mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Pavoukům škodí jeleni a chutná nektar

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 826, 2008/12

Laboratorní biologové obvykle studují jen svých pár oblíbených modelových druhů, naproti tomu ekologové často popisují společenstva s velkým počtem druhů, které musejí znát. I jejich výzkumy jsou však taxonomicky omezené a málokdy narazíme na tým, který by v přírodě studoval zároveň řekněme aktivitu savců a pavouků. A právě to nedávno udělal jeden japonský tým.

Přítomnost vyššího počtu jelenů sika znamenala méně pavouků stavějících si sítě v bylinném podrostu jak kryptomériového, tak listnatého lesa. Nedělo se tak zřejmě kvůli tomu, že by jeleni přímo rozbíjeli pavoukům jejich sítě, ale proto, že část trávy vypásli a pavoukům nezbylo pro stavění sítí dost vhodných míst. Zvlášť silně byli postiženi kleptoparazitičtí pavouci, kteří kradou kořist v cizích sítích, a naopak snovačky se svými prostorovými sítěmi jen nepatrně. Spolu s počtem jedinců klesal i počet druhů pavouků v lesích hojně obývaných jeleny.

Pavouci stavějící si sítě téměř na zemi mezi opadankou v kryptomériovém lese byli hojnější a v listnatém lese druhově bohatší v přítomnosti jelenů. Řidší bylinný kryt létajícímu hmyzu dovolil, aby se v hojném počtu dostal až na zem, k pavoukům. Početnost těchto pavouků také vzrůstala s tloušťkou vrstvy opadanky, na což ovšem jeleni nemají vliv.

Několik čeledí pavouků, kteří si nestavějí sítě, ale kořist pronásledují, překvapivě získává část živin z květů a mimokvětních nektarií rostlin. Dřívější náhodná pozorování byla nedávno experimentálně ověřena v Texasu na bavlníku, který má oba typy nektarií. Pomocí anthronového činidla prokázali přítomnost fruktózy, kterou lze těžko získat z jiného potravního zdroje, u 25 % dospělých zápřednic Cheiracanthium inclusum a šplhalek rodu Hibana, u 40 % běžníků a 30 % paslíďáků. Samice holdovaly nektaru častěji než samci, mláďata pak asi dvakrát méně než dospělí. Naopak žádné stopy fruktózy nebyly nalezeny u slíďáků, kteří lezou raději po zemi než po rostlinách.

U šplhalek bylo po pozření kapičky nektaru zjištěno dokonce zvláštní chování. Pavouk dále neběžel přímo, ale slídil v blízkosti vypité kapičky, aby našel další. Přitom byl schopen zapamatovat si vůni pozřeného

nektaru a novou kapku vyčenichat.

V laboratoři se to potvrdilo pomocí roztoku cukru s vanilkou. (Environmental entomology 37, 938–946 a 996–1002, 2008/4; Entomologia experimentalis et applicata 127, 64–71; 2008/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...