Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jedové zuby opět na scéně

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 660, 2008/10

Jedové zuby hadů se z morfologického hlediska dělí do tří základních skupin. Opistoglyfní čili zadní rýhované mají například některé užovky, proteroglyfní neboli pevné přední s kanálkem existují třeba u kober a solenoglyfní či sklopné přední s kanálkem jsou přítomny kupříkladu u zmijí a chřestýšů (Vesmír 87, 92, 2008/2). Evoluční morfologové se dlouho nemohli shodnout, zda přední a zadní jedové zuby sdílejí společný původ, jinými slovy zda jsou homologní. Existovaly tři základní hypotézy: 1. hadi s předními jedovými zuby vytvářejí monofyletickou skupinu a jejich jedové zuby jsou odvozeny od zadních jedových zubů; 2. proteroglyfní zuby jsou odvozeny od předních nejedových zubů a solenoglyfní od zadních jedových; 3. proteroglyfní i solenoglyfní zuby jsou odvozeny od zadních jedových zubů, ale vznikly na sobě nezávisle.

Nedávno publikované molekulárně-fylogenetické studie ukázaly, že proteroglyfní korálovcovití a solenoglyfní zmijovití hadi rozhodně nejsou sesterské skupiny (obr. 3 na s. 101 v citovaném Vesmíru). Bylo možné zamítnout hypotézu číslo 1, nicméně i nadále přetrvávala nejistota ohledně homologie mezi třemi základními morfologickými typy. Nyní bylo za pomoci několika metod, především však díky in situ hybridizaci genu shh (sonic hedgehog), odpovědného za tvorbu zubů (Vesmír 74, 76, 1995/2), konečně doloženo, že přední a zadní jedové zuby jsou skutečně homologické.

U pokročilých hadů ze skupiny užovkovců (Colubroidea) se v evoluci rozdělila maxilární zubní lišta na přední a zadní část. To umožnilo rozrůznění zubů na přední nejedové a zadní jedové. V evolučních liniích hadů s předními jedovými zuby vymizela přední část zubní lišty, přední nejedové zuby se ztratily, maxila se zkrátila a zadní jedové zuby se dostaly do přední pozice. Ještě nevíme, kolikrát nezávisle na sobě se to stalo, ale s ohledem na dosavadní poznatky určitě nejméně dvakrát. Rozdělení zubní lišty na dvě části, umožňující diferenciaci zubů a vznik sdělného jedového aparátu, zřejmě stálo za masivní radiací pokročilých hadů v třetihorách, jež přetrvává dodnes. (Nature 454, 630–633, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Gvoždík

RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D., (*1979) působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., a v zoologickém oddělení Národního muzea v Praze, kde se zabývá fylogenetikou, fylogeografií a taxonomií obojživelníků a plazů.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...