Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Dožívají se muži svého věku díky ženám?

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 8, 2008/1

O významu „tetiček“ pomáhajících s péčí o mláďata u savců (a zvláště u primátů) či o babičkovství a menopauze v evoluci člověka se diskutovalo především v devadesátých letech minulého století (viz Vesmír 78, 225, 1999/4). Přesto se dosud objevují práce, jejichž autoři se snaží vysvětlit babičkovství přesněji a přesvědčivěji (Proc. R. Soc. B 274, 2943–2949, 2007). Menopauza bránila starším ženám mít děti, na jejichž péči by musely vynakládat více energie, navíc s rizikem, že nemají dost času na to, aby se o své potomky staraly až do jejich reprodukční dospělosti. Babičkovství jako přímá účast na péči o vnoučata, a tím pomoc dcerám, pak vedlo k zvýšení reprodukční zdatnosti našich předků (počínaje zřejmě Homo erectus).

Otázka, zda se v evoluci primárně uplatnilo ukončení reprodukce žen, které umožnilo babičkovství, nebo si naopak babičkovství „vynutilo“ ukončení reprodukce, není zcela uzavřená. Vliv babiček pro zdárný vývoj dětí byl ale prokázán v různých kulturách a vícekrát. V každém případě uvedené jevy souvisejí s prodlužováním věku možného dožití (nikoliv průměrného věku či věku dožití při narození v demografickém smyslu). Oslava vlivu babiček v naší minulosti však měla jednu stinnou stránku: jak to bylo s dědečky?

Rozdíl byl spatřován především v tom, že muži se mohli reprodukovat i ve vyšším věku, aniž tím ohrozili potomky, kterým předali své geny. Na druhou stranu byl zdůrazňován další jev, a to utváření pevného dlouhodobého páru, který umožňoval intenzivnější péči o děti. Role dědečků tak byla nejistá a zasouvaná do pozadí. Tým spoluautorů z finského Turku a britského Sheffieldu se pokusil analyzovat vztah dědečků a reprodukční zdatnosti na příkladu předindustriální finské společnosti. U žen byl „zisk“ vnoučat o dvě vyšší za každých deset let života po 50. roce jejich věku. U mužů vyšší věk neměl vliv na počet vnoučat ani po ukončení reprodukce manželky (přitom se muži dožívají prokazatelně nižšího věku). Podle autorů tudíž delší život mužů buď vychází z výhody pokračující vlastní reprodukce, nebo je důsledkem genů pro delší život u žen ve vztahu k babičkovství (Proc. R. Soc. B 274, 2437–2444, 2007).

Nabízí se však otázka, proč nebyly právě tyto dědičné základy dlouhověkosti diferencovaně selektovány po dle pohlaví (pokud za tuto selekci nebudeme považovat nižší průměrný věk dožití mužů). Neuplatňovaly se v průběhu evoluce člověka i další mechanizmy, např. udržování tradice a předávání poznatků staršími lidmi (PNAS 101, 10847–10848, 2004), a to jak babičkami, tak dědečky?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné