Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Šikovné anglické sýkorky

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 739, 2008/11

Už od doby, kdy se sýkory modřinky v jihoanglickém Southhamptonu naučily vybírat smetanu z lahví s mlékem, je jasné, že britská sýkorka je něco zcela jiného než sýkorka kontinentální. Kromě lepšího původu, správného přízvuku a vybraných způsobů, které se rozumějí jaksi samo sebou, se zdá, že je evoluce obdařila i lepší přizpůsobivostí, alespoň v porovnání se sýkorami v Nizozemsku. Populace sýkory koňadry v holandském Heterenu se pokládá za jeden z mála dobře dokumentovaných případů, na kterém byl objasněn mechanizmus negativního působení globálního oteplování na volně žijící ptáky. Kvůli oteplení dochází k časnějšímu nástupu období hojnosti motýlích housenek, hlavního potravního zdroje mláďat sýkor koňader. Sýkory nejsou schopny stejně výrazně posunout svoji dobu hnízdění, což vede k jejich nižší hnízdní úspěšnosti, a tím i k poklesu místní populace. Tak nějak se předpokládalo, že podobně to může fungovat i leckde jinde, jenže srovnatelně kvalitní data využitelná pro ověření obecné platnosti výsledků z Nizozemska v podstatě neexistují. Nikde jinde nejsou sýkory tak dlouho a tak detailně studovány – s jedinou výjimkou. Kde to asi tak může být? Ve staré dobré Anglii, konkrétně v lese Wytham Wood, který slouží jako výzkumná plocha Oxfordské univerzity. Britští ornitologové nyní zjistili, že se sýkory koňadry hnízdící v tomto lese dokážou oteplení klimatu bez potíží přizpůsobit. Téměř 50 let sledování ukázalo, že se vrchol potravní nabídky posunul o 14 dní dopředu a přesně stejně se posunulo i období hnízdění koňader. Místní populace tedy není globálním oteplováním poškozena. Naopak díky urychlenému hnízdění stihnou ptáci během sezony vychovat více mláďat a početnost jejich populace vzrůstá. Sýkory jsou dokonce schopny poměrně přesně reagovat na meziroční kolísání doby nejhojnějšího výskytu jejich potravy – v roce, kdy se jaro opozdí, se opozdí i ptáci a naopak. Proto si autoři myslí, že nejde o mikroevoluční odpověď na urychlený nástup jara, ale o schopnost měnit se v závislosti na prostředí (odborně o projev fenotypové plasticity). Proč se však anglická populace tak liší od populace holandské, když je v obou oblastech velmi podobné oceánské klima? Na tuhle otázku ještě nikdo uspokojivou odpověď nenašel. I když správný Brit by asi řekl, že anglické sýkorky jsou zkrátka nejlepší na světě, to ví přeci každý. Ovšem právě proto, že to každý ví, netřeba o tom mluvit. (Science 320, 800–803, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...