou poškozená pletiva. V teplém a vlhkém létě produkují tyto plísně řadu nebezpečných mykotoxinů. K tomu došlo i na polích v Landrianu. Například koncentrace fumonisinů byly v zrnu tradičních odrůd kukuřice zvýšeny ve srovnání s geneticky modifikovanou kukuřicí více než stokrát.

Tyto výsledky jsou už dva roky uloženy „u ledu“ a není naděje, že by byly publikovány. Vláda i vedení INRAN s nimi odmítají seznámit veřejnost. To už byl na biologa Piera Morandiniho z Univerzity v Miláně a genetika Roberta Defeze z Ústavu genetiky a biofyziky v Neapoli příliš silný tabák. Na vlastní náklady rozjeli osvětovou kampaň, ³⁾ v níž vysvětlují situaci a upozorňují na rizika, která rozhodně nejsou zanedbatelná. Konzumace fumonisinů může vyvolat nádorové onemocnění jícnu a poškození jater a ledvin. U lidského plodu mohou fumonisiny způsobit vývojový defekt zvaný spina bifida. ⁴⁾ Těžká onemocnění vyvolávají fumonisiny i u hospodářských zvířat.

Defez a Morandini nejsou biotechnologičtí extremisté, a nevolají proto po okamžitém osetí všech italských kukuřičných polí geneticky modifikovanými odrůdami.

Je na vládě, aby vysvětlila, proč byla data o těchto toxinech držena v tajnosti. Je mimo jakoukoli pochybnost, že výsledky patří italské veřejnosti a že jejich význam s ohledem na zdraví lidí i zvířat je nesporný. Výsledky by měly být co nejrychleji zaslány k publikaci v renomovaném časopise, aby se o nich dověděla vědecká veřejnost. Momentálně je však nejdůležitější zpřístupnit výsledky tak široce, aby spotřebitelé i zemědělci jasně pochopili finanční a zdravotní rizika, jež jsou tu v sázce. To je skutečně naléhavé s ohledem na dezinformace a lži šířené kampaní „Bez GMO“ (Liberi da OGM) koalice nátlakových skupin, které se snaží dosáhnout trvalého zákazu pro pěstování GM plodin v Itálii, říkají oba italští vědci ve svém tiskovém prohlášení.

Ve vědeckém světě se zdvihla vlna solidarity s italskými kolegy. A to je bezesporu dobře, protože ve hře je opravdu hodně. V první řadě lidské zdraví. V neposlední řadě pravda a svoboda vědeckého bádání.