Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Proč měli sauropodní dinosauři dlouhé krky?

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 539, 2007/9

Dlouhokrkost je fascinující záležitost, ať u dinosaurů, u pštrosa či u dnešní savanové žirafy. Dobře víme, jak jí lze morfologicky dosáhnout i jaké přestavby vyžaduje, ale už méně víme, jakou má funkci (viz Vesmír 74, 145, 1995/3, 74, 284, 1995/574, 405, 1995/7). Intuitivně lze namítnout, že dlouhý krk u dinosaurů či žirafy přece slouží k tomu, aby tito tvorové dosáhli na výše rostoucí větve. Toto vysvětlení má však hned několik háčků. Například se zdá, že dlouhý žirafí krk vznikl pohlavním výběrem, kdy žirafí samec s pořádným krkem byl pro samici atraktivnější, protože kromě eventuální estetické hodnoty je krk výhodný v soubojích samců o samice. O sauropodních dinosaurech máme oproti žirafám samozřejmě mnohem méně informací, ale i zde hypotéza o dosažitelnosti potravy naráží. Asi největší problém tkví v naší představě, že sauropodi měli dlouhý vertikální krk (jako žirafa). Z detailní stavby sauropodovy páteře i z výškové polohy jeho krku vůči pánvi však vyplývá, že svůj krk sauropodi nosili horizontálně. Jestliže spásali koruny stromů, mohli se k nim dostávat pouze prodloužením nohou. Nemuseli je nutně mít dlouhé od přírody, mohli se stavět na zadní a třeba se podpírat ocasem, jak bývají nezřídka zobrazováni. Proti tomu ale hovoří další indicie na jejich kostře. Nejspíš tedy i sauropodům (tak jako žirafám) sloužil dlouhý krk k soupeření o samice, a to z hlediska estetického i praktického. (Journal of Zoology 271, 45–53, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné