Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jedové zuby opět na scéně

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 660, 2008/10

Jedové zuby hadů se z morfologického hlediska dělí do tří základních skupin. Opistoglyfní čili zadní rýhované mají například některé užovky, proteroglyfní neboli pevné přední s kanálkem existují třeba u kober a solenoglyfní či sklopné přední s kanálkem jsou přítomny kupříkladu u zmijí a chřestýšů (Vesmír 87, 92, 2008/2). Evoluční morfologové se dlouho nemohli shodnout, zda přední a zadní jedové zuby sdílejí společný původ, jinými slovy zda jsou homologní. Existovaly tři základní hypotézy: 1. hadi s předními jedovými zuby vytvářejí monofyletickou skupinu a jejich jedové zuby jsou odvozeny od zadních jedových zubů; 2. proteroglyfní zuby jsou odvozeny od předních nejedových zubů a solenoglyfní od zadních jedových; 3. proteroglyfní i solenoglyfní zuby jsou odvozeny od zadních jedových zubů, ale vznikly na sobě nezávisle.

Nedávno publikované molekulárně-fylogenetické studie ukázaly, že proteroglyfní korálovcovití a solenoglyfní zmijovití hadi rozhodně nejsou sesterské skupiny (obr. 3 na s. 101 v citovaném Vesmíru). Bylo možné zamítnout hypotézu číslo 1, nicméně i nadále přetrvávala nejistota ohledně homologie mezi třemi základními morfologickými typy. Nyní bylo za pomoci několika metod, především však díky in situ hybridizaci genu shh (sonic hedgehog), odpovědného za tvorbu zubů (Vesmír 74, 76, 1995/2), konečně doloženo, že přední a zadní jedové zuby jsou skutečně homologické.

U pokročilých hadů ze skupiny užovkovců (Colubroidea) se v evoluci rozdělila maxilární zubní lišta na přední a zadní část. To umožnilo rozrůznění zubů na přední nejedové a zadní jedové. V evolučních liniích hadů s předními jedovými zuby vymizela přední část zubní lišty, přední nejedové zuby se ztratily, maxila se zkrátila a zadní jedové zuby se dostaly do přední pozice. Ještě nevíme, kolikrát nezávisle na sobě se to stalo, ale s ohledem na dosavadní poznatky určitě nejméně dvakrát. Rozdělení zubní lišty na dvě části, umožňující diferenciaci zubů a vznik sdělného jedového aparátu, zřejmě stálo za masivní radiací pokročilých hadů v třetihorách, jež přetrvává dodnes. (Nature 454, 630–633, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Gvoždík

RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D. (* 1979) působí v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., a na zoologickém oddělení Národního muzea v Praze, kde se zabývá fylogenetikou, fylogeografií a taxonomií obojživelníků a plazů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné