Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Pavoukům škodí jeleni a chutná nektar

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 826, 2008/12

Laboratorní biologové obvykle studují jen svých pár oblíbených modelových druhů, naproti tomu ekologové často popisují společenstva s velkým počtem druhů, které musejí znát. I jejich výzkumy jsou však taxonomicky omezené a málokdy narazíme na tým, který by v přírodě studoval zároveň řekněme aktivitu savců a pavouků. A právě to nedávno udělal jeden japonský tým.

Přítomnost vyššího počtu jelenů sika znamenala méně pavouků stavějících si sítě v bylinném podrostu jak kryptomériového, tak listnatého lesa. Nedělo se tak zřejmě kvůli tomu, že by jeleni přímo rozbíjeli pavoukům jejich sítě, ale proto, že část trávy vypásli a pavoukům nezbylo pro stavění sítí dost vhodných míst. Zvlášť silně byli postiženi kleptoparazitičtí pavouci, kteří kradou kořist v cizích sítích, a naopak snovačky se svými prostorovými sítěmi jen nepatrně. Spolu s počtem jedinců klesal i počet druhů pavouků v lesích hojně obývaných jeleny.

Pavouci stavějící si sítě téměř na zemi mezi opadankou v kryptomériovém lese byli hojnější a v listnatém lese druhově bohatší v přítomnosti jelenů. Řidší bylinný kryt létajícímu hmyzu dovolil, aby se v hojném počtu dostal až na zem, k pavoukům. Početnost těchto pavouků také vzrůstala s tloušťkou vrstvy opadanky, na což ovšem jeleni nemají vliv.

Několik čeledí pavouků, kteří si nestavějí sítě, ale kořist pronásledují, překvapivě získává část živin z květů a mimokvětních nektarií rostlin. Dřívější náhodná pozorování byla nedávno experimentálně ověřena v Texasu na bavlníku, který má oba typy nektarií. Pomocí anthronového činidla prokázali přítomnost fruktózy, kterou lze těžko získat z jiného potravního zdroje, u 25 % dospělých zápřednic Cheiracanthium inclusum a šplhalek rodu Hibana, u 40 % běžníků a 30 % paslíďáků. Samice holdovaly nektaru častěji než samci, mláďata pak asi dvakrát méně než dospělí. Naopak žádné stopy fruktózy nebyly nalezeny u slíďáků, kteří lezou raději po zemi než po rostlinách.

U šplhalek bylo po pozření kapičky nektaru zjištěno dokonce zvláštní chování. Pavouk dále neběžel přímo, ale slídil v blízkosti vypité kapičky, aby našel další. Přitom byl schopen zapamatovat si vůni pozřeného

nektaru a novou kapku vyčenichat.

V laboratoři se to potvrdilo pomocí roztoku cukru s vanilkou. (Environmental entomology 37, 938–946 a 996–1002, 2008/4; Entomologia experimentalis et applicata 127, 64–71; 2008/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...