Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Šikovné anglické sýkorky

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 739, 2008/11

Už od doby, kdy se sýkory modřinky v jihoanglickém Southhamptonu naučily vybírat smetanu z lahví s mlékem, je jasné, že britská sýkorka je něco zcela jiného než sýkorka kontinentální. Kromě lepšího původu, správného přízvuku a vybraných způsobů, které se rozumějí jaksi samo sebou, se zdá, že je evoluce obdařila i lepší přizpůsobivostí, alespoň v porovnání se sýkorami v Nizozemsku. Populace sýkory koňadry v holandském Heterenu se pokládá za jeden z mála dobře dokumentovaných případů, na kterém byl objasněn mechanizmus negativního působení globálního oteplování na volně žijící ptáky. Kvůli oteplení dochází k časnějšímu nástupu období hojnosti motýlích housenek, hlavního potravního zdroje mláďat sýkor koňader. Sýkory nejsou schopny stejně výrazně posunout svoji dobu hnízdění, což vede k jejich nižší hnízdní úspěšnosti, a tím i k poklesu místní populace. Tak nějak se předpokládalo, že podobně to může fungovat i leckde jinde, jenže srovnatelně kvalitní data využitelná pro ověření obecné platnosti výsledků z Nizozemska v podstatě neexistují. Nikde jinde nejsou sýkory tak dlouho a tak detailně studovány – s jedinou výjimkou. Kde to asi tak může být? Ve staré dobré Anglii, konkrétně v lese Wytham Wood, který slouží jako výzkumná plocha Oxfordské univerzity. Britští ornitologové nyní zjistili, že se sýkory koňadry hnízdící v tomto lese dokážou oteplení klimatu bez potíží přizpůsobit. Téměř 50 let sledování ukázalo, že se vrchol potravní nabídky posunul o 14 dní dopředu a přesně stejně se posunulo i období hnízdění koňader. Místní populace tedy není globálním oteplováním poškozena. Naopak díky urychlenému hnízdění stihnou ptáci během sezony vychovat více mláďat a početnost jejich populace vzrůstá. Sýkory jsou dokonce schopny poměrně přesně reagovat na meziroční kolísání doby nejhojnějšího výskytu jejich potravy – v roce, kdy se jaro opozdí, se opozdí i ptáci a naopak. Proto si autoři myslí, že nejde o mikroevoluční odpověď na urychlený nástup jara, ale o schopnost měnit se v závislosti na prostředí (odborně o projev fenotypové plasticity). Proč se však anglická populace tak liší od populace holandské, když je v obou oblastech velmi podobné oceánské klima? Na tuhle otázku ještě nikdo uspokojivou odpověď nenašel. I když správný Brit by asi řekl, že anglické sýkorky jsou zkrátka nejlepší na světě, to ví přeci každý. Ovšem právě proto, že to každý ví, netřeba o tom mluvit. (Science 320, 800–803, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...