Grantová agentura České republiky ovlivňuje již patnáct let kvalitu české vědy

V letošním roce si Grantová agentura České republiky (GA ČR) připomíná 15 let od svého založení. Byla ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v České republice. Tentýž zákon České národní rady uvedl na podzim r. 1992 v činnost Radu vlády pro výzkum a vývoj technologií, jejímž dnešním pokračovatelem je Rada pro výzkum a vývoj (RVV). Rozhodujícím faktorem pro činnost grantové agentury bylo schválení Statutu GA ČR usnesením vlády č. 191/93 ze dne 19. 4. 1993. GA ČR však nebyla v České republice první grantovou agenturou v historii, předcházely ji dvě agentury založené již v r. 1990, a to Grantová agentura Akademie věd a Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví. Předsednictvo GA ČR, vedené prof. Karlem Štulíkem, společně s členy oborových a podoborových komisí a pracovníky kanceláře GA ČR mohlo tedy čerpat ze zkušeností uvedených dvou agentur a stejně i ze zkušeností předních zahraničních agentur, například National Institute of Health, Deutsche Forschungsgemeinschaft či rakouské agentury pro základní výzkum FWF. Letmý pohled na složení oborových a podoborových komisí v prvních letech existence GA ČR ukazuje, že málokterý z dnešních předních představitelů vědy u nás se v minulých letech nepodílel na jejich činnosti. Můžeme směle říci, že si GA ČR zřídila vědecká obec České republiky proto, aby prostředky ze státního rozpočtu na základní výzkum byly účelně rozdělovány mezi ty nejúspěšnější a nejvýkonnější nezávisle na tom, zda pracují na vysoké škole, v ústavu Akademie věd, v rezortním výzkumném ústavu či v soukromém sektoru.

V prvních letech své činnosti hospodařila GA ČR s velmi omezenými prostředky, z celkových 4 miliard Kč věnovaných ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj v r. 1993 měla k dispozici 200 milionů. Postupně se rozpočet zvyšoval, tak jako narůstal i počet žádostí o grant, tenkrát pouze jednoho, standardního typu. Velkým přínosem bylo zavedení komplexních grantů, které umožňovaly nákup přístrojů na zařízení laboratoří a měly pětiletou platnost. V r. 1997 se předsednictvo GA ČR rozhodlo zavést postdoktorské granty pro mladé vědecké pracovníky, kteří po ukončení doktorského studia chtějí rozvíjet své schopnosti, mají vlastní nápady a nemají ještě dostatek zkušeností pro získání standardního grantu. Program se rychle ujal, počet žádostí o postdoktorský grant představuje stále asi čtvrtinu všech žádostí a je čím dál populárnější. Naprostá většina řešitelů postdoktorských grantů z devadesátých let se úspěšně zapojila do vědecké práce a postupně se dostává do čela vědeckých i školských institucí. O smysluplnosti postdoktorských grantů ostatně svědčí i to, že je velmi podobným způsobem nastartovala jako svůj vůbec první program i nově založená evropská grantová agentura European Research Council.

V závěru roku 2000 vystřídalo první pionýrskou garnituru ve vedení GA ČR (prof. K. Štulík, prof. P. Zuna, prof. C. John, prof. J. Válka, prof. K. Hruška, z nichž někteří byli vystřídáni prof. B. Říhovou, doc. Z. Pincem a doc. P. Kolářem) nové předsednictvo, které právě v této době končí své osmileté působení (prof. J. Syka, prof. P. Chráska, prof. J. Uhlíř, Ing. F. Vaníček a doc. Kolář vystřídaný prof. J. Sokolem). V roce 2000 již byla GA ČR stabilizovanou institucí s rozpočtem téměř jedné miliardy Kč, což činilo tehdy asi 9 % výdajů ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Nové předsednictvo se tak mohlo zaměřit na zdokonalení činnosti agentury a její přizpůsobení postupně se měnícím podmínkám pro vědeckou práci v České republice. Agentura se otevřela větší spolupráci se zahraničními grantovými agenturami, především v rámci Evropské unie. Rozvinula se intenzivní spolupráce s Evropskou vědeckou nadací (ESF) sídlící ve Štrasburku, podařilo se nám jako první postkomunistické zemi vstoupit do prestižního klubu předsedů evropských grantových agentur, který funguje jako jeden z poradních orgánů evropského komisaře pro vědu, rozběhli jsme konkrétní vědeckou spolupráci s německou agenturou DFG, s jihokorejskou KRF a připravujeme další. V roce 2003 otevřela GA ČR i doktorské granty, které jsou určeny k zdokonalení vědecké přípravy studentů doktorského studia. Desítky doktorských grantů zlepšují podmínky studia přibližně tisícovce doktorandů a umožňují jim těsnější spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi. Změny nastaly také v administrativě standardních grantů, která se v poslední době významně zjednodušila, což ocení zejména řešitelé grantů 6. či 7. rámcového programu Evropské komise. Již několik let je možné také požádat o grant s maximálně pětiletým trváním, což samo o sobě snižuje zátěž vědeckých pracovníků spojenou s přípravou grantového návrhu a psaním závěrečných zpráv. Dnes představují granty s pětiletým trváním asi 20 % všech běžících standardních grantů.

V letošním roce obhospodařuje GA ČR více než 5 tisíc grantů, na které je ze státního rozpočtu vyčleněno 1,5 miliardy Kč. Průměrná hodnota grantu činí přibližně 900 000 Kč na rok, s velkými rozdíly mezi jednotlivými disciplínami. Nejdražší jsou granty z lékařských a technických oborů, nejméně náročné jsou granty ze společenských věd. Jedním z výrazných rysů našich grantů, který nás odlišuje od grantových agentur západních zemí, je podíl mzdových prostředků v grantech. Zatímco například v rakouské grantové agentuře FWF činí mzdové prostředky 80 %, u nás je to pouhých 20–30 %. Mzdy vědeckých pracovníků jsou u nás financovány převážně institucemi, nikoliv z grantových prostředků. Jiným podstatným rozdílem je skutečnost, že u nás je možné žádat o grant pouze jednou za rok, v německé DFG se žádosti o grant podávají průběžně po celý rok, v americké NIH třikrát do roka. Nejsme zatím spokojeni s posuzovacím procesem grantových návrhů, velmi obtížně získáváme posudky jak od tuzemských, tak zvláště od zahraničních posuzovatelů. Pozitivně odpovídá na naši žádost o posudek 40 až 50 % našich či zahraničních vědců. Zdokonalování posuzovacího procesu grantových žádostí je stálý úkol, na kterém se musí podílet jak předsednictvo, tak kancelář GA ČR a významnou úlohu v tomto případě má i Kontrolní rada GA ČR, volená Parlamentem ČR.

Budoucí činnosti GA ČR je věnována velká pozornost v Reformě výzkumu, vývoje a inovací v ČR, kterou schválila vláda. Reforma předpokládá, že v nejbližší době bude založena sesterská agentura pro aplikovaný výzkum a vývoj s názvem Technologická agentura České republiky. Vzorem pro takové uspořádání mohou být finská agentura pro aplikovaný vývoj Tekes, švédská Vinova či švýcarská CTI. Jedním z cílů zmíněné reformy je také zdokonalení posuzovacího procesu v GA ČR a jeho další objektivizace. Proto předsednictvo GA ČR spolu s vedením kanceláře GA ČR připravilo návrh zkvalitnění posuzovacího procesu, týkající se především zvýšené úlohy oborových komisí a podkomisí jako posuzovacích panelů. Konkrétní návrh změn vychází ze znalosti způsobů posuzování grantových návrhů ve světě a prochází fází intenzivní diskuse uvnitř agentury. Jeho definitivní podoba a realizace budou však již úlohou pro další předsednictvo GA ČR. Odkazem současného vedení GA ČR novému vedení je i rozpracovaný harmonogram grantového procesu, který umožní podávat žádost o grant v GA ČR dvakrát či třikrát ročně.