Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Dožívají se muži svého věku díky ženám?

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 8, 2008/1

O významu „tetiček“ pomáhajících s péčí o mláďata u savců (a zvláště u primátů) či o babičkovství a menopauze v evoluci člověka se diskutovalo především v devadesátých letech minulého století (viz Vesmír 78, 225, 1999/4). Přesto se dosud objevují práce, jejichž autoři se snaží vysvětlit babičkovství přesněji a přesvědčivěji (Proc. R. Soc. B 274, 2943–2949, 2007). Menopauza bránila starším ženám mít děti, na jejichž péči by musely vynakládat více energie, navíc s rizikem, že nemají dost času na to, aby se o své potomky staraly až do jejich reprodukční dospělosti. Babičkovství jako přímá účast na péči o vnoučata, a tím pomoc dcerám, pak vedlo k zvýšení reprodukční zdatnosti našich předků (počínaje zřejmě Homo erectus).

Otázka, zda se v evoluci primárně uplatnilo ukončení reprodukce žen, které umožnilo babičkovství, nebo si naopak babičkovství „vynutilo“ ukončení reprodukce, není zcela uzavřená. Vliv babiček pro zdárný vývoj dětí byl ale prokázán v různých kulturách a vícekrát. V každém případě uvedené jevy souvisejí s prodlužováním věku možného dožití (nikoliv průměrného věku či věku dožití při narození v demografickém smyslu). Oslava vlivu babiček v naší minulosti však měla jednu stinnou stránku: jak to bylo s dědečky?

Rozdíl byl spatřován především v tom, že muži se mohli reprodukovat i ve vyšším věku, aniž tím ohrozili potomky, kterým předali své geny. Na druhou stranu byl zdůrazňován další jev, a to utváření pevného dlouhodobého páru, který umožňoval intenzivnější péči o děti. Role dědečků tak byla nejistá a zasouvaná do pozadí. Tým spoluautorů z finského Turku a britského Sheffieldu se pokusil analyzovat vztah dědečků a reprodukční zdatnosti na příkladu předindustriální finské společnosti. U žen byl „zisk“ vnoučat o dvě vyšší za každých deset let života po 50. roce jejich věku. U mužů vyšší věk neměl vliv na počet vnoučat ani po ukončení reprodukce manželky (přitom se muži dožívají prokazatelně nižšího věku). Podle autorů tudíž delší život mužů buď vychází z výhody pokračující vlastní reprodukce, nebo je důsledkem genů pro delší život u žen ve vztahu k babičkovství (Proc. R. Soc. B 274, 2437–2444, 2007).

Nabízí se však otázka, proč nebyly právě tyto dědičné základy dlouhověkosti diferencovaně selektovány po dle pohlaví (pokud za tuto selekci nebudeme považovat nižší průměrný věk dožití mužů). Neuplatňovaly se v průběhu evoluce člověka i další mechanizmy, např. udržování tradice a předávání poznatků staršími lidmi (PNAS 101, 10847–10848, 2004), a to jak babičkami, tak dědečky?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné